Rozcestník >> Náboženství >> Život: jeho skutečnost, tajemství a smysl

lebo iná rozumná bytosť ako človek (a vôbec život) vo Vesmíre neexistuje - kto tvrdí iné, je to len chcená fantázia

No jistě.
Je to pravděpodobnější, než to, co tvrdíš ty

Z vědeckého hlediska je spočítáno, že těch inteligentních civilizací ve vesmíru je víc než 10set.

nič nie je v tomto vedecky spočítané, neexistuje jediný dôkaz o existencii nejakého (v akejkoľvek forme - stejnej alebo podobnej životu na Zemi) ani v Slnečnej sústave, ani vo Vesmíre...a naviac, nikdy sa to nedozvieme, takže je to spíš irelevantná otázka, ako i jej riešenie a špekulácie...s pravdepodobnosťou blížiacou sa nule, neexistuje vo Vesmíre život - je lokalizovaný ako dar Boha len na Zemi z dôvodov, ktoré poznáme - a dá sa to nie dokázať, ale i logicky (biblicky) zdôvodniť...

Zaspal jsi dobu - jako ve všem

Více než 20 typů aminokyselin bylo detekováno ve vzorcích japonské vesmírné sondy Hayabusa 2, která ji koncem roku 2020 přivedla na Zemi z asteroidu, uvedl v pondělí vládní úředník a poprvé ukázal organické sloučeniny nalezené na asteroidech v roce 2020

Kensei Kobayashi, emeritní profesor astrobiologie na Yokohamské národní univerzitě, řekl, že bezprecedentní objev mnoha typů aminokyselin na mimozemském tělese by mohl naznačovat existenci mimozemského života

Je to víc důkazů o možné existenci života ve vesmíru, než důkazů o možné existenci Boha.

Drakeova rovnice je matematický vztah, který teoreticky umožňuje určit počet komunikaceschopných mimozemských civilizací existujících ve stejném okamžiku.Formuloval ho americký astronom Frank Drake v 60. letech 20. století. Rovnice vypadá následovně:

N – předpokládaný výsledek, počet vyspělých inteligentních civilizací schopných mezihvězdné komunikace,
R* – označení přírůstku počtu hvězd v Mléčné dráze za určité období (6 – 40; 10 za rok),
fp – podíl hvězd, které (podobně jako Slunce) mají okolo sebe planetární systémy (0,1 – 0,5; 0,5),
ne – průměrná hodnota počtu planet v planetárním systému, na kterých panují vhodné podmínky pro život (0,5 – 2,5; 2),
fl – poměr z předchozích vhodných planet, na kterých se život skutečně vyvine (0,01 – 1; 1),
fi – poměr z předchozího, kde život vznikl a rozvíjel se až k inteligentní formě života (10−7 – 1; 0,01),
fc – podíl inteligentních forem života, které dosáhly schopnosti aktivní mezihvězdné komunikace (0,01 – 0,1; 0,01),
L – odhad délky existence inteligentní životní formy schopné mezihvězdné komunikace (100 – 109; 10000 let).
Nedávno britští astrofyzikové zveřejnili tuto mírně upravenou rovnici v mléčné dráze existuje 36 inteligentních mimozemských civilizací.

veríš démonom? konšpirátorom? medzihviezdnym civilizáciám a exoplanetárnemu životu? - takých mudrcov, ktorí sa chcú predvádzať a vymýšľajú si neskutočné nezmysly - sú tisíce - priateľov hlúposti a ohlupovania hlúposťami, konšpiráciami a pavedou! - a ľudia im na to letia ako mravce na med...

Je rozumné a ne hloupé připustit jakoukoliv alternativu vzniku života na Zemi.
Hloupý je ten, kdo ji nedokáže připustit - je to jeho malost.

Co je to desetset? Deset stovek, tedy tisíc?

prostě víc jak deset

„presne, stvorenie je pre slávu Boha a pre človeka (to tvrdí Biblia), - a i preto, lebo iná rozumná bytosť ako človek (a vôbec život) vo Vesmíre neexistuje - kto tvrdí iné, je to len chcená fantázia - ak by aj áno, nikdy sa o tom nedozvieme...“

1. Dobře ilustruješ rozdíl mezi věděním a vírou. Kdo ví, ten také ví, kam až jeho vědění sahá. Kdo věří, ten bude to, co mu říká jeho víra, považovat za jistotu i tam, kam jeho vědění nedosahuje. A přesně s tou jistotou, kterou tu neustále předvádíš, se bude vyjadřovat o věcech, o kterých ve skutečnosti už z principu nemůže vědět vůbec nic.
Ta „fantázia“, že by ve vesmíru mohl existovat život i jinde, je totiž rozhodně reálnější, než to, že byl vesmír stvořen a že Bible je boží slovo. Stačí víru nepoužívat jako filtr na informace, aby ti to došlo.

2. Věda není v žádné pasti, a také není „v podstatných otázkách existence a smyslu stvoření“ zatlačena k žádné zdi. Těmito věcmi se věda bude zabývat pouze tehdy, když budeme vědět (vidíš ten stejný slovní základ?), že něco takového jako stvoření vůbec existuje, a ne tomu pouze věřit. Do té doby můžou vědci v kuloárech o víře a jejím vztahu k vědě diskutovat asi tak stejně, jako o jejím vztahu k zametání ulic a vyvážení popelnic, nebo třeba k fotbalu. V „kuloárech“ se vědci baví o mnoha věcech s vědou nesouvisejících, takže proč ne, když jsou věřící, taky o víře? Mimochodem, osobně jsem výskyt takové kuloárové debaty na žádné konferenci nezaznamenal – ani osobně, ani z doslechu…

Přesně
Věda/vědění se stále posouvá - víra je ohraničená Bibli - už se nikam neposune, pokud věda nepřijde na to, jak to doopravdy je.

Víra není ohraničená Bibli, ona je totiž nadčasová a Bůh je věčný :-)

slovo Božie je večné, kresťanská viera je založená na Biblii hlavne NZ...ostatné viery sú o inom....

myslíš že by byl posun myslet si, že má Bůh anténky jako mimozemšťané?

Pro Zemi ano - zanikla by jedna organizace, která je vina mnohému zlu, protože zneužila dobře míněné slova jednoho vizionáře - Ježíše.

V historii/mýtech všech starých kultur jsou indicie o bozích přicházejících z nebe - je jich víc, než indicie k jedinému Bohu.

viera je tiež značné vědění, ale iného typu, ako je znalosť životom skúsenostná a vedecká...viera je znalosť transcendentálna, znalosť v iných dimenziách vědění, ktorá nie je experimentálne overiteľná, i keď i transcendentálna viera má vzťah k bežnému životu, a nejako nadväzuje na bežné i vedecké poznanie...preto sa v posledných desaťročiach hovorí (náboženské, filozofické, vedecké konferencie a literatúra) o tom, že transcendentál­nu/biblickú vieru a vedecké znalosti nie je možné od seba striktne oddeľovať, ale že sú spájateľné a vzájomne obohacujú i vieru i vedu...