A nemyslíte že je sobecké nenechat někoho odejít?
Myslím si, že každý má svůj život a pokud má čistý stůl, nenechá
někomu třeba dluhy a já nevím co, co jsem tak slyšela kolem mě od
známých a přeje si odejít, jelikož už to tak cítí a má na to tu sílu,
kterou jsem osobně nikdy nenašla, když to byla potřeba, neměl by mít
takový člověk právo, sám si rozhodnout co s jeho životem?
Není sobecké to brát jako sobeckost, že nám někdo takový odešel?
Může to bolet, ale pokud to tak cítil, proč ho nechávat v životě a
nechávat ho trápit dál. Však jestli je někdo tak daleko, že ho život už
vůbec netěší a jen ho ubíjí, proč ho držet někde násilím. Jen proto,
že to tak chceme my? Ale necítíme, že on je totálně nešťastný a v tu
chvíli my jsme sobečtí natolik, že ho necháme v bolestech jen proto,
abychom uspokojili svou potřebu vlastnit?
Toť otázka :-)