Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Asi se chteli posichrovat, aby je nikdo nemohl narknout z neloajalnosti.

V neděli jsem sledoval 50.let starý Československý filmový týdeník, byla tam krátká noticka o "kulturní úderce" ve složení Švorcová + Světla Amortová + Čestmír Amort a krátký záznam z jejich vystoupení. V hledišti zcela zjevně chyběla třída dělníků a rolníků, zato tam bylo vidět povícero papalášů a "pracující inteligence" , které tam přivedlo nikoliv očekávání uměleckého zážitku, ale obava z nadcházejících prověrek.

Delnici zas tak moc ztratit nemohli, byli proto relativne svobodni, nemuseli chodit na uboha predstaveni patolizalu rezimu jako ta pracujici inteligence( uz ten vyraz je sam o sobe nesmyslny, jakoby se inteligence nemusela zivit, hned by byla oznacena za prizivniky), to byla ta vrstva lidi, ktera rezimu umoznvala dlouho pretrvat...nebyt Gorbacova a hospodarkeho upadku, trvalo by dodnes.

Inteligence to měla v českém plebejském národě složité. Na jedné straně pražská kavárna vyrobila český národ, na druhé straně byla opovrhována coby spolek namyšlenců a odrodilců.
Táhne se to do dneška. Když jednou z národních ikon je Hloupý Honza.

Pohádkový Honza,hoch z lidu,měl být symbolem české vesnice druhé poloviny 19. a počátku 20. století.Někdy hloupý,vychytra­lý,ale někdy také chytrý.Obvykle zpočátku líný,ležící na peci,který ale v rozhodujícím momentu dokáže překonat své neg.vlastnosti.
Každopádně v současné době mají našinci jiné ikony -
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%AD_%C4%8Cech

Ten Hloupý Honza se nějak překrývá s další, zato hodně rozšířenou postavou a tou je Josef Švejk. Oba stereotypy jsou dost obdivovány.

Jinak co se týče těch "největších Cechů" ze stovky nějak vypadl sv. Jan Nepomucký. Asi je to vůbec nejznámější Cech jehož sochy jsou roztroušeny po celém světě, zvláště po mostech, třebas v Jižní Americe.
https://www.newadvent.org/cathen/08467a.htm

Ten svatý Jan Nepomucký se k té dvojici Hloupý Honza a Josef Švejk opravdu nehodí. V té stovce, která se do výběru dostala je opravdu všehochuť. Nouze o vzory k následování u nás doopravdy není. Jen si umět vybrat !

SČSP byla zcela formální organizace. Pro většinu členů takové "dobrovolně povinné" vyjádření toho jedině správného postoje, asi jako účast v prvomájových průvodech. S nějakým kladným vztahem k SSSR, potažmo k Rusku, to mělo jen málo společného. Dokazuje to i rychlý zánik této organizace po r. 1989.

Existence SCSP měla svůj smysl a svou logiku. Podobně jako měly svůj smysl aktivistické projevy toho Moravce za Protektorátu.
Všechno se nějak stalo součástí minulosti a v tom žije i dnes.

V tom Vinohradské divadle byla např.i J.Jirásková a P.Kohout- tehdy zapálení komunisté,později stejně zapálení odpůrci(zejména P.Kohout).Nechci je kitizovat,jen chci poukázat na fakt,že vše musíme posuzovat rámcem tehdejší doby,s přihlédnutím ke všem okolnostem.

Socialismus jsme budovali 40 let. Prvních dvacet bylo zakladatelské období, podobné První republice. Nadšení a romantika. Druhých dvacet let bylo podobných Protektorátu. Zklamání a realismus.
Samozřejmě ne všichni to brali stejnak. Člen JZD v 50.letech bral své postavení jinak než ten Kohout. Podobně za normalizace. Dva dělníci ve fabrice, jeden vyšel v sedmé třídě a druhý byl po prověrkách vyhozen ze Strany a mohl se živit pouze rukama. Oba měli na věci rozdílný názor.

Rozdíl tkví v tom,jaké škody kdo stačil udělat.Ten venkovan nejspíš žádné,jen věřil něčemu,co se ukázalo jako mylné,ale ne jeho "zásluhou"!

Ten venkovan v 50.letech nahnaný do kolchozu, jehož životní úroveň byla výrazně nižší než za války, měl na socialismus jiný názor než takový Nezval, který psal poému o Stalinovi.
Na druhé straně v 70.letech byl ten kolchozník třebas spokojenější než básník, nebo hudebník, který měl permanentní problémy s censurou a úřady.

Bez nešikovných i rozhádaných politiků a široké podpory lidu by k vítěznému únoru r.48 vůbec nedošlo.

Samozřejmě, že občanské (tj. buržoazní) strany měly na Vítězném Únoru lví podíl.

Lví podíl měl především E.Beneš

Beneš byl - podle slovníku francouzských revolucionářů - první mezi rovnými. Jinak CSR měla tehdy nějakých 13 - 14 milionů obyvatel.