No, řešením chlazení baterií by mohlo být chlazení vodou, uzavřeným oběhem, pumpou, ventilátorem a chladičem (tepelný výměník voda-vzduch). Pochopitelně optimalizovaný na tepelný spád T-baterie : T-okolní vzduch tak na 20K.
No, řešením chlazení baterií by mohlo být chlazení vodou, uzavřeným oběhem, pumpou, ventilátorem a chladičem (tepelný výměník voda-vzduch). Pochopitelně optimalizovaný na tepelný spád T-baterie : T-okolní vzduch tak na 20K.
No, když elktropohon neznemená totéž, co pohon na nějaké baterky. To je
zatím hovadina i u osobního auta, u kombajnu, traktoru, nebo bagru naprostá.
Tu elektriku lze získat i jinak, než ji vozit v konzervě o váze poloviny
vozidla a se směšnou výdrží.
Pochopitelně jederný reaktor do kombajnu by asi nebylo to pravé ořechové,
ale existuje i vodíková cesta. Tím nemyslím spalovací motor na vodík, ale
palivové články vyrábějící elektřinu. Je to také zatím drahá a
nedovivinutá technologie, ale podle mě nadějnější, než chrlení milionů
tun neúčinných baterií.
Nebo jakákoliv jiná cesta výroby energie přímo u spotřebiče, tedy
například v kombajnu.
Bohužel, DeLorean s proudovým kapacitátorem na odpadky se zatím nekoná.
Účinnost (fyzikální) je u lithiových baterií vynikající (při celém
cyklu nabíjení/vybíjení).
O to nejde, problém je s energetickou hustotou, tedy poměrem energie k
hmotnosti. Například automobilový benzín má energetickou hustotu 12,5
kWh/kg, zatímco lithiové baterie pouze 0,24 až 0,3 kWh/kg, tedy přibližně
50x menší než benzín.
Čínský CATL slibuje posun až na magickou hranici 0,5 kWh/kg, ale ani to
nedokáže konkurovat spalovacím motorům na kapalná, nebo plynná paliva.
K tomu se dá ale dodat, že z 1kg benzínu nedostanu víc mechanické
energie než 3,7kWh, kdežto z 1kg li-ion baterie mohu dostat 0,2kWh mechanické
energie. V porovnání to vyjde příznivěj,** jen 18x méně**, než z
benzínu. Jako další plus je el. motor lehčí, levnější, spolehlivější
a regulovatelnější.
Ovšem naftový pohon je bezkonkurečně hospodárnější a možná i
bezpečnější.
Jistě, účinnost elektromotorů je přibližně 3x vyšší než účinnost spalovacích. Tepelné ztráty spalovacích motorů lze ale efektivně využívat k vytápění prostoru pro cestující. Zde v nadmořské výšce 650 m je topné období někdy i 7 měsíců v roce.
Jasan, jen jsem psal, že by to šlo ty baterky uchladit na rozumnou teplotu
vodou.
Borst uvedl výkon spalovacího motoru v kombajnu na průměrnech 400kW. To
znamená že zhruba dalších 400kW tepelného ztrátového výkonu musí
odvést z motoru vodním chlazením, ovšem při teplotním rozdílu dejme70K.
Ty baterie podávající výkon 400kW mají tepelný ztrátový výkon odhadem
40kW.
Shrnutí -
spalovací motor musí mít chladící systém na 400kW při dT=70K
Baterie musí mít chladící systém ztrátového tepelného výkonu 40kW při
dT=20K
logicky by byl chladič (výměník voda-vzduch) zhruba 3x menší, než ten od
spalovacího motoru.
Ovšem, souhlasím s Borstem, že Li-ion baterie, která by takový kombajn zásobovala elektrickou energií po 12-hodinovou směnu by byla "prasecky" těžká a sakramentsky drahá. Tedy nerealizovatelné a nehospodárné. Pochopitelně by se dalo uvažovat o pracovní době dejme 0,5 hodin pro řádek tam a zpět na kilometrovém lánu s automatickou výměnou vybité baterie za nabitou. Za 12 hodin bych tedy potřeboval 24 takových výměnných bloků a zařízení na jejich výměnu.