Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Býval to takový normalizační vtip.
Štrougal postoupí operaci prostaty a ptá se chirurga: "Pane doktore, budu ještě moci milovat"? Chirurg odpoví : " Helenku Vondráčkovou už ne, ale SSSR navždy".

Špatná diagnóza. Sovětský svaz odešel na věčnost dlouho před Lubomírem......

Láska k Rusku se stala používaným pojmem v okamžiku, kdy se Rusko odmítlo podřídit ekonomickým pravidlům prosazovaným USA, kdy začalo mít opět svoji hlavu. Láska k Rusku pak slouží jako prostředek k identifikaci a očernění politického protivníka, odpůrce našeho spojenectví atd. Viz pražské protestní demonstrace a reakce z vlády.

Tak jako v devadesátkách byla na sociálních sítích dělicí čára mezi socialismem a kapitalismem, dnes se střetává tábor příznivců Ruska s táborem příznivců Západu. Marxismus vypadl ze hry a bývalí marxisté dnes adorují Rusko.

A proč by měli adorovat Rusko v souvislosti s marxismem? Vždyť Rusové marxismus pohřbili nejen jejich praktikami, ale i jeho opuštěním. Nevím, zda se k marxismu hlásí Čína, nebo ještě někdo.

Marxovy teorie byly dlouho nadčasové a platily až do 20tého století. Na nynější svět nefungují a Marx je zajímavý jen pro diskutéry a teoretiky na filozofické fakultě.
Je k diskuzi, zda marxismus v praxi přinesl světu něco dobrého, nebo to byl omyl.

Ale jde hlavně o to označení z lásky k Rusku. To se vykládá tak, že kdo neadoruje Západ, je automaticky zaláskován k Rusku, byť o Rusku neřekl ani slovo. Zřejmě si neumí ti politici a diskutující představit, že může někdo existovat bez lásky k nějakému státu. Já bych řekl, že politik zaláskován ke státu, k paktům atd. být nemá.

Jsi srandovní :-))))
Pokud neřekneš ani jednou slovo rusko, ale miliony vět a vině usa za válku na ukrajině, jsi rusofil jak vyšitej bavlnkou a vymlácenej bejzbolkou ve výloz. vůbec tady tyhle primitivní manipulace nezkoušek, kdo si myslíš, že ti je sežere?
ono je u prdele, co bys ty řekl, prostě nelži ve prospěch ruska, to stačí.

Politici jsou odrazem společnosti. Dnešní doba (po zániku bipolárního světa) je poznamenána kulturním konfliktem. Třebas křesťanství verzus islám. Kolik lidí u nás toto téma dokázalo oslovit je (bylo) vidět z migrační krize.
Spor mezi evropským Západem a Ruskem je dalším projevem kulturního boje. A tak pojmy Rusko, Putin a Ukrajina vyvolávají v Česku takové emoce jako nedávno ten islám.

Pojmy Rusko, Putin a Ukrajina dělí českou společnost. Podobně jako třebas ta ekologie, což je taky kulturní kategorie.

demarkační linie je vedena mezi těmi, co ctí právo, suverenitu druhých a nenásilnou domluvu lidí, zemí, uskupení - a těmi, co by nejraději totlitu a možnost si svoje tužby vynucovat násilím, jen aby bylo po jejich. přeci s enebudou zdržovat jednáními, ze kterých nakonec nemusí vyjít uspokojeni

je fakt, že se podle mne hodně přeceňuje "kompromis"
jedna z definic praví, že kompromis je stav, kdy všechny strany odcházejí z jednání stejně nasrané.
když nic jiného, je to aspoň férové.
ale některým to holt nevyhovuje, nechtějí být nasraní vůbec a je jim pro změnu zcela jedno, že jiní budou nasraní o to víc. je jedině dobře, když se takovým nakope prdel.