Tři rány české aneb Rozhodly se elity zbavit lidi zbytků víry v systém?
Ale ironii stranou. Rány, jež tuto společnost poslední dobou potkávají, nijak nevinné nejsou. Právě naopak. Jsou zásadní a mohou mít hodně nepříjemné následky. V demokracii má totiž fungovat cosi jako vyvažování. Mají fungovat nějaké korekční mechanismy, chcete-li záchranné brzdy. Brzdy, za něž se dá zatáhnout v případě, že dojde k selhání.
To znamená – porušili jsme všechny sliby, jež jsme občanům dali? Ztrácíme důvěru i vlastních voličů? Ok, pak je tu korekční mechanismus zvaný volby, který má občanům umožnit výměnu politické reprezentace. Vy ale tento korekční mechanismus obejdete. Navrhnete korespondenční volbu, začnete ji na sílu tlačit a pokusíte se hlasy nespokojených českých voličů naředit (snazším) přílivem hlasů ze zahraničí. Ještě před tím ale obejdete další mechanismus, jímž je pětiprocentní volební klauzule. To uděláte tak, že se stranami, které by se do Parlamentu samostatně jen těžko dostaly, uzavřete předvolební koalici. Díky tomu předsedkyně minoritní partaje získá jednu z nejvyšších ústavních funkcí v zemi a životní podmínky důchodců ovlivňuje šéf dvouprocentní straničky.
Z historie víme, že Egyptské rány měly donutit faraona, aby propustil izraelský lid a nechal ho putovat do země zaslíbené. Co ale nevíme je, k čemu se všemi těmi českými politickými ranami snaží naše reprezentace donutit nás. Tedy k čemu jinému, než k rezignaci, erozi důvěry a k ještě větší otrávenosti...
Demisi!
2
1
Kvalifikace exministryně financí spočívá v tom, že
vystudovala doktorský obor správní a zemědělsko-družstevní právo a
dělala právničku na Finančním úřadu Brno-venkov. Přesto se domnívá,
že je kvalifikovanější než třeba soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček,
který je na Ústavním soudu už skoro deset let. „Respektování“ soudu
pak u anonistů vypadá tak, že poslankyně Berenika Peštová sdělila, že
„když slyším odůvodnění soudce Šimíčka, nevím proč, ale vybavuje se
mi proslov soudce Urválka“. „Respektováním soudu“ je nejspíš tvrzení
Schillerové, že ÚS za vládu tahal „horké kaštany z ohně“.