Ano právě přečteno a vím že nechápeš tomu co jsem dal, stále lpis na
lásce, která chybí,ale ta na konci nechybí vzniká to je to Nadjá. 
Dobře, je to světlo, láska, ale v tom celém putování, láska opravdu chybí. To mi nesedí. Bez lásky si neumím představit takový přerod.
Přerod přichází prací na sobě na konci je Nadjá to je ta láska objevená.
Přesto, ten přerod nikdy nebude takový, jak by mohl být, pokud bude bez lásky...
Ano ale bavili jsme se v souvislosti s láskou o tom textu. Jde o to, že tam láska není popsaná, jen cesta bez lásky se světlem, láskou na konci. Vnímám to tak.
Vaše "ne" nemůže být pevné jako skála, neboť na sobě pracujete, alespoň to tvrdíte.
To je omyl, ta kapka je neustále součástí oceánu, jen její ego si to nedokáže připustit:-)
Nejde se spojovat s něčím čím jste (v jednotě). Můžete naslouchat vlnkám:-)
Když v tom nejsem v jednotě, v pokoře píšu že jsem kapkou v oceánu co
se spojuje s oceánem .
Právě že už né jde o uvědomění že pracuji na tom být v oceánu teď si kapka uvědomila že není oceán tak jak je dáno a učí se být součástí. Už rozumíš tomu co píšu.
Nejde o to co ty chceš,ale to že vědomě či nevědomě se už dle fáze
každé duše v jaké je už děje.Ano klidně buď jsem ,nebo nejsem. Také v
tichu jsem .
Chudák děda. :-))) už mlčím už mlčím a nakonec byl v pohodě. Dopadlo
to dobře. :-)))
To mi připomnělo jeden výrok z Mrazíka, co jsem kdysi někde napsala a
doteď mě to moc a moc a moc mrzí.
Nebyla a nejspíš už nikdy nebude šance, se omluvit. To jsem hodně
přepískla.
Nemusí Akaša je paměťová knihovna,kde se učíš o sobě sama a hledáš otázky ohledně sebe,na to je dobré otevření třetího oka,epyfizy. Ale toto nedokáže každý.
Tedy zbytečné tlachání z tvé strany,aby jsi mohl co napsat a být
zajímavý. To chápu. Budeme tedy jen mlčet a v tichu být v Samadhi.
Pokud se budeme snažit pochopit druhé, nezbude nám pak čas na to pochopit sami sebe:-)
Poznat sebe, to je práce na celý život, pane Mnichale.
Tedy jedno vylučuje druhé.:-)
Proto píšu že jsi ještě mladá duše,proto se znám mnoho reinkarnací a vím co očekávat a stále se učím.Mas tam u tebe sníh?
Tady v Peci pod Sněžkou také mnoho, ráno po 5 nic odpoledne už jsem
hrabal sníh a večer před chvílí také ty mladá duši.
U nás dneska pohoda. :-) Jak jsi došel? :-) Vrchlabí, to jsou vzpomínky. :-))
Přes kopce a lesní cesty. Ale už jsem doma a dělám do sklenic pikles za chvíli jdu pro zelí zítra vařím vege segedín.
Ten bych ochutnala. Miluju segedín. :-)
Kolik to bylo km? :-) Myslela jsem, že jdeš na přes noc. Tak jen na otočku
jsi byl. :-)
:-)) tak to jo, to jsi dobrej. Je fakt, když chvíli jdeš, že pak je tepla
habaděj a pohoda. Vždycky si vezmu rukavice a pak si je zas musím sundávat.
:-))
Jinak, myslela jsem to tak, že jsi šel přes noc na přespání k někomu. :-)
ale nešel.
Já také občas jen když je zelí domácí hotové tak si ho od prosince do března či května dělám.
Nejde o šikovnost jen se mi mění vztah k jídlu, že chci vědět co je v jídle.
Ale jde o šikovnost. Ne každej, si doma bude nakládat zelí. Lidi jsou
líní většinou a raději si v téhle době kolikrát něco koupí, než aby
tomu dali čas, něco se naučili a udělali si domácí. :-)
Jsi šikovnej, ne že ne. :-)
I já jsem na tohle lenoch. Mít prostory, tak joo, ale to kvašení doma, ee,
nebylo by kam a kde to skladovat. :-)
S tím že se ti mění vztah jídlu a záleží ti na tom, co jíš, to znám.
:-) Někoho to omezuje, někoho ne :-)
Mě to omezuje také,ale vidím v tom potenciál,budu si doma dělat do
budoucna i přepuštěné máslo, teď zatím je máslo drahé,kouknu jestli
bych si nevyrobil máslo sám.
Přepuštěný jsem už si dělala nejednou. Je to jednoduchý. Musíš
pomalu, opatrně, ale dá se. Mívá nádhernou, takovou lehce oříškovou
vůni. Pořád ho chodívám očichávat, když si ho jednou za čas vyrobím.
:-)
A taky jsem si s ním mazala kůži. V zimě to dělávám, když jsou mrazy.
Jelikož mi jí hodně vysušují. Hezky se vstřebává. A pak voním jako
máslooříško. :-)))
O tom že bych si utloukla vlastní, jsem taky už přemýšlela, ze šlehačky,
ale zatím jsem se k tomu nedokopala. :-) ale znám se, dřív nebo později to
zkusím taky. :-)
V Indii v ájurvédě se mu říká ghi a dělá se podobně a berou ho jako
lék právě i na mazání na tělo,pozvolna se vaří, vyvařuje se voda a
vytahuje pěna, která se nevyhodí,ale použije třeba na bramborovou kaši,
dá se na něm smažit jeho preparování začíná až od 220 stupňů Celsia.
Vydrží dost dlouho, teď by vyšlo draho,ale až po vánocích klesne jeho
cena což schválně se takto před určitými svátky zdražuje a pak zase cena
jde dolů tak si ho koupím a udělám a budu používat na to smažení.
Jj přesně, jak popisuješ, ta pěna se tahá a pozvolna vařit. A využít vše. :-) Proto jej teď taky nedělám. Když už tak raději použiju sádlo na mnohé, nebo olej. :-) Ale až přijdou mrazy, tak si ho vyvařím. Zas na mazání. Je nej a kdejaká mast, tělové mléko a podobně, je na tom cenově kolikrát mnohem jinde. Takže ghí se vyplatí a je opravdu příjemný. :-)
Láska v nás je pouze ego jí nechce pustit, láska se projeví až na konci v Nadjá.
Ano na počátku bez ega je láska, v prostřed je láska s egem a na konci je láska v nadjá.Krasne Samadhi že ano
