Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

No, Kvído, pokud vím, tak rodině Havránkové byla restituována půda, kterou jim v minulosti komunisti ukradli, pardon byla znárodněna, kolektivizována. Protože tehdy byla Havránková malá holčička, tak nárok měla taky její sestra. Státní Úředník s tím měl velký problém, máš pravdu, chtěl se z toho vyplatit a půdu si nechat. Ovšem úplatek by si byl vzal, a pak by navrácení půdy šlo mnohem rychleji, jak můžeme ilustrovat na jiných příkladech. Znám takové dokonce v rodině (ale úplatek jsem nikdy v životě nedal, proto jsem o restituce čehosi přišel).

Pražský státní Úředník měl pokyn půdu vykoupit, a ne směnit za jinou. Řídil se tím a než dostal další pokyn, uplynulo dvacet let.

Paní Havránková a její sestra vůbec neměly v restituci dostat půdu pod vyprojektovanou dálnicí. Měly dostat restituční náhradu, jako tisíce jiných restituentů. Ale ty se nezabýváš tím, jak to, že tu půdu dostala! To není fér.
Druhým momentem je, že parlament začátkem devadesátek přijal zákony, ve kterých je majetek privátní nejvyšší a nedotknutelná hodnota, nad zájmem státu a společnosti. Až když toto padlo, situace začala být řešitelná.
Mudrování nad úplatky jsou pouhé dohady. Já zde píši dva základní fakty, které zdržely dostavbu dálnice Praha-HK o dvacet let.

Paní Havránková a její rodina půdu dostaly v restituci, pokud to bylo v souladu se zákonem 119/1990, a připojenými normami (107, 246 atd.) Jestliže jí ten majetek jednou vrácen byl, byl už její, ale pokud nemáme dokumenty (našly by se v katastru), je to co říkáš nesmysl, protože finanční náhrada náležela jen za majetek, který restituovat nešel, protože ho komunisti legálně prodali, zbourali atd. Takže říkáš, že jim stát měl tu restituci zrušit, nebo ne?

Ostatně dvacet let sporu se státem o něčem svědčí, že? Tedy stát (úředníci) plnou kapacitou pracovali v pracovní době na tom, aby se Havránková výměny pozemků nedočkala, protože se bránila v době svého volna, tedy nikoliv v pracovní době.