Roger Douglas v článku pro australský čtvrtletník "Policy" (přetištěno podle V. Klaus: Novozélandské vidění problému, Občanský deník č. 184, 1991) vyhlásil následující desatero zásad úspěšné ekonomické reformy (ponecháme na uvážení čtenářů, do jaké míry se těchto zásad držela česká cesta transformace):
- Pro kvalitativní změnu politiky je třeba mít kvalitní lidi. Úspěch novozélandské reformy byl založen na tom, že lidé, kteří se neuměli nebo nechtěli přizpůsobit nové situaci, byli nahrazeni jinými. Nesmí se stát, aby kvalitní lidé zůstali mimo a spokojili se s kritikou vládní politiky.
- Ekonomika je organickým celkem a nikoli sbírkou nesouvislých částí. Proto je třeba realizovat reformu jako celý "balík" změn, nikoli jako izolovaná opatření. Není pravda, že je rázná reforma politickou sebevraždou - pomalá reforma dává čas a prostor odpůrcům pro mobilizaci svých sil.
- Reforma musí být rychlá, ale nemůže být okamžitá. Optimální řazení reformních kroků je snem katedrových teoretiků, ve skutečnosti je třeba postupovat pragmaticky, jakmile se naskytne příležitost k reformnímu opatření, je ho třeba okamžitě využít.
- Jakmile se jednou začne, je třeba nepřetržitě pokračovat. Pro odpůrce reformy je obtížné mířit na pohyblivý terč, je třeba stále vysvětlovat klíčový význam propojenosti jednotlivých reformních opatření.
- Klíčem ke kredibilitě reformy je konzistentnost hospodářské politiky a permanentní komunikace s veřejností. Nesmí se ztrácet ze zřetele střednědobé cíle, nesmí se dělat krátkodobé ústupky. Začíná-li se ztrácet důvěra v reformu, je třeba udělat rychlý, velký reformní krok.
- Lidé nemohou spolupracovat, nevědí-li, kam míří reformní proces. Je třeba - je-li to možné - oznamovat reformní opatření předem, Roger Douglas říká: "pes na honu musí stále vidět svého zajíce".
- Úspěšná reforma není možná, aniž věříme veřejnosti, respektujeme ji a včas ji informujeme. Největší chybou je předpoklad politiků, kteří si myslí, že jsou chytřejší než jejich voliči. Lidé mají ve svém celku velký smysl pro realismus a to nesmí být podceňováno. Neměly by se podceňovat ani pohnutky a úmysly politických odpůrců, nemusí být vždy tak nízké.
- Politik musí stále vzbuzovat důvěru, nesmí vypadat unaveně a ustaraně. Důvěra veřejnosti vychází z toho, jak přesvědčivě reformní politik vypadá a mluví, politik je velmi pečlivě sledován a nesmí na to zapomínat.
- Nemocná ekonomika nemůže být transformována v ekonomiku zdravou pomocí státní regulace. Naopak ekonomické zdraví může být dosaženo jedině uvolněním energie každého člověka, klíčem je proto všeobecná deregulace a vytvoření podmínek pro svobodnou volbu občanů.
- Je-li politik na pochybách, měl by si položit otázku: "Proč jsem politikem?" Nikoli proto, aby měl vyšší příjem, služební auto a podobné výhody. Je politikem proto, aby přispěl ke změně budoucnosti země. Proto nemůže být jeho cílem potěšit a uspokojit všechny lidi hned teď, musí je naopak postavit před vážná rozhodnutí a nesnadná řešení. Jedině tak může bt skutečným politikem.