Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Já bych, já bych...
No já moc nevím, co bych, kdybych mohl.
Určitě bych neposlal pražské úředníky počítat lyžaře do Krkonoš, spíš bych nějaké ty úředníky vyhodil. Bo čím víc jich něco počítá, tím míň do té královské pokladny nakonec přijde. To už známe z pohádky, rádcové moji.
Tzv. vlekařství je velmi specifický druh podnikání a proto není problém výpočet jejich daní zjednodušit. Jednoduché jak facka, prostým vynásobením kapacity těch vleků a lanovek. To ošulit nejde. Prostě za každou sedačku nějaký jednoznačně daný obnos, nevím jestli tisícovku, nebo milion ročně, ale ten poplatek by byl neoddiskutovatelný a povinný bez ohledu na kecy v televizi, nebo počasí. Komu se to nelíbí, ať jde dělat něco jiného, být vlekařem není povinné a třeba by těch prznitelů hor konečně zase ubylo.
Další věcí, kterou bych, kdybych.. tak by bylo vyjmutí léčby úrazů a záchranné operace horské služby na sjezdovkách ze systému státem hrazených požitků. Systém opět jednoduchý, kdo se přerazí na placené sjezdovce, zaplatí si léčbu, či případný výlet vrtulníkem sám ze svého, nebo z nějakého komerčního připojištění. Pojištění při cestách do zahraničí je běžná věc, proč by nemohlo být i pojištění na naše sjezdovky. Oni ti vlekaři totiž svojí bohulibou a v médiích opěvovanou činností značně zatěžují naše zdravotnictví několika sty, spíš tisíci úrazů ročně a také generují i značný počet mrzáků. Nebo by to šlo jinak, jak už jsem navrhoval dávno a to zavedením spotřební daně na veškeré sportovní pomůcky, přičemž u lyží, bruslí a kopaček by ta daň byla hodně vysoká.
Cest je jistě mnoho, jenže není zájem a to napříč politickým spektrem. Výpavy Pražáků do hor jsou posvátné a nedotknutelné, žádný politik si to vyznavači vlekařské kultury nerozhází. Proč jiné neváhá podojit nikdo, ale na zrovna na prkýnkáře nesáhne, to nevím.