Ďábel otevřel na zemi 2 nové pobočky pekla – Charkov a Mariupol
Nejbrutálnější forma ukrajinské války nyní zuří v přístavním městě Mariupol, který založili ještě antičtí Řekové a ve vnitrozemském Charkově. V Mariupolu je podle mluvčího Opolčenců Igora Strelkova obklíčeno asi 10 tisíc příslušníků neonacistických batalionů Azov a Dněpr. Opolčenci ukrofašisty obklopili z východu, ze západu je v pondělí sevřela Ruská armáda. Ještě během obkličovacích operací se z moře do přístavu a centra města vylodili ruští žoldáci ze soukromé armády skupiny Wagner. Po otevření přístavu se podařilo přes moře evakuovat část civilistů z centra. Rodiny bydlící na předměstských sídlištích si však váleční zločinci z Azova a Dněpru vzali jako rukojmí. Civilisty nahnali do sklepů paneláků i cihlových domů a obytné budovy zaminovali od vchodu po střechu. Uvěznění nemají potraviny a často ani vodu. Neonacisté se i s technikou zakopali mezi těmito zaminovanými domy. Dnes navíc zaminovali ocelárnu i s dělníky během směny. Během obléhání rozstříleli z raketometů předměstké obce (satelity) správně přidružené k Mariupolu. V době, kdy Opolčenci a Rusové ještě měli pozice v okruhu za těmito osadami náckové stříleli z těžkých zbraní na civilisty v osadách. Při pokusu o průlom z obklíčení sebrali v porodnici naftu i z dieselagregátu, na který jsou napojení novorozenci na umělé ventilaci.
Opolčenci a Ruská armáda s podporou Wagnerovců se třetím dnem snaží vysvobodit uvězněné civilisty. Je to boj jako u Stalingradu. O každý dům. Podle Strelkova to probíhá tak, že ruští výsadkáři spolu s Opolčenci obklíčí blok nebo několik domů a pak do úseku nastupují Čečenci, kteří mají od bitvy o Grozné s tímto typem války nejvíce zkušeností. Je to krvavá řezničina. Včera večer Čečenci při této „salámové metodě“ osvobozování zabili 100 příslušníků neonacistických batalionů. Vzdali se pouze 2. Většina ze zabitých nácků nosí při boji pod uniformou tričká s potiskem s německou říšskou orlicí s hákovým křížem. Bunkry mají vyzdobené runami SS.
Jde to strašně pomalu, ale jiná možnost asi není. Čečenci a ženijní specialisté od Opolčenců musí před útokem na bunkr zlikvidovat mechanismy na aktivaci min v civilních objektech. Daří se jim to. V mnoha domech však trpí hladem a žízní desítky tisíc lidí. A krátí se jim čas. Modlím se, aby při nich pevně stál jejich strážný anděl a živí a zdraví se dočkali osvobození.
Jako u Stalingradu v roce 1942 to dnes vypadá i v Charkově. Ve městě první noc války povstala část obyvatel a osobními auty a traktory zablokovali kasárna a letiště. Do města se však stáhlo mnoho ukrajinských vojáků, kteří museli ustoupit před protiútokem milice Luhanské lidové republiky. Do Charkova se stáhlo i mnoho příslušníků neonacistických batalionů Azov a Aidar. Povstalce zatlačili do jediné čtvrti, na jihu města. Podařilo se jim však udržet až do příchodu Ruské armády a Opolčenců. Charkov je od neděle kompletně obklíčen. Ukronacisté znemožnili evakuaci civilistů humanitárním koridorem. Sami se zakopali v obytných domech, ve školách a v nemocnici. Z minometů rozstříleli vodárnu a rozvody elektřiny. V noci z pondělí na úterý Rusové a Opolčenci začali město osvobozovat. Fronta se přes noc několikrát převalila tam i zpět. Dnes večer Ruští výsadkáři zatlačili Ukrajince do jedné čtvrti na západě. Ustupující nacistické prapory od setmění srovnávají město se zemí. Střílí ze všeho co mají na obytné domy s civilisty. Opolčenci z milice Doněcké lidové republiky už přes den pod palbou evakuovali civilisty a pokračují v tom i v noci Přeji všem, aby se je podařilo živé a zdravé vyvést z tohoto pekla.