Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Lidi dávaly dohromady velké myšlenky. Jako byl ten komunismus. Samozřejmě se ví jak to všechno dopadlo. Jenže není možné bez takových myšlenek společnost slepit. Individuální svoboda společnost atomisuje a staví jednoho proti druhému. Společnost vyžaduje jednotu.
Jak napsal Victor Hugo : Není na světě větší síly, než myšlenka jejíž čas nadešel.

Nic proti velkým myšlenkám-jen nesmí být vnucovány násilím.A o tom celé moje pojednání bylo.
Mimochodem,tvrze­ní,že protestanté tu bývali početně přehlédnutelní,je mylné.
https://www.stoplusjednicka.cz/dva-svety-v-jedne-zemi-katolici-protestanti-v-cechach
České království v průběhu třicetileté války opustily statisíce Čechů. Byli to vesměs lidé, kteří nechtěli konvertovat k vítězící katolické víře. Tedy protestanti všech vyznání – čeští bratři, luteráni, utrakvisté, kalvinisté. Ze země odešla nejvzdělanější část národa a také nejvýznamnější část české šlechty.Pozemkové držby v zemi se na základě rozhodnutí habsburského(ka­tolického) panovníka zmocnila vesměs cizí šlechta, která k nám přišla z mnoha zemí střední a západní Evropy a jejíž mužští příslušníci bojovali na straně Habsburků v jejich vojscích proti protestantům.Ka­tolická církev se v Čechách z celkem nevážené instituce z počátku 17. století(tedy z doby před třicetiletou válkou), stala v Čechách a na Moravě dominantní hospodářskou a politickou silou.V r.1650 katolická církev rozhodla o vybudování Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, a to nedaleko místa popravy dvaceti sedmi českých pánů.Není divu,že to bylo vnímáno jako provokace. (Masaryk charakterizoval sloup jako politickou potupu pro český národ.)
Mě ale v této diskuzi nešlo o nic jiného,než zdůraznění potřeby vzájemné tolerance,svo­bodného rozhodování ve věci ideí.A co s národem udělá opak.

Jistě, ale kalvinisti a luteráni se dokázali dohodnout, Češi udělali vzpouru a s rozkoší házeli z oken svoje politiky (pány). Taky ti co přišli o hlavu (27 vybraných, dalších přes 60 přišlo o majetek, když nechtěli konvertovat (ti "pánové" nebyli žádní vrcholoví politici, bychom dnes řekli, ale ctihodní měšťané, takže to bylo jen pro výstrahu) . To bylo jistě od nich hrdinské počínání, i když nakonec přece jen někteří konvertovali, i dnes je to stejné, o peníze jde až v první řadě. Ale ta bitva byla zpackaná, naprosto zbytečná a otočila naše dějiny jinam, než naši protestantští předkové zamýšleli, když si za krále zvolili neschopného cizince.

Znovu opakuji,že smyslem mého příspěvku bylo pouze konstatování,že sebelepší myšlenka nesmí být vnucována násilím-účel nesmí světit prostředky.

Citovaný článek zcela pomíjí utrakvisty, kteří byli potomky Husitů a byli nejpočetnější konfesí v Cechách. Teologicky měli nejblíže ke katolíkům. Nejvíce rozšířeni byli mezi slovanským obyvatelstvem.
Protestanté žili ve městech a většinou hovořili německy. Náboženské rozdíly dost kopírovaly ty pozdější národnostní.
Mezi katolíky a protestanty před Bílou Horou rostlo soupeření, které postupně vyústilo v konflikt. Samozřejmě především ve městech, tak třebas v Brně žila početná italská kolonie obchodníků vedle početnější německé. Tak tomu bylo ve většině měst, třebas v Kutné Hoře.
Napětí mezi katolíky a protestanty tehdy narůstalo v celé Evropě a zvláště ve Svaté Ríši Rímské (národa německého). Ke stavovskému povstátní ponoukali protestanty v državách Habsburků protestanté ze Saska. Habsburkovům se sice podařilo obnovit svou suverenitu nad českým královstvím v bitvě na Bílé Hoře, jiskra tohoto povstání však přeskočila do okolních protestantských zemí, třebas do Slezska a zažehla všude válečný konflikt mezi katolíky a protestanty, který známe jako Třicetiletou válku.
Náboženství a konfese od ranného středověku tvořilo základní princip existence státu. V důsledku přijetí křestanství vznikl přemyslovský stát podobně jako okolní státy v Evropě. Stát a náboženství tak o samého začátku tvořily nerozlučnou dvojici. Situace se zkomplikovala vystoupením Lutera. Která z těch dvou konfesí má být tou, na které se zakládá stát ? Výsledkem byla válka, která Evropu rozdělila na protestantský sever a katolický jih. Jenže hranice mezi konfesemi nebyla nijak ostrá a katolíci byli na severu a protestanté na jihu. Výsledkem byla náboženská unifikace států, z nichž byli menšinové konfese vyhnány.
Další vývoj vedl k oslabení vlivu církví a k posílení vlivu občanských složek v provozu státu. Na scéně se tak objevil lid, národ. Ten církev , konfesi nahradil. Protože národ nebyl jednotný, v některých královstvích ( v Habsburské monarchii) se národů objevilo povícero, rozběhl se boj, tentokrát mezi národy znovu.