Tož to vy mladí už neznáte,my starší trochu,ale ti nejmladší ho halt
žerou, hlavně dvanáctiletý holky
Tož to vy mladí už neznáte,my starší trochu,ale ti nejmladší ho halt
žerou, hlavně dvanáctiletý holky
Jendo, tak to si užiješ ještě tak čtyři, pět let s puberťačkou.-)))
Tož hodně štěstí v tém neščestí. Ale pamatuj, že
klid a trpělivost ti růže přinesou... I když bys kolikrát nejraději
potomkovi pár facek vrazil. Ale opravdu to nedělej !!!! Zradil bys její
důvěru..
Az by ji to melo ochranit pred necim co ji a nebo nekoho jineho muze ohrozit na zivote a zdravi, tak jsou nekdy namiste i ty facky co jsou v tomto ohledu vzdy mene bolestive nez to co by mohlo prijit bez nich. Zalezi samozrejme na okolnostech a na tom ci lze dosahnout tu pozitivni zmenu i rozumnym rozhovorem a pochopenim daneho problemu.
Já jsem byla zavřená v podstatě sama v baráku. Chlap mě vozil do školy a ze školy. Jinak byli všichni v práci. Kolikrát jsem viděla rodiče jenom pár hodin týdně... Mě vychovávali o víkendu prarodiče... Víš hovno jaký je to pocit, když ti povídá pohádky před spaním jenom babička. A klidně i v 17 letech.
Vychova starych rodicu je v urcitem ohledu fajn, ale muze vest i k urcite rozmaznanosti. Ze si mela tak malo kontakt s rodici to je mi lito. Tohle pro dite moc dobre neni, ale je fajn, ze si byla aspon v te peci starych rodicu. Pises dokonce prarodicu.
Děti v pubertě se nefackují !!! V té dětské kolem čtyř, pěti let to funguje.
S puberťákem se nedomluvíš ani po dobrém ani po zlém. To prostě
musíš přetrpět.-)))
Neco jiste ano, ale jsou veci kde to nelze tolerovat. Jiste ne nebezpecne zlocinne jednani co muze vest k jeho zraneni a nebo ke zraneni jinych lidi.
Zločinného jednání jsem se dopustila dle paragrafu 240 v 15 letech. Ortel
zněl: podmíněné zastavení trestního stíhání na jeden rok...
Kámoš mě půjčil na parkovišti osmistovku čtyřkolku. Jenže já se
jela projet dál a u benzinky mě odchytla bdělá policie. Tvrdila jsem, že
jsem si ji půjčila bez souhlasu majitele. Přece ho kvůli vlastní blbosti
nedostanu do průšvihu... Tenkrát to věděli i motorkáři z okolí a hodně
jsem u nich stoupla na ceně.-) Táta si pro mě musel dojet a před pclicajtama
na mě řval jak blázen. Ale nevím proč, když se ještě ten den komusi
chlubil do telefonu a měl z toho velkou srandu.
Prý mu potom policajti řekli, že jsem na tom seděla jak vosa na bonbóně...