Sexuální skandály katolických duchovních
Sexualní skandály spáchané církevními hodnostáři
Jazyk
Stáhnout jako PDF
Sledovat
Editovat
Tento článek potřebuje úpravy.
Trestné činy zneužívání dětí a mladistvých (včetně následného
zatajování těchto činů), které spáchali v 20. a 21. století katoličtí
kněží, jeptišky a členové římskokatolických řádů, vedly k četným
obviněním, vyšetřováním, soudním procesům a rozsudkům. Zneužíváni
byli chlapci i dívky, někteří již ve věku tří let, přičemž většina
byla ve věku mezi 11 a 14 lety.[1][2][3][4] Obvinění začala dostávat
širokou publicitu koncem 80. let 20. století. Mnohdy byla osoba obviněna ze
zneužívání po celá desetiletí; taková obvinění byla často předložena
dospělými nebo adolescenty mnoho let poté, co došlo ke zneužití. Obviněni
byli také členové katolické hierarchie, kteří se snažili předejít
vyšetřování případů pohlavního zneužívání, přičemž přesunovali
obviněné kněží do jiných farností, kde zneužívání někdy
pokračovalo.[5][6]
Tyto případy přitáhly značnou pozornost médií a veřejnosti po celém
světě, zejména v Irsku, Kanadě a Spojených státech. Členové církevní
hierarchie namítali, že tato medializace byla přílišná a nepřiměřená a
že podobná zneužití se vyskytují i v jiných náboženstvích nebo
institucích.[7] Řada televizních dokumentů v 90. letech, jako například
Suffer the children (UTV, 1994), vzbudila pozornost společnosti v Irsku.[8]
Investigace listu The Boston Globe v roce 2002[9] vedla k zesílenému zájmu
sdělovacích prostředků o tuto problematiku ve Spojených státech; toto
vyšetřování bylo později zdramatizováno ve filmu Spotlight (2015). Do roku
2010 se velká část vyšetřování podobných případů zaměřila na
zneužívání v Evropě.[10][11]
V rozmezí let 2001 a 2010 Svatý stolec, ústřední řídící orgán
katolické církve, evidoval obvinění ze sexuální zneužívání týkající
asi 3000 kněží, sahající až padesát let zpět.[12] Případy z celého
světa odrážejí zákonitosti dlouhodobého zneužívání a církevní
hierarchie pravidelně zakrývající zprávy o údajném zneužití. Diecézní
úředníci a akademičtí pracovníci znalí situace v římskokatolické
církvi tvrdí, že sexuální zneužívání duchovenstvem není obecně
diskutováno, a tak je obtížné je změřit.[13] Na Filipínách, kde v roce
2002 bylo přes 85 % populace katolického vyznání, následovala odhalení
sexuálního zneužívání dětí kněžími po zveřejnění případů ze
Spojených států v roce 2002.[14]
Některé studie tvrdí, že kněží v katolické církvi nemají větší
sklon dopustit se zneužití než ostatní mužská populace.[12][15][16][17]
Studie z roku 2010 tvrdí, že míra zneužívání kněžími prudce klesla v
posledních dvaceti až třiceti letech, a že asi k 75 % případů ve
Spojených státech došlo mezi lety 1960 a 1985. "Skutečným problémem je
zneužívání moci a zrada povinností, které pastýři mají ke svému
stádu," řekl k tomu britský historik a bývalý člen jezuitského řádu
Michael Walsh.[12] Papež František pojmenoval příčíny zneužívání
takto: „Na začátku nestojí sexuální zneužití, nýbrž zneužití moci a
svědomí.[18] Tento jev papež nazval klerikalismem[18] a jako jeho prevenci
připomněl Ježíšova slova, že moc je určena ke službě.[19]
Doposud největší snaha přimět papeže a vatikánské činitele k
odpovědnosti za sexuální zneužívání dětí kněžími katolické církve
nastala 13. září 2011, kdy organizace Síť obětí katolických kněží
(SNAP)[20] předložila mezinárodnímu trestnímu soudnímu dvoru v Haagu 84
stránkovou zprávu a 20 tisíc stran dokumentace[21] obvinění, že papež a
činitelé z Vatikánu tolerovali a umožňovali systematické utajování
znásilňování a sexuálního zneužívání dětí, páchané katolickými
kněžími po celém světě.[22] Žaloba byla soudem zamítnuta v červnu 2013
s tím, že záležitost nepatří do jeho jurisdikce.[23]
Římskokatolická církev vydala na „urovnání“ právních případů
sexuálního zneužívání dětí a mlčenlivost obětí sexuálních
skandálů a trestných činů spáchaných jejími duchovními 3,99 miliardy
dolarů (za období 1950–2016).[24] Např. arcidiecéze Los Angeles do konce
roku 2010 vyplatila pravým i falešným obětem 600 milionů USD.[25]
Někteří duchovní byli křivě obviněni. Údajné oběti obvykle chtěly
vysoudit finanční odškodnění.[26][27][28]
V letech 2004 až 2014 bylo propuštěno z duchovního stavu 848 katolických
kněží a 2572 bylo potrestáno menšími tresty.[29] Papež František
zřídil 22. března 2014 Papežskou komisi pro ochranu nezletilých (it.
Pontificia Commissione per la Tutela dei Minori), která pomáhá zabraňovat
zneužívaní mladistvých a jiných osob v církvi.[30] 4. června 2016 papež
promulgoval Motu proprio Jako milující matka[31] (it. Come una madre
amorevole[32] s účinností od 5. září 2016), které upřesňuje podmínky
pro odvolání biskupů. Jedním z kanonických důvodů je i krytí
sexuálního zneužívání.[29][33] V únoru 2019 se konal ve Vatikánu
čtyřdenní summit předsedů biskupských konferencí o sexuálním
zneužívání.[34]
Aféry podle států
Postoj Vatikánu
Audiovizuální dokumenty
Odkazy
Stránku naposledy editoval Jenda H. před 11 dny
SOUVISEJÍCÍ STRÁNKY
Theodore Edgar McCarrick
americký kardinál
Papežská komise pro ochranu nezletilých
Vos estis lux mundi
apoštolský list vydaný motu proprio papežem Františkem
Wikipedie
Text je dostupný pod CC BY-SA 3.0, pokud není uvedeno jinak.
Ochrana osobních údajů Podmínky užitíKlasické