Clovicku víš jak vypadá okřídlené prase?
Lidé, odepsal jsem Vám, jak mě inspiroval Bůh... 
A nyní: "Dobré ráno!" Nebo spíš: "Dobrý den!" 
Skrze sen vnímaný nad ránem se ve
mně "uhnízdila" jedna myšlenka... 
Bude-li se naše srdce a naše duše a naše mysl k Bohu chovat stejně
radostně, jako se chová pejsek, když se jeho pán nebo jeho paní vrátí
domů, potom to bude úžasné! Ta bujará radost pejska je nepřehlédnutelná
a jeho pán nebo jeho paní se většinou také okamžitě rozzáří láskou k
tomu pejskovi. 
Umožňujete Živému Bohu, Otci a
Spasiteli svému, prožívat stejnou radost, když se k němu modlíte nebo
když na něj občas myslíte? ANO nebo NE? 
neni, jen nevi, ze slova jsou jen pisek do oci, i to slovo "Buh" je z lidske pusy
je to podobne, jako kdyz ti bude nekdo popisovat, co citi pri vyvrcholeni, nikdy to stejne jen z toho popisovani nezazijes, muze ti dat navod, jak toho dosahnout, ale jen na tobe pak zalezi, zda ho prozijes
o tom je kazani Jezise, Buddhy ci zenovych mistru, je to navod, zbytek uz je na tobe
ano idioti mužou chtit válku ale pouze na ovcich záleží jestli začnou střilet
VÁLKA JE ZLO, s tím souhlasím a to tu
neskrývám, ale vědět, jaký strach prožívá člověk vehnaný do války,
dokáže pouze Bůh! 
Otázka: "Vy dokážete nastavit i
levou tvář, když Vás do té pravé někdo udeří surově pěstí?" 
je cesta dlouha, kratka, ale vsechny vedou ke stejnemu ... "precti a zahod"
to je pro clovicka, rekl to ten, ktery uz vi ... "jedna unce praxe ma vetsi cenu, nez tuny teorie"
I pouhá vteřina prožitá v přítomnosti Živého Boha má větší cenu, než celá věčnost prožitá jinak!
(Člověk Syn Boží)
Človíček zůstal "pouze" u CELÉ LÁSKY a SVATÉ ÚCTY k Živému Bohu,
kterého vnímá jako svého milovaného Tatínka a jako svou LÁSKU, ale
kterého současně radostně vnímá jako vlastního milujícího Tatínka a
Živou Lásku celého lidstva složeného ze všech generací člověka od
počátku... 
Človíček o Bohu Stvořiteli, Otci, Pánu a Spasiteli lidstva nehledá
informace čtením - Človíček svého a našeho milovaného Tatínka zná
osobně! Človíčkova mysl se nevyžívá ve čtení článků nebo knih o Bohu
- vyžívá se v CELÉ LÁSCE k Bohu, dá-li se to tak nazvat... 

Človíček to lidem vysvětluje asi výstižněji, když praví: "Všechny
cesty vedou k Bohu!" 
A mám malou otázku: "Vy jste vše, co jste kdy přečetl, skutečně
zahodil?" 
(Odpovězte pouze sám sobě, já Vaši odpověď číst nepotřebuji!) 
To je Váš převeliký omyl - na Bohu záleží, dá-li se člověku nebo lidem poznat!!!
V lidských silách není Boha Otce svého nalézt! A to platí i o lidech, které ve svém příspěvku zmiňujete! Žádný člověk nemůže sám sebe ani nikoho jiného "osvítit" - "osvícení" je dar Boží! Amen.

Kdo
spatřil Živého Boha - našeho Stvořitele, Otce, Panovníka a Spasitele - a
kdo s ním osobně hovořil z očí do očí a kdo s ním OSOBNĚ žil, nemůže
být lidmi ani démony ani sám sebou ošálen. 
Kdo vi s kým jsi to ty mluvil z očí do očí, něco se Ti přisnilo, asi že :-).
"Človíčkův" Bůh, kterého zná a vnímá jako milujícího Živého Boha
celého lidstva a veškerého tvorstva, je živý a jsoucí! A Vaše pocity, kdy
Vás zdánlivě škrábe v očích písek, nezná! 
"Človíčkův" Bůh není stvořen žádnou lidskou pusou, ale jeho původ
je neznámý... 
"Človíčkův" Živý Bůh (Bůh Stvořitel, Otec, Pán a Spasitel celého
lidstva!) je jsoucí! Je! A bude!!! 
Človíček (Člověk Syn Boží) s Bohem Stvořitelem a Otcem svým žil a
láskyplně i s úctou komunikoval, i když tu nebyl žádný jiný člověk,
který by slovo: "Bůh" vyslovil...
