Montuju do toho Sašo socany proto, že to byli oni už v 19. století, kteří s tím nápadem svobody pracovní smlouvy přišli. A tehdy to byl nápad geniální a může fungovat i dnes. Já bych se k němu vrátil a odvolám se částečně na to, co tu píše Krak. Proč vůbec lidem nařizovat jak, kde a jak dlouho mají pracovat, proč si to nesmějí domluvit svobodně sami. I to rozhodnutí, nakolik jsou třeba nemocní a doopravdy nemůžou.
Kdyby se odbouraly všechny sociální dávky a podpory a vázaly se jenom na situaci, až člověk už nemůže nic jiného dělat, než o ně požádat (a až po vzniklé situaci, ne dopředu), najednou by se zjistilo, že spousta lidí vůbec není nemocných a pracovat chtějí, když se ukáže že nemají možnost se flákat.
Ale musí se jim umožnit to osobní rozhodnutí: Jsem/nejsem fit, umím/neumím tu práci dělat atd. Nařídit to zákonem je blbost. Ještě v padesátkách u nás platil chudinský zákon, který zaručoval, že ti, kteří jsou na tom špatně pomoc dostanou. Ale od obce, ne od nějakého vzdáleného ministerstvva a plošně, bez adresy. To je pak ohromná černá díra na peníze, když někdo dává, tak neber, že.