A co tohle :
- Janův 4, 16 Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm.
- Janův 4, 8 Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.
A co tohle :
Nemohu s Janem souhlasit. Bible popisuje Boha jako kruté, vraždící, závistivé monstrum. Lásku si představuji dost jinak.
Jan mohl poznat Boha jinak, z jiného úhlu pohledu, neb Ježíš jej miloval..
Jojo kdežto kruté, vraždící, závistivé monstrum ověřitelné je, s tím se asi že víc setkáváme, víc to bije do očí..?
Tak Bůh je popsán ve vlastní Bibli. Evangelia jsou už jenom vzpomínky na revizionistu a kacíře, který navíc tvrdil "že nepřišel změnit ani písmeno".
Ale jinak máte samozřejmě pravdu. V Bibli není ověřitelné téměř nic. Je to sbírka starověkých historek. Ale o to mně v tuto chvíli nejde, i když je to také zajímavé téma. Zajímá mě zda víme, co je to Bůh, nebo-li zda celá diskusní kategorie "Náboženství a filosofie" má smysl? Zatím se zdá, že věchny ty desetisíce příspěvků jsou jenom blábolení, protože ti lidé neví o čem hovoří.
Je to návrh k diskusi (o který jsem byla požádána). Nechápu proč prudíš.
Možno jako ty.
Proč si své založil ty, když ostatní názory mimo SJ odmítáš.
Pro vás je to DF úplně zbytečné - od "jinověrce", nebo nevěrce se nic
nového nedozvíš - jenom si "upevníš" svoje ego.
Ne tak docela. Rád si popovidam i o jiných názorech, pokud nemám pocit,
že mluvím do větru.
Naše fórum slouží k poskytování informací tem, kteří je chtějí číst
a premyslet o nich.
Je to protiváha informacím od lidi, kteří proti SJ bojují všemi
prostředky. Je na každém, jakému zdroji dá přednost.
No zatím jsi nevnesl do diskuse žádný věcný příspěvek. FMI co je to SJ?
Odpovídal jsem Dalkovi, my spolu už pár let debatujeme.
SJ je zkratka pro svědky Jehovovy.
Je třeba sledovat diskusi i stromově, ne jen časově
To jsou celá Bible vzpomínky. To si musíš ujasnit, o co ti teda vlastně skutečně jde.
Už jsem to napsala, ale zopakuji ti to: "Zajímá mě zda víme, co je to Bůh, nebo-li zda celá diskusní kategorie "Náboženství a filosofie" má smysl? Zatím se zdá, že všechny ty desetisíce příspěvků jsou jenom blábolení, protože ti lidé neví o čem hovoří."
Matouš 7
Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou
měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.
Bůh je vztažný bod náboženské úcty, nejvyšší tajemství, absolutní skutečnost, jež vším proniká, vše nese a vše dokonale přesahuje; bývá chápán i jako zdroj existence světa. Teismus o něm mluví jako o bohu osobním, v neteistických náboženstvích se uznává absolutní (a v tomto smyslu božská) skutečnost, avšak nepřipisuje se jí osobní ráz. Stačí to takhle?
To je jenom úhybný manévr. "Nejvyšší tajemství" či "absolutní skutečnost" jsou prázdné pojmy, které by bylo třeba definovat, aby to co píšete mělo smysl. Nejsem si jistá, zda takové pojmy lze vůbec relevantně definovat, ale ráda si na ty definice počkám.
Co je na termínu "nejvyšší tajemství" nejasného, že ho potřebuješ
definovat?
Absolutní skutečnost = skutečnost nepodmíněná, ničím neomezovaná
Když řekneš, že Bůh je "nejvyšší tajemství", tak jsem se o něm stále nic nedozvěděla. Definovat Boha jako tajemství je přiznání, že žádnou definice nemáš. Jenom místo "nevím" říkáš "tajemství".
Ty jo o tajemství je v Biblenetu 50 veršů:
http://biblenet.cz/app/bible/search/tajemstv%C3%AD/2
Možná už jsi zapomněla, že jsem toho napsal víc. Tohle jsou jenom dvě slova z té definice.
nejvyšší tajemství, absolutní skutečnost, jež vším proniká, vše
nese a vše dokonale přesahuje; bývá chápán i jako zdroj existence
světa.
NEJVĚTŠÍ TAJEMSTVÍ???
A tolik o něm víte??
No nějak se mi to nezdá.
Bůh je tajemství stejně jako elementární částice nebo čtyřrozměrný objekt. Ale klidně si z té definice ta dvě slova "nejvyšší tajemství" škrtněte, když vám činí problém.
Pak už zbývá ta "absolutní skutečnost". Co to je? Čím se to liší od "realtivní skutečnosti"? Proč skutečnost sama o sobě není absolutní?
Přirovnání Boha k elementárním částicím už vůbec nedává smysl. Je snad Bůh fyzikální jev? To mně docela zajímá. V tom případě by totiž musel být hmotný, což by bylo konečně něco, od čeho bychom se mohli odrazit. Odpovězte prosím.
Zrovna teď na jiném místě jsme nalezli tyto atributy z citace Bible.
Bůh je Duch, je světlo v kterém tmy není, je láska.
Těžko se to vyjádří lidským jazykem.
"Bůh je Duch" o bohu nic neříká, protože nevíme, co je to ten Duch. Věty jako "Bůh je láska" nebo "Bůh je světlo" jsou jenom bezobsažné metafory. Nebo mám snad věřit, že Bůh je proud fotonů?
K pojmu absolutní skutečnost už jsem se vyjádřil. Je to skutečnost nepodmíněná, na ničem nezávislá, ničím neomezovaná. Zkrátka je to něco, jehož existence je nepodmíněná, není na ničem závislá a není ničím omezovaná. Čím se liší od relativní skutečnosti je snad nasnadě.
Existence všeho, co známe, nevykazuje takovéto znaky.
Nepřirovnávám Boha k elementárním částicím, říkám pouze tolik, že u elementárních částic také nevíme, co jsou zač a tudíž jsou pro nás tajemství. Ve stejném smyslu je pro nás tajemství Bůh.
Každá skutečnost (objekt), je podmíněna, závislá či omezovaná (ovlivňovaná) jinou skutečností.
Měl jsem na mysli celek tvořený vším, co známe. A omezení kromě těch, která jsou dána naší neznalostí.
Já vím, ale takhle jsem to právě nemyslel. Já jsem to nevyjádřil příliš dobře. Říci jsem chtěl, že nic, co známe, žádný objekt, nevykazuje takové znaky.
Jistě, protože neexistuje osamoceně, bez vlivu zbytku „světa“. Ale co je relativního na existenci našeho světa, nebo vesmíru, chcete-li?
Já jsem ale neřekl, že vesmír jako takový má relativní existenci. Popravdě to ani nevím, i když nejspíš asi má, když vezmeme v úvahu Velký třesk, který musel mít nějakou příčinu.
Neřekl, pouze jsi uvedl boha jako jedinou absolutní skutečnost. Velký
rozdíl v tom nevidím.
Příčina Velkého třesku (stejně jako předcházející singularity) může
být klidně dána vlastnostmi hmoty, které (ještě?) zdaleka neznáme
úplně.
Předjímat další level (tj. vsugerovat si relativitu existence vesmíru, a
tudíž nutnost nějaké absolutní („vyšší“) existence), když ani
nedohlédneme na konec toho aktuálního, je naprosto k ničemu.
Víra v existenci Boha primárně nevychází z nějaké takové nutnosti.
Je otázka, jestli lze za nepodmíněné prohlásit něco, co je proměnlivé.
Pak ale jeho definice jako absolutní skutečnosti postrádá jakýkoliv smysl.
Proč by to, co existuje nepodmíněně, muselo být neměnné?
Proč by uvedení takového faktu mělo postrádat smysl?
Protože proměnlivost ukazuje na to, že daný objekt podléhá nějakým vlivům. A jeho stav tedy není nepodmíněný.
Protože dokud nevím, že realita existuje jen relativně, nepotřebuju si definovat absolutní existenci mimo tuto realitu.
Proměnlivost může spočívat ve vnitřních faktorech. Úplně stejně bych mohl říct, že ani bůh neexistuje absolutně, protože ho něco muselo přimět ke stvoření světa, že?
Je to prostá deklarace atributu této existence. Ten atribut má bez ohledu na to, jestli ho sdílí či nesdílí ještě jiná existence. Proto má smysl ho v definici uvádět.
To je vcelku jedno, kde se ty faktory nachází. Tak jako tak platí, že
jeho stav není nepodmíněný.
Boha nic nemuselo přimět, to bylo jednoduše jeho svobodné rozhodnutí.
Nevyvolala to žádná nutnost.
Čili si usmyslíme nějakou další existenci a určíme si, že bude nepodmíněná? Těch ale můžeme mít, kolik chceme, ne?
To není jedno. Pokud ten faktor je součástí oné existence samotné, pak není podmíněna ničím jiným, než sama sebou, a tedy je absolutní.
I svobodné rozhodnutí mění stav toho, kdo se rozhodl – stává se rozhodnutým něco učinit, což je změna stavu. Pokud platí, že nepodmíněná existence musí být neměnná, nemůže nic stvořit. Protože z onoho aktu stvoření vystoupí změněná – přinejmenším vědoma si toho, že cosi stvořila. A pokud své dílo sleduje, mění se minimálně její obsah informace.
Ano, dá se to tak říct. Můžeme jich předpokládat víc, ale nějak k tomu není důvod.
Dobře, dejme tomu. Co tu tedy bereme jako onu existenci: hmotu? To znamená konkrétně co? Elementární částice (látkové i polní)? Co přesně je potom tím vnitřním faktorem?
Změnou stavu se rozumí změna vlastností. Rozhodnutí či reflexe informací nemění vlastnosti, alespoň ne nutně.
A jaký je důvod předpokládat vůbec nějakou?
Sám jsi to napsal: vše co známe. A já bych dodal plus to, co neznáme, ale nikoliv to, co si vyfabulujeme. Co přesně je vnitřním faktorem? To je přece jedno, šlo pouze o to, jestli je existence našeho světa závislá na existenci něčeho jiného, tedy nějakého vnějšího faktoru.
A vědomost o něčem není vlastnost?
viděla bych to jinak, zda naše existence není náhodou tímto "vnějším" faktorem.
Vnějším faktorem čeho? Který ovlivňuje co? Nebo to myslíš tak, že my jsme ta absolutní existence?
Pak bychom si ale nepotřebovali definovat žádnou na víře založenou absolutní existenci.
Pořád k tomu mířím, ale je těžké to pojmout. Protože člověk se identifikuje se svým tělem, s ním pak stárne a pomíjí protože se nedokáže nad něj povznést.
Důvodem je vnitřní přesvědčení vycházející z nějaké náboženské zkušenosti. Může se jednat přímo o prožitek božské přítomnosti nebo jenom o vnitřní tušení takovéto přítomnosti. Víra v bohy, stejně jako v duchy a duše, má psychologický základ; proto je tato víra historicky na Zemi všudypřítomná a proto nikdy nezmizí.
Jde o to, co přesně je míněno tím "vším", tím světem. Vesmír je prostor, v němž se vyskytují objekty. A ty objekty nejsou absolutní, protože jejich existence není nezávislá, nepodmíněná. Proto je potřeba mluvit konkrétněji, co tedy vlastně míníš tou existencí.
Tak vlastnost je rys, znalosti se neprojevují jako vlastnosti či rysy.
K trojce, mění se jen jev, jak se jeví a interpretuje. pODSTATA JE NEMĚNNÁ
To chce si to pořádně přečíst. To nebylo o trojici, ale o třetím bodu příspěvku, na který Ratka reagovala...
mění se podmíněností :-) tedy musí se vzdát "svobody" a podmínit se aby se měnilo.
Tak tohle mi připadá jako když se mi snažíš ukázat, jak vypadá text, který smysl nedává…
Pokud vezmeme že pozorovatel je absolutní a pozoruje relativní skutečnost... pak oko se ptá co je oko. To jen malé podobenství.
Opakuješ pořád to samé jinými slovy, ale tím to nedává větší smysl. Asi zbytečná debata.
No opakuju, protože ty věci jsou jasné, jak jsou řečené. Já nechápu, co bys na tom potřebovala vysvětlit.
Elementární částice - jsou tajemství??
4-rozměrný objekt je tajemství??
To co jsi uvedl už dávno tajemstvím není.
Pokud je něco největší tajemství(Bůh) - nemělo by so o tom nic
vědět.
O Bohu jste "nakecali tolik, že to žádné tajemství nemůže být.
Elementární částice jsou tajemstvím, protože nevíme, co to vlastně
je. Známe jejich vlastnosti, ale neznáme jejich podstatu.
4-rozměrný objekt je přirozeně tajemstvím, protože si ho nedokážeme
představit.
O Bohu taky prakticky nic nevíme, máme jenom pár předpokladů.
V Bibli není ověřitelné téměř nic.
V Bibli není ověřitelné téměř nic - o BOHU
(jinak jsou tam i fakty - to ale plyne z "hmatatelné" historie)
Mně Bible prozradila co a kdo bylo to "slunce" co za mnou přišlo před 35 lety, bez Bible by sem o tom nevěděla do dnes nic..nejsou k tomu jiné ověřovací zdroje:-).