Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

V roce 1937 činila průměrná měsíční mzda 764 Kč, v roce 1955 pak 1 192 Kčs a o patnáct let později, v roce 1970, už 1 915 Kčs.

V roce 1960 moje maminka vydělávala asi 200 Kčs měsíčně, jako většina tehdejších družstevníků. Oba rodiče vydělali tak 500 korun měsíčně a to ještě v létě. V zimě skoro nic. Dědeček bral důchod 120 korun měsíčně, babička důchod nedostávala. Celou rodinu živila záhumenka.
A to měli štěstí že nebyli v SSSR. Tam práce kolchozníků za Stalina nebyla odměňována vůbec, všichni byli závislí na záhumencích.
Do poloviny 60.let bylo postavení družstevních rolníků podobné tomu za feudalismu. Taky měli povinost roboty "na panském", za kterou nedostali zaplaceno, živili je přitom záhumenky jako v časech kolektivizace.

Vycházím z wiki a jde o platy průměrné. Situaci tehdejších družstevníků jsem tak dobře neznala,přestože v zemědělství svého času pracovala moje teta se strýcem.Vzpomí­nám,že v družstvu byla zavedena pevná odměna,záloha za jednotku a po uzavření hospodářského roku byly vyplaceny doplatky do skutečně vypočtené hodnoty. Kromě toho mohl každý družstevník čerpat naturálie ve stanovené výši.

Práci zemědělců tehdy zaskakovali školáci. Těch brigád v rámci výuky bylo nepočítaně. O prázdninách byla možnost pro 12 - 14.leté pracovat v zahradnictví JZD. Celodenní mzda tam stačila na jednu sodovku.
Já jezdil pracovat do sousední vesnice do státního statku. Tam jsme již měli přijatelný příjem, za den jsme si přišli na takových 10 korun.

Taky jsme si těch brigád užili hodně.Na ZDŠ jsme jezdili kousek za Prahu sbírat brambory,na průmce pak na sena,jednocení řepy a na chmel- to bylo nejlepší a poprvé jsme si i něco málo vydělali.

Sodovka po roce 1953 stála dlouhá léta 30 haléřů.
Základní školu jsem vychodil v letech 1950-8, ale na zemědělské brigádě jsem nikdy nebyl. Potom v učení jsme místo školy v prvním a druhém ročníku byly na celodenní brigádě obvykle 1x na brambory a podruhé na sena. Dtto pak na vojně a jednou jsem byl na brigádě v patronátním JZD koncem sedmdesátek. Je pravda, že jsem se dobrovolným" brigádám při zaměstnání silně bránil. Ale bylo dost lidí ochotných jezdit na brambory - obvykle si dokázali něco brambor ukrást...

Poslední zemědělské brigády jsem zažil v letech 1966 - 67 na průmyslovce. Byly to chmelové brigády na Tršicku kde jsme každý den dojížděli autobusem. Ráno jsem v pět hodin jel dělnickým autobusem, v 6 nás rozvážely autobusy na chmelnice. Dostali jsme oběd a asi 3 koruny za věrtel. Jeden či dva nám strhli za dopravu a za oběd. Okolo 15.00 nás vezli autobusem zpět. Nástup býval v polovině srpna, konec v druhém týdnu září.
V červenci jsem pracoval ve fabrice, tam to bylo dobře placeno, pracovalo se i o sobotách a za ten měsíc jsem si vydělal i dva tisíce korun a to tehdy byla dost velká částka. Jako studenti jsme totiž měli nízké daně.
Z toho chmelu jsme dostali za nějaké 3 týdny něco mezi 30 - 60 korunami. Bylo to ovšem povinné, přišel nám o prázdninách výhružný dopis z ředitelství školy, že účast je povinná a nelze tuto brigádu nahradit jinou.
Bylo to takové totální nasazení. Můj tchán byl totálně nasazen v Říši a dostal za to nějakou náhradu. Vím že musel někde předložit výzvu k nástupu do práce v Říši, aby tím prokázal, že tam nejel dobrovolně na základě pracovní smlouvy. Jak bychom asi dopadli, kdybychom chtěli po převratu za to nasazení na chmelu nějakou náhradu ?

Vaše brigáda na chmelu byla vyúčtována tak, že příslušný zemědělský podnik platil škole, kterou jste navštěvoval. Tu školu jste měl pro vás bezplatnou. Takže náhradu sice můžete požádat, ale mohlo by se to otočit vůči vám formou požadavku uhradit školné. Radím, nešťourat do toho.
Pokud jste si za tři týdny vydělal 30-60Kčs při odměně 3Kčs/věrtel, tak to jste byl pracant k pohledání. Dopravu a stravu jste měl zdarma, že?

Asi jsem to nenapsal dost jasně, všichni moji spolužáci si vydělali v rozmezí 30 - 60 Kč/ za tři týdny.

Nekteri jeste doplaceli...za jidlo

To jsme dopláceli na jiné brigádě(jednocení řepy) ,ale ne na chmelu.

V prvním roce učení jsem dostával 30,-Kčs/měsíc, ve druhém 40 Kčs/měsíc, ve třetím ročníku 400-500 Kčs/měsíc. První výplata vyučence byla 1050 Kčs.
Z toho vyplývá, že jste se svými 60 Kčs za tři týdny pěkně rejžoval...

Prapodivné srovnání.
Na chmelu jsem byla dvakrát,ještě v době,kdy se trhalo ručně do věrtelů a kdo jich postupně dokázal naplnit aspoň devět,odjížděl s nějakým malým výdělkem,který pro nás ale znamenal hodně.Vedle ve vesnici se zrovna točili "Starci na chmelu" ,prožili jsme plno legrace,večer se hrálo na kytary,zpívalo..

My měli normu tři věrtely (věrtele?). Pracovali jsme ale od 7 hodin ráno do 2 hodin odpoledne.
Výkon nebyl samozřejmě valný, hromadu času jsme prokecali. Byl to doklad neefektivnosti systému, nikoliv socialistických vymožeností o kterých tady horuje Quidok. To socialistické zemědělství bylo založeno na feudálních praktikách. Mimoekonomické přinucení, o kterém mluvil Marx. To způsobilo, že feudalismus byl nahrazen kapitalismem, ve kterém bylo mimoekonomické přinucení nahrazeno ekonomickým.
Proto taky ten kapitalismus v zemědělství nakonec zvítězil.

My pracovali od rána až do pozdního odpoledne- oběd i svačinu nám přiváželi na chmelnice.Devět věrtelů byl můj strop,málokdo ale načesal víc.

Já zde již asi 5x jednoznačně psal, že bolševismus dojel na velmi mizernou motivaci k práci. Což je podle vás horování pro socialistické vymoženosti?!?!
Sklízení chmelu je jednorázová časově vymezená činnost, která se vždy v historii řešila mimořádným nasazením lidí - jinak pracujících jinde. Dělat z toho historické rozbory v duchu feudalismus, kapitalismus a socialismus je spíš hra s pojmy, než podklad pro důvěryhodný rozbor historických systémů.
Od roku 1952 (bylo mi 8 let) jsem (nařízeno mým tátou) v sezóně (cca 6 týdnů) musel denně chodit s mámou na borůvky a nasbírat 2 litry. Každý další rok o litr více. Končil jsem na 7 litrech, pak už byla změna bydliště. Každý litr nad určenou normu mi rodiče zaplatili ve výši výkupní ceny. Vydělal jsem tak ročně asi tak 20 Kčs, protože pro mě byla přednější zábava s vesnickou partou, než práce. A také u těch borůvek silně bolely záda. Z toho usuzuji, že podobné to bylo s vaší snahou sbírat chmel. Nepochybně tam byli jedinci, kteří nevydělali ani kačku, pár jedinců vyčnívalo a pracovali. Ono už tam se rýsovalo, kdo jaký bude v životě pracant, kdo bude místo práce vymýšlet důvody, proč nepracovat...

Podobná přičichnutí k práci rozhodně nikomu neuškodila.Zejména ne městským dětem,které aspoň získaly představu,co práce v zemědělství obnáší.