Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Odpor k tuzemské politice může mít mnoho lidí a někdy i právem. Že by kvůli tomu někdo začal milovat Putina? ... to je nesmysl. A přesto, kdo se kriticky dotkne té vládnoucí koalice je často někým z toho médii zblblého davu označen jako "ruský šváb".

Přesně tak jsem to mínila.A pokud je někdo takhle neprávem urážen,k ničemu dobrému to nevede.

Pokud jde o slušného diskutujícího, který má svůj názor na naši politiku, tak nepochybně ano. Ale objevuje se i poměrně dost lidí, kteří nesoudně, arogantně, neobjektivně a dá se říct hloupě adorují Putina a Rusko, tam to ostřejší slovo je naopak plně namístě.

Mě jde spíš o výroky politiků- ti by si na to měli dávat pozor.

1. Nevím kdo koho, ale pokud oficiální místa, označila pro/ruskými šváby jen lidi, kteří jednoznačně propagují proruskou politiku.
2. Ono to ale většinou je naopak - je dst lidí prorusky smýšlejících, s nostalgií vzpomínajících na období reálsocialismu a věčné bratrství s CCCP. A ti mohou začít nenávidět vládu, protože ta nejen tou nostalgií netrpí, ale dokonce uznává mezinárodní právo, a to jí v podstatě nedovoluje se k rusku (potažmo ukrajině) chovat jinak, než číní celý právní, demokratický, civilizovaný svět

Stačí si uvědomit, do jakého srabu, současní politici, dostali Československo a následně Česko za posledních třicet roků.

Psala jsem o sympatiích,nikoliv milování.
Každopádně po únoru 22 už je to na pováženou i s těmi sympatiemi.

24.2.2022

To není odporem k tuzemské politice, to je láskou k Rusku a Putinovi.
Já osobně mám možná ze všech diskutníků na Chatujme největší odpor k české politice, ale Rusko a Putina bych rozpustil v kyselině.

Event.láska k Rusku nebyla dlouhá léta žádným tématem,projevy byly pouze okrajové.Zpětně si přesně neuvědomuji,kdy se to změnilo.

Býval to takový normalizační vtip.
Štrougal postoupí operaci prostaty a ptá se chirurga: "Pane doktore, budu ještě moci milovat"? Chirurg odpoví : " Helenku Vondráčkovou už ne, ale SSSR navždy".

Špatná diagnóza. Sovětský svaz odešel na věčnost dlouho před Lubomírem......

Láska k Rusku se stala používaným pojmem v okamžiku, kdy se Rusko odmítlo podřídit ekonomickým pravidlům prosazovaným USA, kdy začalo mít opět svoji hlavu. Láska k Rusku pak slouží jako prostředek k identifikaci a očernění politického protivníka, odpůrce našeho spojenectví atd. Viz pražské protestní demonstrace a reakce z vlády.

Tak jako v devadesátkách byla na sociálních sítích dělicí čára mezi socialismem a kapitalismem, dnes se střetává tábor příznivců Ruska s táborem příznivců Západu. Marxismus vypadl ze hry a bývalí marxisté dnes adorují Rusko.

A proč by měli adorovat Rusko v souvislosti s marxismem? Vždyť Rusové marxismus pohřbili nejen jejich praktikami, ale i jeho opuštěním. Nevím, zda se k marxismu hlásí Čína, nebo ještě někdo.

Marxovy teorie byly dlouho nadčasové a platily až do 20tého století. Na nynější svět nefungují a Marx je zajímavý jen pro diskutéry a teoretiky na filozofické fakultě.
Je k diskuzi, zda marxismus v praxi přinesl světu něco dobrého, nebo to byl omyl.

Ale jde hlavně o to označení z lásky k Rusku. To se vykládá tak, že kdo neadoruje Západ, je automaticky zaláskován k Rusku, byť o Rusku neřekl ani slovo. Zřejmě si neumí ti politici a diskutující představit, že může někdo existovat bez lásky k nějakému státu. Já bych řekl, že politik zaláskován ke státu, k paktům atd. být nemá.

Jsi srandovní :-))))
Pokud neřekneš ani jednou slovo rusko, ale miliony vět a vině usa za válku na ukrajině, jsi rusofil jak vyšitej bavlnkou a vymlácenej bejzbolkou ve výloz. vůbec tady tyhle primitivní manipulace nezkoušek, kdo si myslíš, že ti je sežere?
ono je u prdele, co bys ty řekl, prostě nelži ve prospěch ruska, to stačí.

Politici jsou odrazem společnosti. Dnešní doba (po zániku bipolárního světa) je poznamenána kulturním konfliktem. Třebas křesťanství verzus islám. Kolik lidí u nás toto téma dokázalo oslovit je (bylo) vidět z migrační krize.
Spor mezi evropským Západem a Ruskem je dalším projevem kulturního boje. A tak pojmy Rusko, Putin a Ukrajina vyvolávají v Česku takové emoce jako nedávno ten islám.

Pojmy Rusko, Putin a Ukrajina dělí českou společnost. Podobně jako třebas ta ekologie, což je taky kulturní kategorie.

demarkační linie je vedena mezi těmi, co ctí právo, suverenitu druhých a nenásilnou domluvu lidí, zemí, uskupení - a těmi, co by nejraději totlitu a možnost si svoje tužby vynucovat násilím, jen aby bylo po jejich. přeci s enebudou zdržovat jednáními, ze kterých nakonec nemusí vyjít uspokojeni

je fakt, že se podle mne hodně přeceňuje "kompromis"
jedna z definic praví, že kompromis je stav, kdy všechny strany odcházejí z jednání stejně nasrané.
když nic jiného, je to aspoň férové.
ale některým to holt nevyhovuje, nechtějí být nasraní vůbec a je jim pro změnu zcela jedno, že jiní budou nasraní o to víc. je jedině dobře, když se takovým nakope prdel.