( 124104 )
Jaromír Novotný
(nar.1947)
Bezpečnostní expert, diplomat, o kterém se hovoří jako
o architektovi našeho vstupu do aliance, tedy člověku, jež
přivedl Českou republiku do NATO. Pracoval na ministerstvu
zahraničí, byl náměstkem ministra obrany, zodpovídal za
zahraniční mise české armády, včetně Československého
praporu v bývalé Jugoslávii. Poté bylvelvyslancem v Indii,
Bangladéši, Nepálu, Srí Lance a na Maledivách a v Japonsku.
V tomto a také v předchozích rozhovorech jsme spolu hovořili
o proměnách Severoatlantické aliance, do které jsme
vstupovali s nadějí na jasnou záruku bezpečí. Podívali jsme se
z jiných, nejen z mainstreamových úhlů pohledu, na války
v Sýrii, Libyi a jinde. A opakovaně jsme hovořili o vztazích
Západu s Ruskem. A právě tomu se budeme nyní věnovat
ještě trochu dále a hlouběji. Opět s bezpečnostním expertem
1
Jaromírem Novotným, bývalým diplomatem a strůjcem
našeho vstupu do NATO.
Martina: Na začátku 90. let se Rusko prakticky zhroutilo.
Po všech stránkách: hospodářsky, vojensky, bezpečnostně,
státní moc přestala fungovat, ale vztahy se Západem byly
tehdy dobré.
Jaromír Novotný: Jistě, Západ měl zájem na tom, aby se
Rusko rozpadlo.
Martina: Znamená to tedy, že Rusko, které je nyní silnější
a nemá vnitřní problémy, je Západu nebezpečné?
To je logická úvaha.
Jaromír Novotný: Jaká je historie? Vždy zde byl zájem o ruské
nerostné suroviny. Rusko je obrovská země, s obrovskými
zásobami nerostných zdrojů. Už carské Rusko bylo
nepřítelem, protože mělo velké nerostné zdroje. A nic se
nezměnilo. Západ chtěl zničit a rozdělit carské Rusko. To se
nepovedlo a vznikl Sovětský svaz. Kdo financoval Lenina?
Poslala jej tam německá tajná služba, aby v této zemi vznikl
chaos. Rusko se téměř rozpadlo, ale přežilo, vznikl Sovětský
svaz, nastoupil komunismus.
Stalin byl opravdu zloduch, miliony lidí byly v gulazích a tak
dále. Ale na začátku 90. let se chopil vlády Jelcin, Rusko bylo
znovu před rozpadem – a tak se tleskalo. Už se tiskly mince
Sibiřské republiky a Uralské republiky a jiných. Tak daleko to
došlo. Jelcin předal moc Putinovi pravděpodobně za slib, že
jeho rodině se nic nestane. A také nestalo, nikdo nešel do
vězení.
2
Putin jako důstojník tajné služby, který je zvyklý jednat, dal
Rusko do latě a zastavil jeho rozpad. To už se ale nikomu
nelíbí. Rusko už není kamarád, už nenaskočí na všechny finty,
které tam byly prováděny. A tak začali Rusko pro změnu
rozkrádat oligarchové. Putin je poté dal do latě tím, že
Chodorkovského zavřel na deset let – a ostatní utekli na
Západ. A teď je otázkou, jestli už jim nešlápl na kuří oko moc,
jestli se oligarchové nepokusí Putina sundat. Myslím, že Putin
má v hlavě všech pět pohromadě a zatím to zvládá.
Martina: Vidíte nějaké indicie, že se o to pokoušejí?
Jaromír Novotný: Divil bych se, kdyby se nepokoušeli,
protože Putin řekl, že jim dá amnestii, pokud stáhnou
ukradené miliony ze zahraničí domů. A co udělal Západ?
Donutil je, aby tyto investice do Ruska vrátili, protože si nebyli
jisti, že jim je Západ nesebere. Takže Západ pomohl Putinovi.
Jedním z bodů Helsinského protokolu bylo, že právo na
samostatnost při dělení státu má jen entita, která byla
federální republikou. To nesplňovalo Kosovo, ale Krym ano,
byl samostatnou republikou Ukrajiny s vlastní ústavou,
vládou a parlamentem.
Martina: Ale je tady Krym. Rusku je vyčítána především jeho
anexe, což je záležitost, kterou proti sobě poštvalo snad celý
svět. Vnímáte to stejně?
Jaromír Novotný: Ne.
Martina: Proč?
Jaromír Novotný: Teď začnu trochu zeširoka. V roce 1989 se
začal hroutit mezinárodní evropský řád, podle nějž se jednalo.
Sjednocením Německa a rozpadem Sovětského svazu padla
3
Jaltská dohoda. Rozpadem Jugoslávie a rozdělením
Československa padly zbytky Versailleských dohod, podle
kterých byla uspořádána Evropa. Jediný řád, který platil, byl
Helsinský protokol z roku 1978, který obsahuje deset bodů,
a jeden z nich říká, že právo na samostatnost při dělení státu
má jen entita, která byla federální republikou. Na základě
toho se rozdělil Sovětský svaz. Svazové republiky se staly
samostatnými a nikdo neprotestoval, šlo to dokonce i bez
války.
Jugoslávie se rozpadla sice válečně, ale pořád podle
Helsinského protokolu, Slovinsko bylo federální republika,
stejně tak Chorvatsko, Bosna, Hercegovina, Makedonie,
Srbsko, Černá hora. Ale Kosovo bylo autonomní oblastí.
A protože Západ uznal nezávislost Kosova, tak se zhroutil
i Helsinský akt. Takže v Evropě neplatí žádná pravidla.
Všechno je možné. Rusové tenkrát upozorňovali: Jestli uznáte
Kosovo jako nezávislý stát, tak proč nemůže být nezávislá Jižní
Osetie nebo Abcházie? Proč nemůže být nezávislé Podněstří,
Náhorní Karabach a tak dále? Ale stalo se. Ovšem Kosovo
neuznaly ani všechny země Evropské unie, třeba Slovensko,
Rumunsko nebo Španělsko.
Martina: Za to my jsme byli jedni z prvních.
Jaromír Novotný: A proč? Protože pokud by Rumuni uznali
Kosovo, tak by museli uznat nezávislost rumunským
Maďarům v Transylvánii. Kdyby Slováci uznali Kosovo, museli
by přiznat autonomii slovenským Maďarům na jihu Slovenska.
Pokud by Španělé uznali Kosovo, museli by uznat Katalánsko,
Baskicko a tak dále. Takže tím se zhroutil poslední právní
rámec v Evropě a nyní platí právo silnějšího.
4
A v případě Krymu? Už jsem to říkal i v televizi, takže z toho
bylo velké pozdvižení: Krym měl v rámci ukrajinské ústavy
vlastní ústavu. Byla to republika Krym, s vlastním prezidentem
a vlastní ústavou. A v té ústavě byl paragraf, že mají v rámci
ukrajinské platné ústavy právo vyhlásit samostatnost. Ale že
to musí být prostřednictví referenda. Oni tedy zorganizovali
referendum, ve kterém bylo 98 procent lidí pro vyhlášení
nezávislosti. Vyhlásili tedy nezávislost a druhý den požádali
o připojení k Rusku. Ruská Duma to třetí den schválila, a tím
se stali součástí Ruska. To vše proběhlo podle ukrajinské
ústavy.
Martina: A to nikdo na Západě neví?
Jaromír Novotný: Samozřejmě, že to ví. Ještě navážu.
Odpovědí bylo: „Ale vždyť tam byli ruští vojáci.“ Ano, podle
smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem měli Rusové právo mít na
Krymu, teď si nepamatuji přesná čísla, asi třicet tisíc vojáků.
Bylo jich tam méně, asi dvacet tisíc. Takže byli na Krymu
legálně. V Sevastopolu je vojenská základna ruského
Černomořského loďstva. Takže co?
Martina: Neznám ukrajinskou ústavu, nevím, že tam tato
preambule byla, a tudíž vám věřím, když to říkáte. Ale v tuto
chvíli se ptám: jak si vykládáte skutečnost, že to nikdo
nezmiňuje? Proč je to bráno jako násilí, nezákonná anexe?
Jaromír Novotný: To vyhlásil Krymský parlament. Republika
měla v rámci Ukrajiny vlastního prezidenta, vládu i parlament.
První Ukrajinská vláda po Majdanu vyhlásila, že jediným
úředním jazykem je ukrajinština, a zakázala mluvit rusky. To
poděsilo ruskou menšinu a lidi na Krymu.
Martina: Jak se tedy díváte na válku na Ukrajině?
5
Jaromír Novotný: První vláda po Majdanu vyhlásila, že
jediným úředním jazykem je ukrajinština, a zakázala mluvit
rusky. Tím strašně poděsila ruskou menšinu. A poděsila lidi na
Krymu. Na východě, kde jsou většinou Rusové, si řekli, že
s nimi v Kyjevě nechtějí mít nic společného. Krym udělal to, co
udělal, proto, že na to měl ústavu, vlastní republiku. V dalších
oblastech nic takového neměli, byly to kraje nebo oblasti.
Pokud se budou Ukrajinci chovat tak, jak se chovají, tak
Rusové s nimi nebudou chtít žít, protože nebudete žít ve
státě, kde vám zakazují váš jazyk.
Ukrajina se takto chová i vůči Rusínům na Podkarpatské Rusi,
která byla dvacet let součástí Československa. Na každé
československé bankovce byly uvedeny hodnoty v češtině,
slovenštině, rusínštině, polštině, maďarštině a němčině. My
jsme jako Československo uznávali Rusíny jako národ. A i za
socialistického Československa bylo na východě Slovenska,
v Prešově, rusínské divadlo a rusínské, ale také ukrajinské
školy. Rusíni, což je 1 200 000 lidí, jsou nejmenším
slovanským národem, když nepočítám Lužické Srby, kterých
už je asi jenom padesát až sto tisíc. A Ukrajina je neuznává
jako národ.
A teď si vezměte, jaká je Ukrajina vůči Maďarům, Rumunům
a Polákům. Také zrušila výuku v jejich jazycích a vydala zákon,
že se bude učit jen ukrajinština. V odpovědi na to Maďaři
blokují jakékoli jednání Ukrajiny s NATO. Řekli, že dokud
Ukrajina tento zákon nezmění, tak nebudou žádná jednání.
A musíte mít souhlas všech zemí NATO, takže žádná jednání
Ukrajiny s NATO už druhý rok neprobíhají, protože to
Maďarsko vždycky zablokuje. A když to nezablokuje
Maďarsko, tak to udělá Polsko. Takže za to si mohou jen
ukrajinští politici. Některé zdroje říkají, že za dobu od
6
Majdanu Ukrajina ztratila deset milionů obyvatel. Polovina
jich odešla do Ruska a polovina do Evropy. Jenom v Polsku
jich pracuje milion. U nás jich je nejméně 150 tisíc. To nejsou
dobré výsledky ukrajinské vlády a ukrajinské demokracie.
Martina: Myslím si, že za tento názor vás musí naše veřejnost
kropit svěcenou vodou. A na mě pár kapek dopadne už jenom
proto, že to poslouchám a umožňuji tento názor. Chci se
v této souvislosti zeptat: čím to je, že o těchto geopolitických
a mezinárodních otázkách se u nás v současné době nedá
svobodně a otevřeně diskutovat, říct svůj názor a vyslechnout
názor protistrany?
Jaromír Novotný: Já jsem tento názor řekl v ČT24.
Martina: Ale také jste v důchodu.
Jaromír Novotný: Je to ovzduší vytvořené veřejnými medii,
tiskem.
Martina: Ale proč ho někdo vytváří? Někdo vrtí psem? Kdo
a proč?
Jaromír Novotný: Ano. Vždy se najdou lidé, kteří budou
papouškovat to, o čem si myslí, že by se „mělo“ říkat, a že za
to budou chváleni vládnoucí mocí.
Martina: V listopadu řekl generál Petr Pavel, že největší
hrozbou západnímu světu není světový terorismus, ale Rusko.
Jaromír Novotný: Já s ním v tomto nesouhlasím.
Martina: Ale byl ještě před několika měsíci druhým
nejmocnějším mužem NATO. Ten přece musí vědět, jak se
svět točí.
Jaromír Novotný: Pan generál Pavel určitě ví, kde vzniká
napětí. Je to v Jihočínském moři. A že Číňané vybudovali na
7
Spratlyho ostrovech přistávací dráhy a ubytovací kapacity,
aby mohli kontrolovat cesty ropných tankerů Jihočínským
mořem. Číňané vybudovali například základnu v Džibuti
v severní Africe. Čína je hospodářsky druhá nejvyspělejší
země na světě a začíná prosazovat své zájmy, takže
z Jihočínského moře udělali čínský rybník. Když jsem jako
velvyslanec působil v Japonsku, tak tam denně probíhaly
incidenty mezi japonskými a čínskými loděmi. Buď měla
problém čínská loď s japonskými rybáři, nebo japonská
ponorka s čínskými rybáři. Na souostroví Senkaku přijedou
čínské „nevládní organizace“ a vyvěsí tam čínskou vlajku.
A potom zase japonské „nevládní organizace“ a tuto vlajku
strhnou a dají tam japonskou. Může vzniknout náhodný
konflikt, kdy japonská ponorka zavadí o čínskou loď, nebo
naopak. Teď po jednáních se Severní Koreou začala Čína
jednat s Japonci. Takže uvidíme.
Martina: Rozumím tomu správně, že se rozhodně více bojíte
Číny než Ruska?
Jaromír Novotný: Ano. Čína je nastupující mocnost, která si
bude ukrajovat svůj díl z globálního koláče. Musí si zabezpečit
zdroje surovin a nová iniciativa, nová Hedvábná stezka, bude
zvyšovat vliv Číny ve střední Asii a možná i v Evropě. Číňané
skoupili například řecké přístavy. Několik západních vlád už
došlo k názoru, že je toho moc, a s odvoláním na národní
bezpečnost zakázaly některé investice, kdy Číňané chtěli
koupit něco z IT průmyslu nebo telekomunikační firmy.
Číňané mají velmi úspěšnou globální televizi China
International Television Corporation, která vysílá v angličtině,
kterou chytnete téměř všude. Mají studio ve Washingtonu,
v Pekingu, Nairobi a chytíte to všude po světě,
v mezinárodních hotelech.
8
Martina: Ano, školili je mnozí reportéři CNN.
Jaromír Novotný: Ano. Už jen číslo 228 miliard dolarů na
zbrojení ve srovnání s 67 miliardami Ruska mluví za vše. Kdo
víc zbrojí?
Martina: To máme tak špatný odhad na potencionálního
nepřítele? Aliance má špatný odhad?
Jaromír Novotný: Je módní dělat z Ruska nepřítele, protože
ho máte na hranicích. Ale na to existuje vtip, který mi
vyprávěl jeden americký generál: „Dva američtí generálové
stojí před mapou Evropy, kde jsou vyznačeny hranice Ruska
a evropských států a jeden říká: Podívej se, kde bylo Rusko
v roce 2000, jak bylo daleko od NATO. A vidíš, kde je dnes? To
je agresivní přístup.“ Ale kdo se ke komu přibližoval? A to je
americký vtip.
Kauza Skripalových je zpackaná PR akce Britů
Martina: Říkáte, že máme špatný odhad. Rusku se často
připisuje celá řada skutků ještě dříve, než je možné vůbec
shromáždit nějaké důkazy. Jak v této souvislosti vidíte kauzu
Skripalových?
Jaromír Novotný: To je zpackaná PR akce Britů. I v naší
televizi šly ty záběry, kdy Britové natočí dva Rusy, kteří jsou
na návštěvě v Salisbury, jak vystupují v Londýně z letadla
a musí projít koridorem k úředníkům. A tito dva Rusové jsou
ve dvou koridorech na desetinu vteřiny ve stejnou dobu. Tam
i tam běží na obrazovce čas. Víte, kolik let by to museli
trénovat, aby to bylo takto?
Druhá věc: Rusové měli otrávit Skripala a jeho dceru. Nikdo je
ale od tiskové konference dcery neviděl. Oba se zázračně
9
uzdravili. Protože jsem byl voják, tak vím, že kdyby byl někdo
zasažen novičokem, tak je během půl minuty mrtvý. A tihle
dva byli údajně novičokem zasaženi, odvezli je do nemocnice,
dostali protisérum a zachránili je. To je další nesmysl.
Třetím nesmyslem je, že tito údajní Rusové natřeli
Skripalovým kliky. Ale když potom Britové zveřejňují pohyb
těchto Rusů, tak oni neměli šanci se k těmto klikám dostat,
protože byli úplně někde jinde. Skripalovi byli někde jinde,
potkala je nějaká žena. Sami říkali, že to mají na záznamech.
Skripalovi zkolabovali na nějakých lavičkách v parku a Britové
okamžitě věděli, že to je novičko, a okamžitě jim píchli
protijed. Ti Rusové bydleli v hotelu, kde si měli připravovat
novičok k útoku. V tomto hotelu se nenašla ani jedna stopa.
Nebo ti dva bezdomovci: otrávili se novičokem o několik
měsíců později. To nám chtějí říct, že se v Británii neuklízí
veřejný odpad a v kontejnerech byl novičok tři měsíce? To
jsou všechno prostě výmysly, které nefungují.
Martina: Říkáte, „zpackaná akce britské tajné služby“. Ale
když to líčíte, tak by bylo tak zpackané, že se ani nedá věřit.
Jaromír Novotný: Ano, ale je to takto zpackané. Je to
pohádka.
Martina: V roce 2014 jste v jednom rozhovoru v souvislosti
s tehdejším návrhem Michaila Gorbačova říkal, že by se měli
u společného stolu setkat Spojené státy, Rusko a Evropská
unie a říci si, co bude dál. A to proto, že, cituji: „Eskalace
napětí může vést i k náhodnému vyvolání velkého konfliktu.“
Vidíte k tomuto po těch letech vůli?
Jaromír Novotný: Vidím, jak se situace neustále zhoršuje, což
mě mrzí. A že politici nemají vůli to mírnit. Američané
10
vykřikují proti Rusku, uvalují sankce a tak dále. Ale to je
podobné jako v Sýrii s těmi raketami, spíše se to obrací na
vnitropolitickou scénu. Evropa by sankce zase ráda omezila.
Německo – obchod je obchod, Itálie, ta už říká nahlas, že
nějaké sankce nebude dodržovat. Takže vidíte, že Evropa je
rozhádaná.
Merkelová ohlásila odchod, Bůh ví, kdo po ní bude Evropu
šéfovat, kdo ji ukočíruje. Chtěl by to být Macron, ale to je
slibotechna. Má nejnižší podporu od voleb – a to je na
začátku výkonu funkce. Takže ten také nebude vůdcem
Evropy. Ale kdo jím bude? To nevím. Německo bude řešit své
vnitřní problémy a bude se snažit zachovat svou
hospodářskou úroveň, to znamená, že německé firmy budou
tlačit na to, aby se obnovil obchod s Ruskem. Německé firmy
tam vesele figurují dál. Teď proběhlo ekonomické fórum
v Petrohradu a byla tam spousta německých firem. Gerhard
Schröder, bývalý kancléř, je ve vedení Gazpromu. Co to říká?
Martina: Co to říká?
Jaromír Novotný: Říká to, že Německo se nevzdá ruského
plynu, protože americký plyn je dražší. Ten, který chtějí
Američané dovážet ve stlačeném stavu, a nutí Evropskou unii
budovat pro něj terminály. Německo řeklo poměrně jasně, že
se ruského plynu nevzdá. Takže Evropa není vůbec jednotná.
Není jednotná ani vůči Číně. Zde se vyčítá prezidentovi
Zemanovi, že jezdí do Číny a podporuje obchod s Čínou. Ale
šel někdo demonstrovat před francouzskou ambasádu, když
jel do Číny Macron nebo Merkelová a s ní čtyři letadla plná
podnikatelů? Protestoval někdo? Proč západní státníci mohou
do Číny – a samozřejmě neotvírají otázku lidských práv, a proč
náš prezident nesmí? Oni můžou dělat obchody a my ne? Oni
11
můžou dělat obchody s Ruskem a Čínou, a my nesmíme?
A naopak máme vyklidit trhy v Rusku, aby tam mohli přijít
Němci, Francouzi, Italové? To mi nikdo nevysvětlil. Přece
pokud jsme suverénní stát, tak musíme mít zájem, abychom
měli diverzifikovaný obchod a nebyli závislí jenom na jednom
regionu.
Martina: Řekl jste: „Eskalace napětí může vést i k náhodnému
vyvolání velkého konfliktu.“ Mě slovo „náhodný“ ve spojitosti
s „velkým konfliktem“ znepokojuje. Jak jste to přesně myslel?
Jaký velký konflikt může vzniknout náhodně, pokud nevznikne
americko-rusko-evropský kulatý stůl?
Jaromír Novotný: Někde ve vzdušném prostoru nad
Baltickým mořem se může srazit ruské a americké letadlo.
Nedávno při cvičení nad Estonskem nebo Lotyšskem vypálilo
španělské letadlo omylem raketu, která naštěstí dopadla na
lotyšské nebo estonské území. Co by se stalo, kdyby dopadla
na ruské území? Považovali by to Rusové za útok?
Martina: Nejspíše ano.
Jaromír Novotný: Takže považovali by to za malý útok
a následovalo by: „Bububu, co jste to udělali?“ Naštěstí stále
existují červené linky mezi Moskvou a Washingtonem. To
ještě pořád funguje. Ale až zruší toto, tak bude problém.
Evropa je ekonomický, ale nikoli vojenský hráč. V okamžiku
krize může nasadit čtyřicet čtyři tisíc vojáků. Z toho třetina
může cvičit a třetina mít dovolenou.
Martina: Jak by mělo podle vás vypadat nové uspořádání ve
světě? Nové vyvažování sil?
Jaromír Novotný: Budou se muset dohodnout velmoci.
12
Martina: Tedy Amerika, Čína, Rusko, Evropa?
Jaromír Novotný: Evropa je ekonomický, ale nikoli vojenský
hráč. To jsem také řekl na několika konferencích a byl jsem za
to kritizován. Ale dobře. Evropa má 28 států a má ve zbrani
jeden a půl milionu mužů. Což je hodně. Ale kolik z nich může
okamžitě nasadit, když je krize? Čtyřicet čtyři tisíc.
Martina: Dohromady, celá Evropa?
Jaromír Novotný: Ano. Kdyby se písklo, tak okamžitě čtyřicet
pět tisíc lidí může nastoupit někam bojovat. Ale protože jsem
měl na starosti vojáky v bývalé Jugoslávii, tak vím, že
nemohou všichni bojovat. Třetina může bojovat, třetina cvičit
a třetina musí být na dovolené. Takže k okamžitému nasazení
je to patnáct tisíc vojáků. To se tedy Putin musí bát! Takže
pořád spoléháme na Američany, že to udělají, kdyby
k něčemu došlo. A co když se Američanům nebude chtít?
Martina: Našim spojencům se v souvislosti s námi nechtělo
nikdy.
Jaromír Novotný: No, já jsem to říkal na té Modlitbě za
domov, že jsme byli zrazeni ze západu i z východu. Z východu
jsme byli obsazeni vlastními spojenci. Ze západu se na nás
vykašlali při Mnichovské dohodě, protože potřebovali
nasměrovat Německo na Sovětský svaz. Tak nás prostě
obětovali. A v roce 1968 se dohodli, že Sověti nepřekročí
západoněmecké hranice, pro jistotu se anglické a americké
jednotky stáhly padesát kilometrů od hranic, kdyby tam
náhodou nějaké tanky přejely, aby nedošlo k náhodnému
konfliktu.
A co udělal Západ tady? Rok byly otevřené hranice. To bylo
jediné, co Západ pro nás udělal. Rok byly otevřené hranice,
13
a komu se nelíbí, co zde nastupuje, tak může opustit
Československo. A všechny, kteří odešli, přijali.
Martina: Winstona Churchilla se údajně po válce ptali, zda ho
mrzí něco, co se mu nepodařilo. A on měl odpovědět, že se
mu včas nepodařilo vyděsit více lidí, protože jich mohlo více
přežít. Myslíte, že bychom měli být více vyděšení? Nebo je
nejhorší smrtí ta z leknutí, a naopak bychom měli být v klidu
a zhluboka dýchat?
Jaromír Novotný: Myslím, že bychom měli být v klidu,
zhluboka dýchat, vzít rozum do hrsti a uvažovat selským
rozumem, protože ne všechno, co se otiskne v novinách nebo
řekne v televizi, je tak, jak se říká. A nikdy se nejí nic tak
horké, jak se uvaří. Počkáte, až to vychladne. Někdy se vytváří
hysterie. Úplně zbytečná. K čemu to je? K tomu, aby se lidé
víc báli, nebo byli poslušnější? Nevím. Nebo aby se snáz
ovládali? To začíná připomínat „Nineteen Eighty-Four“ od
Orwella.
Martina: Pane Novotný, moc děkuji za návštěvu ve studiu a za
váš velice osobitý pohled na věc a na svět. Díky moc.
Jaromír Novotný: Rád jsem přišel.
Předmět:
Po tomto přečtení od konkrétního diplomata ČR by se mohlo hodně lidem se
rozsvítit...
Co tu ještě nebylo
2
a 
že nevyhráli
- tak u toho bych chtěl
být . 
2
1
Liduška je prý charakter 
ještě je
pravdomluvná - slušná - na úrovni a kdo ví co ještě - ale realita je
jiná o čemž se hodně lidiček přesvědčilo na vlastní kůži . 
1
