Víš, to je pro bohumily těžko stravitelné.
Pohádkových bytostí se bát nemusí nikdo, takže není důvodu se bát
andělů, čertů, nebo bohů. Bohů jsem se nikdy nebál. Ani cesty kolem
hřbitova za tmy. 
Možná to máme v rodině, prostě genetické dědictví.
Ví se, že mozek zvířat má strukturu a lidský mozek má mozkový areál s
primitivními funkcemi, které jsou relikty dřívějších druhů zvěře. V
tomto areálu sídlí jak fobie, reakce paniky, splašení, také důvěra,
hypnóza, sexualita a láska. Lidé jsou různí, každá reakce má jinou
intenzitu, každý lidský mozek má rozličnou sílu a vůli tyto reakce i
potlačit. Takové "baff" na nic netušícího z poza rohu, vyvolá úlek a
přípravu na úprk. To si může každý vyzkoušet. Pokusy vybudit cíleně
konkrétní areály mozku magnetickými impulzy potvrdily, že lze i u
některých ateistů vybudit dočasně pocity blaženosti, něco jako
zbožnost.
Ovšem kreacionisté se bez boha neobejdou. I když si pokoušejí zmírnit
strach z boha tvrzením, že po pohádce O potopě se bůch už vyblbnul a po
Velikonocích roku 30 až 50 se nechal ukecat Ježíšem. Od té doby má sekat
jen dobrotu, milovat lidi a dávat jim svobodnou vůli. I hitlera a putina vezme
Ježíšem ukecaný bůh do nebe, ovšem až po vydatných modlitbách.