Fakt mě nesmírně bavíš těmi svými příspěvky. Nikoho takového, kdo
by si stříhal staré hadry a ty následně pral jsem neznala. A ano, vložky i
toaletní papír jsme měly stále. Jen když vyhořela továrna, která toto
zboží vyráběla, jich byl chvíli nedostatek. Nevím jak je to u tebe v
rodině, ale tyhle věci se kupují do zásoby. A vždy je možnost je něčím
nahradit. Třeba vatou nebo už tehdy byly v prodeji tampóny. Podpultovky
neznám a ani tehdy jsem je neznala. Unikly ti i další věci. Třeba to, že
práce tehdy byla povinná, třeba to, že každý v té době musel někde
bydlet, tedy mít někde trvalý pobyt. Moje sestra bydlela v Bratislavě a v
Rakousku byla každou chvíli. Pokud jsem chtěla pravé džíny, koupila jsem
si bony a šla si je koupit do Tuzexu. I k moři do Jugoslávie jsi mohla jet,
pakliže jsi si vyřídila vše, co k tomu bylo tehdy potřebné. A nejenom tam,
ale i jinam. Moje druhá sestra ráda cestovala, a byla v Řecku, Anglii i v
Egyptě, Bulharsku, jiní třeba ve Vietnamu, na Kubě. Navíc se pořádaly
zájezdy Čedokem a CKM.