Dobré ráno, Bohu milí a Bohem milovaní lidé!
U nás prší a to je velmi dobře! Človíček to tak alespoň vnímá...
Dobré ráno, Bohu milí a Bohem milovaní lidé!
U nás prší a to je velmi dobře! Človíček to tak alespoň vnímá...
"Svatozář" pramení v milujícím srdci člověka!
Ano, "svatozář" pramení v lidském milujícím srdci - v srdci, kde žije CELÁ LÁSKA a nefalšovaná úcta k Živému Bohu, našemu milovanému Otci!
Ale nejde o tu "svatozář", jde o to neubližovat lidem ani jiným živým tvorům a mít hezký vztah k Bohu Stvořiteli a Otci lidstva! Já osobně vnímám tohoto jediného Živého Boha jako našeho vlastního Tatínka! Milujícího Tatínka! Tatínka milovaného...
(Bible, Druhá královská 5:1-19)
Naamán,
velitel vojska aramejského krále, byl u svého pána ve veliké vážnosti a
oblibě, protože skrze něho dal Živý Bůh Aramejcům vítězství. Tento
muž, udatný bohatýr, byl postižen malomocenstvím.
Jednou vyrazily z Aramu hordy a zajaly v izraelské zemi malé děvčátko. To
sloužilo Naamánově ženě. Řeklo své paní: "Kdyby se můj pán dostal k
proroku, který je v Samaří, ten by ho jistě malomocenství zbavil." Naamán
to šel oznámit svému pánu: "Tak a tak mluvilo to děvče z izraelské
země." Aramejský král řekl: "Vyprav se tam a já pošlu izraelskému králi
dopis." I šel. Vzal s sebou deset talentů stříbra a šest tisíc šekelů
zlata a desatery sváteční šaty. Izraelskému králi přinesl dopis: "Jakmile
ti dojde tento dopis, s nímž jsem ti poslal svého služebníka Naamána, zbav
ho malomocenství." Když izraelský král dopis přečetl, roztrhl své roucho
a řekl: "Jsem snad Bůh, abych rozdával smrt nebo život, že ke mně posílá
někoho, abych ho zbavil malomocenství? Jen uvažte a pohleďte, že hledá
proti mně záminku!"
Když Elíša,
muž Boží, uslyšel, že izraelský král roztrhl své roucho, vzkázal
králi: "Proč jsi roztrhl své roucho? Jen ať přijde ke mně. Pozná, že je
v Izraeli prorok.
Naamán tedy přijel se svými koni a s vozem a zastavil u vchodu do Elíšova
domu. Elíša mu po poslovi vzkázal: "Jdi, omyj se sedmkrát v Jordánu a tvé
tělo bude opět zdravé. Budeš čist."
Ale Naamán se
rozlítil a odešel. Řekl: "Hle, říkal jsem si: 'Zajisté ke mně vyjde,
postaví se a bude vzývat jméno Živého Boha, svého Boha, bude mávat rukou
směrem k posvátnému místu, a tak mě zbaví malomocenství.' Cožpak nejsou
damašské řeky Abána a Parpar lepší než všechny vody izraelské? Cožpak
jsem se nemohl omýt v nich, abych byl čist?" Obrátil se a rozhořčeně
odcházel.
Ale jeho
služebníci přistoupili a domlouvali mu: "Otče, ten prorok ti řekl
důležitou věc. Proč bys to neudělal? Přece ti řekl: "Omyj se, a budeš
čist." On tedy sestoupil a ponořil se sedmkrát do Jordánu podle slova muže
Božího. A jeho tělo bylo opět jako tělo malého chlapce. Byl čist.
Vrátil se k
muži Božímu s celým svým průvodem. Přišel a postavil se před něho a
řekl: "Hle, poznal jsem, že není Boha na celé zemi, jenom v Izraeli. A nyní
přijmi prosím od svého služebníka projev vděčnosti." Elíša odvětil:
"Jakože živ je Živý Bůh, v jehož službách stojím, nevezmu nic."
Třebaže ho nutil, aby si něco vzal, on odmítl. Potom Naamán řekl: "Tedy
nic? Kéž je tvému služebníku dáno tolik prsti, kolik unese pár mezků,
neboť tvůj služebník už nebude připravovat zápalné oběti ani obětní
hody jiným bohům než Živému Bohu. Toliko v této věci ať Živý Bůh
tvému služebníku odpustí: Když můj pán vstupuje do domu Rimónova, aby se
tam klaněl, a opírá se o mou ruku, i já se v Rimónově domě skláním.
Když se tedy v Rimónově domě budu sklánět, ať Živý Bůh tvému
služebníku tuto věc odpustí!" On mu řekl: "Jdi v pokoji."
(Živé Slovo Boží)
P.S. Ten příběh ještě pokračuje, je moudré si ho v Bibli vyhledat! Končí až veršem 5:27. Je to velmi poučné a varovné pokračování, kde se ukáže, jak je chamtivost Živému Bohu odporná!
Tady mám klid. To věčné pomlouvání a zesměšňování místními "duchovními velmistry" ve mně občas probouzelo smutek, jak si ve své pýše ubližují...
I mě to hrozně trápí, jak se metlami nasáknutými jedem mrskají - je to hrozná tragédie. Ovšem uctíváním křivovyměšovtelek to chtějí dohnat a státi se duchovními úctyhodnými entitami.
Proč těm lidem "leží Človíček v žaludku"? To ví pouze Bůh!
Mohli by si říci: "Človíček je blázen!" a nevšímat si ho, ale jim to nedá a musí na něj neustále myslet, a protože je to štve, tak se ho i v jeho nepřítomnosti snaží zesměšňovat a pomlouvat, a myslí se, že se jim uleví! Neuleví se jim - zotročeni svým démonem pýchy budou trpět dál a dál. Nesnáší duchovní prohry a tady nikdy nemohli vyhrát, protože nad Človíčkem bdí Živý Bůh, Bůh, kterého oni neznají ani nehledají - Bůh, který jim je naprosto cizí, i když je má tolik moc rád...
Modlím se za ně! Prosím Tatínka, aby i je omilostnil a morálně, psychicky i fyzicky uzdravil - vždyť jsou to lidé, lidé Bohu milí - lidé Otcem milovaní. Amen.
Tak jsem byl na další procházce - ta byla o něco delší, i když občas mrholilo...
Putujete do Jeruzaléma? Putujete do Říma? Putujete do Mekky?
Proč?
Dotazujte se přímo našeho Otce! Dotazujte se Tatínka kdykoli a kdekoli - Bůh nás vnímá všude, kde jsme! On jediný je naším Živým Bohem a Panovníkem!!! ON JEDINÝ ZNÁ PRAVDU.
Kdy to už konečně pochopíte? ???
Všechna ta slavná, údajně "svatá" místa jsou pouze střediskem obchodníků!!!
Čekáš na zázrak? Čekej na něj doma! Tam se ten zázrak stane!!!
Jiné to bude, až se sem Živý Bůh - náš jediný Bůh - osobně vrátí! Potom bude dobré, když ho půjdeš osobně pozdravit a když se mu osobně kajícně omluvíš, ale té chamtivé sebrance nejrůznějšího kněžstva, která číhá na všech, údajně "svatých" místech se svými obchodními přáteli, by sem měl(a) zdaleka vyhnout!
(Bible, Jóel 2:11-14)
Sám Živý Bůh dá povel svému vojsku. Jeho šiky jsou nesčíslné.
Mocný je ten, kdo vykoná jeho rozkaz.
Den Živého Boha je veliký a přehrozný! Kdo mu odolá?
Nyní tedy, je výrok Živého Boha, navraťte se ke mně celým srdcem, v
postu, pláči a nářku.
Roztrhněte svá srdce, ne oděv, navraťte se k Živému Bohu, svému Bohu,
neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý a nejvýš milosrdný.
Jímá ho lítost nad každým zlem.
Kdo ví, nepojme-li ho opět lítost a nezanechá-li za sebou
požehnání,
a zase budou obětní dary a úlitby pro Živého Boha, Vašeho Boha.
(Živé Slovo Boží)
Neboj se, země, jásej a raduj se, neboť veliké věci vykoná Živý Bůh. (Jóel 2:21)
A co jinak?
Pohoda...
Človíček tu září LÁSKOU k Tatínkovi, usmívá se, a žádný, pyšně samolibý "guru" nemůže svými záštiplnými slovy Človíčkovu LÁSKU a úctu k Tatínkovi zničit...
Modlím se za podobně nesnášenlivé a nenávistně arogantní lidi - moc a moc Tatínka prosím, aby je morálně, psychicky a fyzicky uzdravil... A v podobném duchu se modlím i za sebe! Človíčka je také dost! Občas je jeho asertivní chování hodně jízlivé - má jazyk ostrý jako břitvu! Nebo jako meč? Tak to ví pouze Bůh! Ten mu jeho roli dal...
Připomínám Vám i sobě!!!
Žijme!
Milujme!
Odpouštějme!
Mějme se
všemi svatou trpělivost...
Bůh! A
nikdo jiný...
Bůh je Živý
Bůh - Bůh je jediný Bůh - BŮH JE JEDNOJEDINÝ BŮH.
Bůh je Stvořitel celého vesmíru i člověka! Bůh je naším milujícím Tatínkem...
Jsou lidé, co si myslí a dokonce to i veřejně prohlašují, že zmínky o Bohu Boha špiní! Jsou to hlupáci, kteří většinou zatím Boha Otce svého osobně neznají! Vždyť Bůh je SVATÝ! Boží čistotu nelze ušpinit, Boží SVATOST je věčná! Jednou se o tom tito lidé přesvědčí. Dnes bloudí, mají dočasnou roli pyšných a samolibých hlupáků, i když jsou zdánlivě inteligentní, vzdělaní a sečtělí... Ale ono to lze tak trochu říci o nás všech!
Projevovat LÁSKU a úctu k Bohu je lidsky přirozené, dá-li se nám Živý Bůh osobně poznat, ale pro lidi, kteří o Bohu pouze cosi slyšeli nebo četli, to je k nepochopení! Tak už to prostě dnes mezi lidmi chodí. Máme od Boha Otce svého nejrůznější životní role a role druhých nám bývají záhadou. Nadutí a pyšní lidé sice tvrdí, že mají druhé lidi "přečtené", ale to se pouze obelhávají a současně klamou i ostatní - ti lidé neznají ani role své a to vím stoprocentně! (Může loutka vědět, k jaké roli ji loutkovodič používá? Nemůže! A nemůže ani ovlivnit, jaká slova bude zdánlivě pronášet a jak se bude v loutkové hře chovat. Namítnete: "Člověk není žádná loutka! Člověk má svobodnou vůli! Atd." Tím se pouze ztrapňujete...)
(Přísloví 16:1)
Člověku je dáno pořádat, co má na srdci, ale na Živém Bohu záleží, co
odpoví jazyk.
(Přísloví 16:9)
Člověk uvažuje v srdci o své cestě, ale jeho kroky řídí Živý Bůh.
(Přísloví 19:21)
Člověk má v srdci mnoho plánů, ale úradek Živého Boha obstojí.
(Přísloví 21:1)
Královo srdce je v rukou Živého Boha jako vodní toky; nakloní je, kam se mu
zlíbí.
(Přísloví 21:30)
Žádná moudrost, žádná rozumnost, žádný úradek NIC NESVEDOU proti
Živému Bohu.
I v současnosti se na mnohých lidech ukazuje pravdivost Božího proroctví, které lidem sdělil před dávným časem Bohem milovaný prorok Izaiáš!
"Tento lid
ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy
lidskými."
Láska a úcta k Živému Bohu, našemu Otci, má z lidí vyzařovat 24 hodin denně! Ano, má z nás vyzařovat i ve spánku, aby lidé, kteří nás někdy při spánku pozorují, zjihli při pohledu na to LÁSKYPLNÉ SVĚTLO, které nás z Milosti Boží obklopuje...
Láska a úcta k Živému Bohu má být vnímatelná i v našich slovech a v našem jednání!
Bylo řečeno: "BŮH JE SVATÝ." A my bychom měli v tomto ohledu Boha Otce svého alespoň napodobovat, není-li to pro nás zatím dočasně přirozené! Čistota našich slov by měla být jako voda u pramene, která každého poutníka lahodně osvěží, a stejně tak čisté by měly být i všechny naše skutky...
Vím, je to PARADOX, jednou nazývám člověka loutkou, jindy člověka popisuji jako strůjce jeho štěstí! Ale ten PARADOX je pouze zdánlivý! Časem si to uvědomíme úplně všichni - i já!