Buď Vítán, kdož v dobrém úmyslu přicházíš

Stále někdo otravuje. Šmejdi....

Mně zase píše na vzkazník nějaký "armádní generál z Kanady"

je ze mne úplně nadšený čekám, kdy si řekne o peníze

S jedním "armádním generálem" jsem si psala už před několika lety. Z emailové adresy se jménem "obrherdekbaba", kterou mám pro podobné příležitosti

Byla jsem tehdy sama, děcka mně furt nutily ať si někoho najdu ale já si užívala klid. Ale tuhle "zamilovanou korespondenci" jsem si opravdu užívala! Nikdo netuší, jak jsem úžasná!! a jak mne miluje!!! No, neber to!!! Vesel jsem odepisovala a že to bylo na podzim, řešila jsem s ním vánoční dárky pro děti, konzultovala, jaké auto mám kterému dítěti koupit a jestli pro dcery bude lepší diamantový náhrdelník nebo pravé perly protože jsem zdědila fabriku a že "já mám v Praze tři domy" (až je koupím budou mý jsem už nedodala). Těch zamilovaných dopisů přišlo asi deset, než "mně poslal krabici šperků, která uvázla v Turecku a já mám zaplatit clo" (už nevím kolik to bylo) já tvrdila že jsem to zaplatila, on po mně chtěl výpis z účtu, chvilku jsem si hrála a "výpis z účtu" mu poslala pak opakovaně ... dost dlouho těm šmejdům trvalo, než přišli na to, že si celou dobu dělám srandu. Pak přišla sprška nadávek a byl klid.
Ty "zamilované dopisy" jsem si vytiskla a když děcka přišly na moje narozeniny, seděli jsme kolem stolu, popíjeli vínko a já se tvářila tajemně, Usmívala jsem se - a - "Děcka, já mám chlapa!" Bomba" Vytáhla jsem ty dopisy a začala předčítat, tvářila se natěšeně a zamilovaně. Moje dětičky nejsou blbé a hned jim bylo jasné o co jde. Jenže: "Maminka tomu očividně věří - kdo jí to vysvětlí? Je zamilovaná až po uši - kdo jí zlomí srdce??" Pohledy, které mezi sebou vrhali, byly výmluvné. Odvážila se starší snacha: "Stařenko, daj si pozor, fčil je tolik podvodníků...." já na to: "Ale kde! Toto není žádný podvod, ten chlap mňa opravdu miluje! Přijede za mnů!! Uvidíte ho" Snacha se vyjevila: "Stařenko, snad jsi mu nedala adresu???" Já na to: "Samozřejmě že dala, bydlím v Olomouci Kosmonautů číslo (musela bych to hledat, už jsem to zapomněla) číslo to a to!" Olomouc je sice trochu uklidnila - to je dost daleko - ale přesto....stařenka si furt nedal říct, tvrdila, jak se těší na návštěvu... Ale mladší snacha má tchyni přečtenou, vytáhla chytrý mobil a vybuchla: "Stařenko, ty si sviňa! Ty si fakt ohromná sviňa!!!"
Zbytek rodiny na snachu čuměl: zbláznila se? Ta super slušná Verunečka, která má tchyni raději než vlastní matku a nedá na ni dopustit - ta jí teď nadává??? Proč??? Verča na ně: "Víte, co je to za adresu? To je adresa krajského ředitelství policie ČR"
Měli jsme se celý večer čemu chechtat....

Také jsem si psal s americkou doktorkou, která slouží ve válce a na frontě našla truhlu se zlatem. Jen, co jí pomůžu s přepravou truhly do Česka, vezmeme se a budeme na věky šťastní. Chvíli jsem si s ní nadšeně psal, poslal adresu na Pražský hrad a smýšlené číslo účtu s neexistujícím kodem banky.......mám více případů. Jednou jsem kupoval i vzácného psa. Nic za něj nechtěla, jen zaplatit letenku, že ho pošle letadlem. Hlavně, když pes bude v dobrých rukou.....potom dědictví a podobné věci....docela se tím bavím

No a ještě se bavím na výbraných diskuzích Chatujme .cz.

Kdo to má podobně, přeji pohodový víkend a těm druhým? Je to marné, marné, marné

Jak bylo na nákupech, Felda už přede?

V tomhle vedru se člověku moc nikam nechce. Touristé lítají po Práglu s deštníky.. Aby měli stín.. Jsou všude..

Jj. Já mám pod mostem chládek

Co zubař?

Zubař OK , a dneska jsem byl na zubní hygieně.. tak šikovná paní tam je.. Jen nevím když mi odstranila ten zubní kámen zda ty zuby budou držet...

Já jsem měla v životě smůlu na zubaře, nechci na to ani vzpomínat - výsledkem byla paradentoza s hroznými následky. No co, jsou horší věci na světě

Felda je OK a já jsem se zařídila podle nejlepší poučky lenocha: "Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a získáš tak dva volné dny!" Jela jsem až dnes - a dobře jsem udělala - mladí toho včera polovinu vyřídili za mne na dnešek toho moc nezbylo

Tak to má být. Po vzoru: Dejte mi lidi a já to udělám.

Já mám v Harykovi baterku devátý rok a šlape. Kolegové motorkáři nechápou. Mění co 2-3 roky.

• kvalitní výrobek
• perfektní údržba

Chovám se k ní lidsky a ona to umí ocenit

Kdo spí, nežije. Dneska ten Oskar zase pere, jako sedlák cepem. 🙉Ještěže mam pod mostem chladeček 🤗

Hezký den. Já budu v 11 u zubaře. Bude čistit kanálky u jednoho zubu.. Bojíííííííííí­ííííííííííím.­..

Já byl včera a přežil jsem. Ty to dáš také💪Přece nejsi baba😆

Já se dnes chystám do města a to je pro mne ještě horší než zubař furt to odkládám vždycky se najde někdo kdo do toho města jede a vyřídí to za mne
No ale teď už musím sama a to mne štve

Já totiž NERADA chodím po obchodech je to pro mne za trest Ještě když tak někdo se mnou jde, tak to jakžtakž zvládám - s ohledem na toho druhého. Ale jak mám jít sama... nakupovat chodím jenom tady do sámošky Když někdy musím pobýt ve Zlíně, tak to je ještě "línější" - tam jenom přejdu přes cestu, popřípadě na druhou stranu přes parkoviště a mám tam všechno u nosu. Ale jak mám v městě přejíždět... to "dám" tak dva obchody a prýýýýč!!!!

Hurá - dnes nemusím jet - mám odklad - nenastartovala jsem feldu, mám vyhňápanou baterku (a jsem líná hledat nabíječku)
(ale ogar to večer opraví a zítra pojedu )

Když mne něco takového čeká, tak si vždycky řeknu: "To bude v 11.00 hodin. Ale v takových 15.00 hodin to už budu mít za sebou - a bude to príma!!"
No a představ si, že VŽDYCKY těch 15.00 hodin přišlo - a já to měla za sebou!! To bylo radosti!

Květná zahrada Kroměříž - paráda, že? Jezdívala jsem tam vždycky s nějakou skupinou - od mých vlastních dětí až po zájezd důchodců, s návštěvami ze zahraničí a tak. Vždycky jsem měla nějaké povinnosti vůči ostatním, Moc jsem si přála zajet si tam jenom tak, s někým, s kým si užiju nejenom krásu objektu a rostlin ale i spoustu něžností. Tam jsou taková různá zákoutí jako stvořená pro milence...
Říkávala jsem si:
"Co už fčil - co si nechytila za hlavu, za ocas už neudržíš - měla si sa snažit v mládí!"
Houbeles. Nikdy neříkej nikdy! Zodpovědně, z vlastních zkušeností mohu povědět, že ta romantická zákoutí jsou stejně krásná, podmanivá a inspirující v sedmdesáti jako v šestnácti
Úžasné je, že teď na to máme oba dva ČAS. Žádné uřvané mimino v kočárku, smečka batolat, rozjívených děcek nebo otrávených puberťáků ani banda klevetivých důchodkyň.
Nic takového.
Jenom my dva.
Sami dva.
Že nás občas vidí někdo cizí? Ať vidí, je to jeho problém. Když ty cizí lidi nechceme vidět my, tak jednoduše sundáme brýle

Přiznám se, že jsem od toho čekal trochu více. Třeba nějaké popisky u záhonků, keřů a různých rostlin....nic. Já, coby vystudovaný "JeZeĎák", který s oblibou říká, že nepozná žito od ovsa, bych to docela uvítal a jsem přesvědčen, že bych nebyl sám

Já poznám jenom dvě květiny. Kravské hovno a bodlák.

Na to máš mobilní aplikaci.-)

Na tlačítkovém telefonu Nokia 3310?

Ten býval nejlepší!

Též si ho hlídám, jako oko v hlavě

Mně můj poslední spadl do pračky, já ji zapla a odešla na zahradu s dřívější várkou prádla, takže jsem neslyšela že v pračce cosi křápe

Tož si ho po vyprání měla pověsit na šňůru. Vyschnul by a zase makal jako za mlada

Nemakal. Dělala sem s ním fšelijaké kejkle ale už neožíl.

Všechno jednou končí....no a tys mu pomohla ke konci rychlejšímu

Mně je docela šumafuk jak se co jmenuje - jedině že bych si to chtěla nasadit doma. Ale to nehrozí. Čím méně starostí, tím lépe.

Co nezkvasí, to nesadím.😊

Největší pozornost teďkaj vzbudily přípravy na první Valašsků olympiádu.
Po dlouhém jednání bylo schváleno několik tradičních disciplín:

• hod gumákem do kopca,
• sprint do hospody před zavíračkú,
• synchronizované míchání Valašského kotlíkového guláša,
• dálkový hod škvarkem,
• noční slalom mezi krtincama,

a dvě hlavní královské disciplíny:

• pití slivovice na čas a pití slivovice na množství.

U druhé disciplíny sa zatým řešá bezpečnostní pravidla, bo při zkušebním kole zmizeli tři rozhodčí a jeden soutěžící tvrdí, že mluvil s Cyrilem a Metodějem.
Olympijský výbor SRV však uklidnil veřejnost slovy:
„Dyť sa zase najdů.“

Velký rozruch vyvolal aj nový kosmický program SRV.
Po vzoru světových velmocí bylo rozhodnuto, že Valašsko musí dobyť vesmír, aby sa o nás vědělo aj ve vyšších vrstvách atmosféry.

První raketa dostala pracovní název:
„Trnka 1.“
A odpalovací rampa sa namontovala na kopec Pišková, na pasece u cesty na Oznicu

Pohon měl původně zabezpečovať zkapalněný plyn, ale po nekolika poradách bylo rozhodnuté využíť silně pálenú slivovicu a starý kotel z pálenice v Poličné.

První zkušební start dopadl nad očekávání dobře.
Raketa sice po sedmi sekundách změnila směr, proletěla nad Syrákovem a přistála v kopce hnoja u Jasenné, ale odborníci tvrďá, že:
„Na první pokus dobré.“

Vědecký tým SRV navíc objevil nový fyzikální jev:
Po určitém množství slivovice člověk krátkodobě fakt věří, že umí normálně létať.
Projekt proto získal další financování.

Ministerstvo obrany zatým pokračuje v budování armády.
Lojza z Juřinky stále trvá na obsazení Slovenska, ale bylo mu doporučeno, aby zatím začal menšíma cíli a zkusil napřed enem Půchov.

Ekonomika SRV zatým funguje překvapivě stabilně.
Místní obyvatelstvo totiž odmítlo inflaci s odůvodněním:
„Dyť je už tak všecko drahé.“

A tak nový stát dál roste, sílí a buduje si respekt.

Pravda ..
většina Evropy sa zatím směje.
Ale stejně sa smáli aj pastevcom, když poprvé hnali ovce přes Beskydské kotáry.

Tož tak ..✌️

To jako - že - VALAŠI chtějí Třetí Říši? Nejsi tak trochu padlý na hlavičku? Nebo to máš od narození?
Takovou hloupost? Asi hodně odkládáš vestu na WC a pak se ti fekálie dostávají do mozku, že to tak bude? Vem si klystýr - anebo - a to je lepší - zkus Laktulózu. To koupíš v každé lékárně a je to levnější než rum! Dáš si ráno štamprlku a když to nepomůže tak ještě druhou. Večer si uvař čaj z meduňky a oslaď medem, to tě zklidní.

Dopadlo to dobře. Zešli zme sa skoro fšeci. Enem mrtví a velení sa nedostavilo.

Tož to je fajn. Já sem seděla doma, čekala sem, že pokud sa velení dostaví dáš echo. Takže nic. Takej dobře.
No a bacha: Vláda Svobodnéj Valašskéj republiky zabírá Lašsko a plánuje detašované pracoviště v Kozlovicách!
Zabereme ten most, co pod ním býváš a uděláme z něho cosik - ešče sice nevíme co ale rozhodně to bude veliké!
Zavčasu sa děrygaj pryč

Přes sezónu přežiju pod širákem a na zimu se gdesi vnutím

Zkus Šipku ve Štramberku!
Neandrtálvi sa už vystěhovali, je tam volno

Zítra sednu na a objedu to, kde bych se mohl vnutit

Ještě před dvěma lety bych ti nabídla maringotku ale už jsem ji dala mladšímu synovi postavil ji do lesa, aby se měli kam schovat, když jdou v zimě do lesa něco dělat. Syneček se dobře oženil, jeho manželka vlastní (mimo jiné) kus lesa
Jo a má taky bezvadnou tchýni!

Tchyně a uzené, nejlepší studené

Hezkou neděli.

Hurááá na

"Naše Ivanka" je výjimkou potvrzující pravidlo. Občas nevím, jestli je na mého synečka hodnější manželka nebo tchyně! Tchyně ho šíleně rozmazluje ale je fakt, že on se k ní taky chová hezky a udělá pro ni, co jí na očích vidí. Je to tam dobrá parta. Ale jak si všímám, tak Ivanka je nejen dobrou tchyní pro zetě ale i pro snachu. Chtěla bych být tak hodná jako Ivanka....

Také jsem měl "schůdnou" tchýňku

Borci.👍

hezký čtvrtek.

Tady je místo jen pro lidi s dobrým úmyslem, kteří si umí udělat dobrým den sami že sebe. Tož nevím, jak na tom jsi ty

Když to nezkusíš tož to nebudeš vědět

Ještě tady hrozí jedno nebezpečí a to, když tady začneš chodit, staneš se nepřítelem těch "správných"

To už su tak jako tak
dokonca kdosi kdesi jednému píše "myslím,že na tebe mají neblahý vliv ty tři škatule od vedle"
no a tá jedna škatula su bez debat já ta druhá je jasná takéj - ale po téj třetí intenzivně pátráme

Já bych řekl, že kdyby se tady hlasovalo na TOP 3 škatule, ty by ses tam nedostala

O tom nepochybuj!
Já mám reference ještě i z jiné diskuze - tam se dočteš:
"..........divím se, proč si tu pavla-čovou sebranku tady pěstuješ. Jsi snad masochista?"

Heč! Takové super hodnocení nemáš, že ne?

Nevím,která diskuze to je. Ono je to většinou na jedno brdo. Nechodím na všechny

To není důležité kde to je důležité je že mne to pobavilo
(je to na Selena pokec)

Kurňa, začala jsem psát příspěvek o Jawě 350 a zmizlo mně to. Dlabu na to, idu spať. Dobrů noc.

Zdravím. Řešíte škatulata hejbejte se ????

Jo! Já su škatula co sa moc nehýbe a když tož s čaganem!

V sobotu tady býl jarmark. Fšecko fajn - ale: chtěla sem si kůpit svíčku ze včelího vosku. No jaknasviňu měli stánek na podiu, kde hrává kapela. Vedů naň 3 schodky bez zábradlí, takové nic, Kolikráť sem po tých schodkoch vyletěla jak dyby tam nebyly - ale - přišla bída na kizáky! Bez zábradlí sem sa bála. Rozhlídala sem sa ale nikdo známý poblíž - enem jakýsi cizí ogar s ive v ruce. Hůkla sem na něho: "Podaj mně ruku!" Né enom že podál ruku ale aj potáhnůl - vyběhla sem po schodkoch zas jak srnka! A pomoh mně aj dolů heč! Na neco je tá šmatlavost dobrá - možu oslovovať pěkné mladé ogary mám výmluvu že potřebuju pomoc

Číhej před průmyslovou školou nebo u učiliště automechaniků. Tam jich bude těch ogarů.)))

Jj. Kde jsou ty časy, co jsem babku na rukou nosíval

A kde jsou ty časy, co někdo nosíval na rukou MNE!

I když.... hm... teď je to 16 let, co mne někdo zvedl až ke stropu....

Měla jsem kamarádku Evu v USA, v Baltimoru, pracovala tam "na sociálce", na nějakém takovém "úřadě" jako je u nás sociálka - prostě s problémovýma lidma. V Baltimoru je hodně černochů o klienty neměla nouzi. Ale stejně jako tady jsou "lidé a lidé" tak i mezi tím černým obyvatelstvem je spousta chytrých a pracovitých lidí. Evička byla šéfkou nějakého úseku a její podřízení byli jak černí tak bílí. Evička mne prezentovala jako svou sestru a všichni její podřízení věděli, že přijedu. Mezi nimi byl i jeden černoch, ten měřil 205 cm, vážil 99 kg, chodil do posilovny - chlap jako hora!
Eviččin manžel mne vzal k Evě do práce. Šli jsme chodbou, vpravo i vlevo kanceláře, některé otevřené a z nich se ozývaly pozdravy. Najednou za mnou kdosi zařval: "TETÍÍÍČŠŠKO" chytil mne v pase a zvedal až ke stropu. Šíleně jsem se lekla! On se jenom chechtal....já jsem si připadala jak ryba na udici

Negdy k nejakému šikovnému ogarovi přijdeš ani nevíš jak!
Mně sa před pár roky stal trochu větší malér, odtáhli mňa do špitála, vyzlékli donaha a honemhonem na operační sál. Sestřičky měly v ten moment jinů prácu a tož polomrtvů babku dostali "do práce" dva "zdravotní bratři". Vyzlécť, trochu poumývať jakůsi smradlavů dezinfekcí, přikrať plachtů a dovézt na sál. Já sem si to nahlas moc pochvalovala - že sa mně už dávno nestalo, aby mňa vyzlékál a umývál nejaký mladý ogar - no a fčil dokoca DVA! To sa mně nestalo NIKDY! ogaři sa chlámali.
Ale nevěděli, že mňa to šíleně bolí ale když MLUVÍM, je tá bolest snesitelnější. Sice sa mně chtělo nadávať ale rači sem si dělala srandu.
Po operaci bolely aj převazy - vedly ze mňa takové gumičky a tý sa musely každý den "přitahovat". Bolesť docela "hustá". To z mnů chodíl sám primář, nikomu to nesvěříl. Já sem si dycky namudrovala pár vtipů, co sem mu při tem "přitahování" budu vykládat. On sice pravíl, že mu klidně možu NADÁVAT ale to sa mně fakt nechtělo, vtipy byly lepší.,,,,,,,,,

Vždy je lepší všude začít srandovní hovor' než jenom hekat a nadávat. To nemá nikdo rád. Se srandistou každý jedná tak nějak lidštěji, než z nadutym stezovatelem

Já jsem tehdy měla "čerstvou vážnou známost" - a jsme spolu dodnes. Přišel za mnou do nemocnice. Je tělesně postižený, všude jezdí autem (kam nedojede jeho auto tam nejde), z auta vytáhne buď "francku" (na kratší vzdálenost) nebo chodítko - takový vozíček, 4 kolečka, madla, uprostřed sedátko. Šikovná věcička! S tím chodítkem za mnou přišel do špitálu. A s obrovskou kyticí. Sedli jsme si na chodbě -on na chodítko, já opatrně a nakřivo na židli a protože se mně špatně sedělo, přisunul vozíček ke mně, podpíral mne a držel za ruce. Byla jsem v takové poloze, že to tak moc nebolelo. Kytku položil na stůl. Tam totiž kytky nesměly být ale on to nevěděl. Po chvíli prošel chodbou primář, pozdravil nás a zapadl na sesternu. Ven vyšla staniční a hnala se k nám. Říkám: "a sakra - průser - kytku si musíš asi hned odnést!" Naopak: sestra si prohlédla kytku, zase odběhla a vrátila se se džbánem na čaj, kytku do džbánu, nalila vodu a na moje divení: "PAn primář to povolil! A poslal mne pro džbán, aby kytka nezvadla"! Kytka vydržela a já šla domů z chirurgie jako z porodnice kytka větší než já

Bych mohl vyprávět, jak jsem byl vloni na celkovém vyšetření 2 dny ve špitále. Pozdvižení pro celé oddělení. Brali mi vzorek z mozkomisniho moku. Po odběru 24 hodin ležet v klidu. Když priplatis lepší jehlu, jen 12. Na pokoji byl dedousek. Pořád sténala a hekal. Když jsem byl po odběru. Musel jsem hodinu zůstat sedět na židli v poloze předkem na opěradlo. To jsem vydržel. Potom přišla sestra pomohla mi do postele z otázku. Chcete "bazanta"? Na co, ptám se. No, kdyby se Vám chtělo čůrání. Když se mi bude chtít, zajdu si. To nesmíte. Musíte ležet ! Máme tady kamery. Tak je vypněte. Udiveně se na mě podívala a odešla. Ležel jsem něco přes hodinu. Dedousek stále volal, že chce pít. Zvonil na sestřičky a nic. Sestry mi říkaly, když nedodrží 12 hodin, může se mi zatočit hlava a upadnu. Dědovo neříkali a nezájem sester mě donutil sednout. Hlava se netočila. Vstal jsem a šel dědovi podat čaj. No a když už stojím, zašel jsem na WC. Po návratu se objevila na pokoji sestra, jestli se mi nechce curat. Nechce. No ja vas viděla na kameře, že chodíte. No , tak byste mi měla poděkovat, že jsem obsloužit pacienta za vás. Podívala se a řekla. Vy si Teda hrajete. Ano hraje a rád....pokračovalo to potom s paní doktorkou....jenže s mým prihlouplym ksichtem, to vždy dobře dopadne. Ovšem pokud protistran je člověk a ne skatule. U nás se takovým říká Pixla. Po tomto příběhu mi známá sestřička řekla, že jsem riskoval a na druhý den jsem mohl mít mžitky před očima a bolesti hlavy. Na druhý den jsem jel do Polska a zpět. Cca 1350 km.....riskuju často, zatím to vychází. Až jednou nevyjde....to už se asi nedozvím🤷

No ty jsi teda pěkný ranař! Chodit po lumbálce - to mohlo skončit i ochrnutím to by sis už tak nevyskakoval! Ale hlavně že to dobře dopadlo!
Já jsem těch špitálů moc neprošla - jenom dva - Vsetín a ValMez. Ve VM je Agel, dělala tam dětskou sestru moje snacha než šla na obvod, takže tam hodně lékařů znala. Já jsem tam byla spokojená. Ve Vsetíně sice taky ale VM byl lepší.

Mnoho lidí mi říká, že se nemám rád Řekni mi, co je to mít se rád? Nechat jiné trpět a myslet jen na sebe?

Nic si z toho nedělej - takovou úchylkou trpí aj já!
A bacha - ono je to dědičné. Měli to až moji staříčci, rodiče, trpí tím moje děcka a vnoučata takéj!

Njn. Asi jsou z kvalitního vrhu

Já těch špitálů také moc nepochodil a když už. Co nejdříve domů. Před lumbálkou , to už je let, kdy mi brali žlučník....další komedie. Po operaci , mi sestra na JIPce řekla, že se mám jít vyčůrat. Nechce se mi. Tak vás budeme cévkovat. No dobře. Zvedl jsem se z postele. Počkejte! To nemůžete sám. Dvě sestry mě vzaly pod křídlo a vedly na wc. Až se vyčůráte, počkejte na nás, odvedeme vás zpátky. Vypotil jsem "pár kapek" a sestry nikde. Tak jsem se vrátil do pokoje a lehl do postele. Najednou křik na oddělení. Radar utekl, není na WC !!! Nechápu, proč se nejdříve nepodívaly na pokoj

Prostě, mým posláním je dělat lidem radost. Moje radost je potom o to větší. Úplně největší radost však mam, když mě nějaká Pixla na internetu nazve debilem. Jsem si jst, že do očí by mi to nikdy neřekla.

Ještě že jsi nenapsal "škatule" - to bych po nedávných rozhovorech musela vztáhout na sebe

Ale je fajn, že si tady můžeme takhle otevřeně psát. Tady totiž nikdo nechodí

Neskuhrej dědo. Sám sem nechodíš a víš, že mě se nezbavíš.

Vitaj! Přes víkend sa kdesi tlučeš a vůbec sa dědovi nevěnuješ! Máš áčko!

Polepším se.-) A díky, že děláš dědkovi společnost. Umí být urýpaný jak stará sviňa ale je to dobrý chlap.

Já sem toťtů cimru našla až fčil! Paráda! Pohoda, klídek a tabáček....

Taky jsme za tuto cimru kdysi bojovali.-) Středa = lítání po ouřadech.

Ja, lítání po úřadech! To "miluju". Brrrrrrrr
S úředníkama věčně bojovál můj táta - soukromý zemědělec. Nejen za sebe ale za kdekoho.
Kdysi jsem mu řekla vtip o úředníkoch - a - ten vtip mu kupodivu "otevíral dveře". Ono je vždycky lepší jít kamkoliv s vtipem než s hromamableskama!
A ten vtip?
Kdysi se zvířátka rozhodla, že si v lese postaví sídliště. Lev, král zvířat, se rozhodl poslat chytou lišku aby vyřídila stavební povolení. Liška se vrátila za týden. S prázdnou: "To jsem nedokázala vyřídit!" Tak lev šel na úřady sám. Vrátil se za měsíc - bez povolení. Tehdy se přihlásil starý vůl: "Mohl bych to zkusit já?"
Zvířátka se smála: "chytrá liška nic nezmohla, ani král zvířat - no ale když si troufáš tak to zkus!"
Za tři dny se k lesu valí oblak prachu. A ony to bagry, buldozery, jeřáby, náklaďáky - a vpředu jde starý vůl a mává stavebním povolením!
Zvířátka nevycházejí z údivu:"Jak jsi to dokázal????"
"To bylo úplně jednoduché! Přijdu na úřad, otevřu dveře - a tam sedí bratranec! Druhé dveře - druhý bratranec! Třetí dveře.........

Já nasadím přiblblý úsměv čislo 153, hezky pozdravím a třeba pochválím šaty nebo halenku. Na ty šimly musíš psychologicky.-)))

Správně jsem tě to naučil. Už jako malá, když jsme spolu po úřadech lítali, jsi kdejakou důležitou soudružku chválila za nehty, šaty, nebo účes. Po nasednout do auta s orazitkovanymi papíry jsi rikala: Dědo, dobře jsem to udělala? Po mém souhlasu jsi řekla. To víš, jsem celá ty....jen nevím ve které vývojové fázi se to posralo

Dost dobrá inspirace

Místnost jsem kdysi zřídil pro lidi svobodné vůle, kteří jsou samostatní. Jenže na chatujme chodí jen ovce ve státě a potřebují babu, aby věděli, kterým směrem se dát. Samostatnost je pro ně slovo exotické, které nikdy nedosáhnou

No ja, dyž ty si na ně samostatný až moc

To tak mívajů rodiče: vychovávajů děcka k samostatnosti a potem sa divijá, že samostatné opravdu sů!

Idu sa podívat mezi lidi živé a gdyby kerási ovca, či baran, békala, že su na chatu furt. Može si vygůglit, co je to chytrý telefon a jaké mžnosti nabízí. Teda, pokud ho majitel umí ovládat. Gdyž si blb kúpi chytrý telefon, nemusí to znamenat, že je chytrý aj on Hezkú středu aj tým "visačkám" Tož sa tu mějte

Ale jak tak koukam na počítadlo, kolik čumilů tady nakukuje, asi budu muset zesílit sloupky na plotě a natáhnout nové pletivo, aby je udrželo. Nebo to nechám tak a když popadají pyskem přímo na tvář, možná se jim v dutině lebeční rozsvítí