dobrý text

Návrat do rodné země Starší žena vedle mě Já sedím, dáma stojí V šalině kouká chladně Ptám se jí gentlemansky Máte se dneska hezky? Dáma jen sklopí oči A na svět dál se mračí Nesměle povídám jí Pojďte si sednout paní Koukne se na mě zpatra A něco v kapse šmátrá Vytáhla na mě placku Ukažte mi svou lítačku Revizorka, pro dobrotu na žebrotu A tak zpívám, zpívám dál Přijímám všechno, co mi život dal i vzal Tyhle tóny zpívám rád Po písničce v klidu spát Nanananananana Občas si říkám jaký Jaký by bylo asi Vzbudit se a mít nějaký Hej aspoň nějaký vlasy Kštici mít jako Pavel Světem bych jezdil travel To byl fakt úchvatnej rým Ó, díky bráško, já vím Na pláži na Ibize By ke mně tulily se Všechny ty místní slečny Jak byl by svět báječný Byl bych ten playboy, který má nejsvůdnější kučery Takhle mám jen lysinu Milý synu A tak zpívám, zpívám dál Přijímám všechno, co mi život dal i vzal Tyhle tóny zpívám rád Po písničce v klidu spát Nanananananana Zpátky do přítomnosti Obrazu složitosti Každýho potká něco Co nás táhne k zoufalosti Potkal jsem krásnou holku Podobnou na Karkulku Oči jak Pocahontas Říkal jsem si, kámo, zlom vaz Táhla nás přitažlivost Jak dvě puzzle, bezprostřednost Spontánnost a bezstarostnost Jako ze snu, něžná bytost V noci mě zatáhla na opuštěný místní hřiště A jak to dopadlo si povíme zas příště A tak zpívám, zpívám dál Přijímám všechno, co mi život dal i vzal Tyhle tóny zpívám rád Po písničce v klidu spát Bylo nám ještě málo Když se to tenkrát stalo Holka s níž uprostřed dvora Hrával jsem si na doktora Jmenovala se Julča Chtěl jsem s ní trávit svůj čas Netušil jednoho dne Že se na mě vybodne Přišel jsem na náš dvorek Místo mě stál Liborek Liborek z naší třídy Prstíky měl od křídy Kalhoty dole oba Jímala se mě zloba Liborek teď bručí v cele Tenkrát dělal učitele A tak zpívám, zpívám dál Přijímám všechno, co mi život dal i vzal Tyhle tóny zpívám rád Po písničce v klidu spát A tak zpívám, zpívám dál Přijímám všechno, co mi život dal i vzal Tyhle tóny zpívám rád Po písničce v klidu spát

mam dotaz, kristus, narozeni v podobe cloveka, muzete mi to nekdo objasnit? dekuji

Dominiko, jsem rada, ze jsi vzala rozum do hrsti a clovicka jsi zbavila admin. blokoval vse a vsechny a tvoje disluze padala do statusu, ze si tu psal sam, psala jsem ti to a je to dobre rozhodnuti!

třeba lao-c jednou sedel na břehu jezirka v černych horach-ale toto nemohou pochopit horliví kazatele-.-)sedeljeho mysl se uklidnila,stahovana pomaloučku do jedineho bodu ve středu bytosti,nebylo to slastne ani neslastne:-)citil jen,že se jeho intelekt zužuje až k nule,já ono vzpurne já nezkrotne já ktere ho dosud oživovalo a pomahalo vytvařet klam osobnosti,měnilo svuj charakter..přestalo usilí,mysl se stala jednobodovou a odevzdaností se rozplynula v To,co jenom jest,byl v naprostem klidu,vědel ješte o těle,věděl o světě,ale bez jakekoliv učasti s nimi.tělo i svět mohli zemřít,jeho by se to nijak netykalo,on se stal svědkem všeho,co existuje co ma jmeno a tvar,tak jemnym,že se zdalo,jakoby ani nebyl,a přece nezničitelnym.Byl to stavketry již nebylo možne obejktivizovat,sta­ticky,neměnny,tě­lo,svět zustaly zachovany,ale jen jako jeho vlastni tvořive složky.proto se neztratily,ale byly jako takove prohlednuty a pochopeny.i v pohybu je nepohyb,když já a Otec jedno jsme:-)

bylo nebylo byl jeden kazatel co mel jen tatinečka a potkal nepotkal jednu ženu pani krokovou ta měla zase svou hospodinku a bylo to manželstvi podivne,předhaneli se svymi vyroky bible a stale se hadali,nemohli ani spolus dilet společne lože nebot se desili slov mistra nazaretskeho..a budou jedno tělo a jedna duše.-)nemohli si rozumet:-) a tak se hadali a přeli od rana do večera čekajice na raje aa nechpajice slova mistra galilejskeho-kralovstvi boži je ve vas neni jen ve vas je přimo vami,hledejte Pravdu a ta avs osvobodi..ale to bylo přiliš hluboke nebot milovali vice sva ega a omezeni než nekonečny ocean Pravdy a byly jako vlny samy sebou vyhoštene z oceanu a vrhle na břeh a usychajici-možna za dlouhou dobu pochopi vyprahlí a sušší jako suši:-)že kapka se zachrani před vyschnutim jen když je vhozena zpet do oceanu.budouli mit dobrou vuli,pokoru a nakonec milost Boži,ale Buh žadnou nevedomou vlnu nenuti,nebot jen zklamani a bolest donuti každou vlnu k navratu odkud povstala:-)

je mnoho tzv horlivců a kazatelů.kteři jsou schopni kolem vas obletovat cely den a tlačit do vas jako hustilkou neustale verše biblicke ,ale klid vnich neni a nemuže byt nebot mnoha slovy ukazují jen prazdnotu svych srdci.-)to Frana byl jiny.byl tichy dostaval se do lidi,ale ne proto aby vyzvedel jaci jsou a ale aby je naplnil tichem a jejich mysl se zklidnila to je prave učeni stejne tak učil i ramana ,ale lide nepochopili a chtěli stale jen slova.-)a proto mu nerozuměli a většina jej opustila.-)nepotřeboval vyřvavat bnebot vedel že až když je kalich plny nektaru tak včely a čmelaci přiletnou sami,ale jen ti jež se neživí jako masařky na odpadcich aby podkuřovali a živili jen sva ega:-)ale mnozi jsou jako hovnivalove koulici a tlačici před sebou kuličku z ruznych exkrementu co posbirali kolem na smetištich a z ducha pisma bibluickeho udelali tlejici a nevabne vonici kuličku,kterou si tlači stale u sebe do sveho hnizda a a věřice že z ni vykvete kvet rajsky....překročme je nešlapme po nich.-)

kam se hrabou dnešni kazatele na stare mistry jako byl např lao-c.-)ten byl jemně tajemny nekřičel,nepot­řeboval sebou škubat v marne beznaději jako někteři:-)on pěstoval zlate květiny rostouci v nebesich na vrcholku hory ticha.-)zaleval je laskou a tichosti srdce a svych dechem je ovival a z květu padaly na něj krupeje milosti,oblažujice jej v přitomnosti,nečekal na žadne raje v budoucnu nebot jako vlna vědoucí o oceanu z nehož povstava byl moudry a zaroven krasny netrucovity neřvouci jako diva zvěř se slovy Božimi na rtech,:-)byl jako vonici ruže s jemnym usměvem a jako když vykonal velky skutek:-)a byl naplněn do nesmirnosti a nekonečna,ale toto jsou přiliš hluboke stavy pro mnohe kazatele :-)a nemohouce pochopit tyto velke duše,stale spilaji a drži se svych studniček jako žabky ve stojate zahnivajici vodě..a citi ve svem žalu a sevřenosti ega a zpivaji tesknou pisen slaviči svemu panu a jsou jako otroci svych hřichu a eg a pějicie egu..slava ti slava vevodo naš,slava ti,že v pasti nas maš.-)

je vychod slunce uplnkoveho dne srpnoveho poklidny den bliži se svatek přichodu pana krišny a budou padat tzv hvězdy perseidy:-)mesic sklizně hrušek švestek a podobnych duležitych kvasnych ovocnych Božich darů:-)hmyz miluje zkvašene ovocne štavy at jsou to cucalky,mlsal­ky,lizalky a jiní letavci:-)ale neni tomu tak všude na okolnich tzv duchovnich diskuzi s lakavymi nazvy-někteři sotva otevřeli oči hned s nimi koulí a rozhližeji se kolem jako mnoho diktarouz ve svych limuzinach na stadionu v norimberku nebo řimě a nebo někde u soutoku dvou českych řek u chramu svate ludmily a vaclavička.-)je krasne že sem už nechodi nebot citi,že zde je přiliš jemna atmosfera a nehodi se sem jejich agresivni trucovite proslovy a velice nizka uroven ducha.-)věřme že to tak zustane a oni zustanou ve svych komurkach jako křečkove obihajici ve svych valečkach hledajice vychod a jako psici honici se za svymi vocasy a hryzoucimi si svoje packy do krve.-)

Nic není oddělené, neboť chcete-li li najít Milovaného, staňte se Milovaným.
Je to trochu neúplné, ale pak není potřeba neustále Milovaného připomínat, neboť sídlí hluboko v srdci.
Je tam, září zpívá tančí.
V naprostém tichu a odevzdání se Mu.❤️