,
„ateismus nie je racionálny pohľad na svet - keby bol racionálny, tak by sa zamýšľal nad tým, ako vznikol tento svet a Vesmír…“
Právě proto, že se zamýšlí, nemůže přijmout nepotvrditelné za pravdu. Naopak, přijetí naservírovaného „vysvětlení“, které je ovšem podmíněno bezvýhradnou vírou v obsah jisté knihy, je tím mentálním procesem, který mnoho rozumu nevyžaduje. Proto může věřit každý prosťáček…
„…naviac, ateismus sa priživuje na teisme, bez neho by bol mŕtvy, lepšie povedané - neexistoval by…“
„…preto ani nie je predmetom žiadneho výskumu, tobôž vedeckého…“
Tenhle argument jsem vám už několikrát vyvrátil jako nesmysl. Je to
stejné, jako byste řekl, že „chytrosť a múdrosť sa priživujú na
blbosti a primitivisme, bez nich by boli mŕtve, lepšie povedané -
neexistovali by“. Kdyby totiž neexistovali blbci, pojmy jako chytrost a
moudrost by vůbec neměly důvod vzniknout, protože by znamenaly prostě
normální stav, který není třeba nijak pojmenovávat. Nebo jako že
nekuřáctví se pouze přiživuje na existenci kuřáků, bez kterých by
neexistovalo. No řekněte sám – existovalo by dnes slovo „nekuřák“,
kdyby nikdy nebyl žádný kuřák? Úplně stejně je to s nevírou v bohy
(včetně toho vašeho) neboli ateismem. Máte pravdu, že to slovo by bez víry
neexistovalo. Ale úplně stejně jako v případě slov kuřák a nekuřák to
nevypovídá nic o tom, která z obou variant je ta normální, přirozená.
Pokud chcete tvrdit, že díky závislosti slova ateista na existenci teistů je
přirozené věřit, pak musíte na stejném logickém principu zastávat i
názor, že přirozené a správné je kouřit!
Ze stejného důvodu není třeba ateismus nijak „zkoumat“ – je to prostě
stav nenarušený žádným náboženským -ismem. Tak jako pojem zdraví je
závislý na existenci nemocí a úrazů, a proto se lékařsky zkoumá ne
zdraví, ale nemoc a úraz. Zkoumají se důvody, příčiny, následky a
možnosti odvyknutí kouření, nikoliv nekouření…
