Človiček bude mít radost.
Človíček je rád že se tady nehádáme a věř tomu že nas má i rád a čte si to.
Novinky.cz
Osobní menu
Seznam.cz
Uživatel – osobní menu
záhlaví
Drobečková navigace
Novinky.czŽenaVelikonoceVelký pátek není jen dnem tichého rozjímání,
ale i kouzel a zázraků
Hlavní obsah
Velký pátek není jen dnem tichého rozjímání, ale i kouzel a zázraků
dnes 8:46
Lubomír Popovič, Novinky
Foto: Profimedia.cz
Den Ježíšova umučení se nazývaný Velký pátek, v pravoslaví Svatý
pátek.
Velký pátek je pro křesťany dnem smutku, modliteb a klidu, podle legendy byl na Golgotě právě v tento den ukřižován Ježíš Kristus. Tomu se podřizují i lidové tradice a zvyky, které se odehrávaly často ještě před východem slunce. A děly se prý i zázraky.
REKLAMA
Článek
Velký pátek a jeho význam pro křesťany
Lidová pojmenování pro Velký pátek jsou též Bolestný či Tichý pátek
– dobytku bylo někde dokonce zvykem sundávat zvony, aby nerušily pietu.
Zároveň vrcholí půst: dosyta by se měl na Velký pátek člověk najíst
jen jednou za celý den, nesmělo to být ale maso. V kuchyni se proto
nerozdělával oheň a nevařilo se.
Výzdoba kostelů je v tento den chudá: oltář je bez květin a svící. Koná se obřad uctívání kříže, který má vyjadřovat hluboký smutek nad smrtí Krista. Začíná se v naprostém tichu, varhany nehrají a místo mše se čtou pašije, věřící se kají a kněží odříkávají modlitbu vleže čelem k zemi, aby vyjádřili nejhlubší vděk a pokoru.
Jediný hluk směly v tento den dělat řehtačky: ty oznamovaly místo umlklých zvonů poledne a ranní i večerní klekání. Stejně jako na Zelený čtvrtek i v pátek děti „honily Jidáše“ (nebo už ho chyceného vodily po vsi) a odříkávaly básničky, aby dostaly koledu.
Nezneuzivej mě proti ní
Já ji nemám ráda ale nechci aby se mi omlouvala.
Já na ní reagovat nebudu
. 