V našem příběhu z Markova evangelia ve 14. kapitole čteme, jak je
Ježíš předveden před židovskou veleradu v roli obviněného. Ale nečeká
ho spravedlivý soud, zkoumání důkazů a hledání pravdy. Ještě před
začátkem jednání ve verši 55 čteme, že vrchní kněží hledali proti
Ježíši svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti. Připomíná mi to procesy
z 50. let, kdy rozsudek byl napsán předem a teprve pak se vedlo
vyšetřování s cílem dojít k předepsanému rozsudku. Jak vidíme, tuto
techniku ovládali už v 1. století. Akorát ne tak dokonale, protože, jak
čteme dále, svědectví falešných svědků se neshodovala. Co s tím?
Velekněz však vytáhne otázku nejvyššího kalibru, aby mohli Ježíše
odsoudit za rouhání. Jsi Mesiáš, Syn Požehnaného?, ptá se. Jsem, odpoví
překvapivě Ježíš a dodá: A vy uvidíte Syna člověka sedět po pravici
Moci a přicházet s nebeskými oblaky. Velekněz se možná v duchu zaradoval,
jak Ježíše dostal, ale navenek si roztrhl roucho na znamení pohoršení z
Boží urážky: Slyšeli jste rouhání!, zvolá. A ostatní rozhodnou, že
Ježíš zaslouží smrt. U Božího soudu budeme stát všichni.