Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

"... při teplotě 25°C" Tím je míněna teplota povrchu panelu

Správně, teplotu panelu jsem opoměl zmínit.

Jistě, v zimě je kratší doba slunce nad obzorem i větší oblačnost, čmoud z komínů, atd, atd. O tom žádná.
Onehdá i s tím samozřejmě onen vědátor jistě počítal /zas až tak si to nepamatuju/, jde mi ale jen a jen o tu pasáž, kde on říkal, že za "mrazů jsou solární panely efektivnější" a že při stejných podmínkách a ve stejném čase /např. za 1 hodinu/ vyrobí za mrazů více elektřiny. Moderátor byl taky překvapenej a tak se dotazem ujistil, jestli si to dotazovaný nespletl, ten se smál a řekl, že ne, nespletl se a vysvětlil, proč tomu tak je. Ještě dodal, že 99 % laiků si taky myslí, jako on - moderátor, že panely vyrábí elektřinu líp za vyšších teplot, ideálně přes 30 st, což není pravda, ba právě naopak.
Je to několik let, v paměti mi utkvělo jen to o efektivnější výrobě elektřiny při teplotách pod bodem mrazu.
Samozřejmě je myšleno, opakuju, za jinak naprosto stejných podmínek: Stejné množství prachových částic ve vzduchu, 100% sluneční svit, atd, atd. Zkrátka rozdíl pouze v teplotě vzduchu.

To si nikde neodporuje, Borst to vysvětlil. Elekrický odpor vodičů a polovodičů stoupá s teplotou (a tím narůstají ztráty) a to ne málo. Nehledě na rychlejší stárnutí za vyšších teplot.
V létě, za bezvětří, když je teplota vzduchu kolem 30°C a panely nejsou dostatečně chlazeny (malý odstup od střechy a kostrukce upevnění panelů brzdící proudění vzduchu), tak může narůst teplota panelu i na 65°C a víc- No a Borst napsal 0,5% snížení účinnost pro 1K, takže tak horký panel (65°C) dá o 20% méně, než za mrazu, když je panel slunečním svitem ohřát na 25°C V tomto směru je chlazení panelu rozhodující, jak pro výkon, tak pro životnost. Existují nabídky (podnikatelů) kontroly teploty panelů thermo-kamerami, které odhalí možné chyby v konstrukci upevnění panelu, chlazení a také vadné články.

Co se týče odhadu (kalkulací bych to netituloval) hospodárnosti FV pro danou lokalitu, se vychází z dlouhodobé statistiky délky slunečního svitu a znečištění ovzduší. Jsou tu další faktory jako investice, údržba, životnost, odměny za do sítě dodanou energii, ceny energie. A to není zajisté vše.
Takže není možné vše přesně a už vůbec ne závazně zkalkulovat. Zhotovitel FV bude mít podstatně optimističtější odhady, než praktik, nebo kritik. To platí i pro provoz elektrických aut a tepelných čerpadel. Objektivní posouzení je zkresleno hospodářskými zájmy a obavami ze změn životního prostředí.

Nejlepší je asi si pokecat s lidmi, kteří to v dané lokalitě několik roků provozují a prohlédnout si detaily jejich FV. I tady se setkáš s rozporujícími údaji.