Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Ano, diktátor si poslouží tou ideologií, která mu umožní lépe ovládat občany jeho státu.
Evropa měla nejen Musoliniho, Stalina, Hitlera a Franka, ale také několik diktátorků surfujících na vlnách těch velikých diktátorů.

Nacionalismus byla ideologie, kterou tito diktátoři vyznávali. Stalin se nacionalismu vzpouzel, protlačoval světovou revoluci a komunismus v globálním měřítku, avšak nakonec mu nezbylo nic jiného než se omezit na (velkoruský) nacionalismus.
Spanělský nacionalismus se nijak nekřížil s tím italským a německým. Třecí plocha mezi německým a italským nacionalismem byla akorát v Tyrolích, avšak Hitlera a Mussoliniho více věcí spojovalo než rozdělovalo.

Jako byste měl pro toho Hitlera větší pochopení,než pro nějaké slovanské tyrany.

Pro (Gruzínce) Stalina mám podobné pochopení jako pro Hitlera. Oba pány považuji za vojevůdce, historické postavy, nikoliv za zločince.

Především to byli idealisté a panovníci (diktátoři).

Přiznávám jim snahu pozvednout svůj stát a jejich občany. Německo žilo po 1. SV v bídě, šílené inflaci, někde mám bankovku v hodnotě sto milionů německých Marek, kterou se zaplatil tak akorát bochník chleba. Stát se rozpadal, byly zuřivé boje mezi přívrženci různých politických stran, vláda střídala v rychlém sledu jinou vládu, byly puče a atentáty. Není divu, že jak mocní, tak prostí lidé přivítali Hitlera jako spasitele seslaného nebem.
Po 1. SV byla i Itálie hospodářsky na dně, i když nemusela platit válečné reparace, protože byla na straně vítězů. Sice dostala Benátsko a Jiřní Tyroly, ale ztratila Istrii a Dalmácii. Země byla v chaosu, kterého využil Musolini. Ovšem ve srovnání s A.H. byl ubohým nekompetentním bříditelem.

Souhlasím.