Palach i Zajíc byli mladí kluci , kteří se domnívali , že jejich čin bude natolik silný, že opět společnost sjednotí a vyburcuje ji k odporu. Bylo strašně smutné ,že se tak nestalo.
Palach i Zajíc byli mladí kluci , kteří se domnívali , že jejich čin bude natolik silný, že opět společnost sjednotí a vyburcuje ji k odporu. Bylo strašně smutné ,že se tak nestalo.
Jejich čin nedokázal oslovit většinu populace, především její starší část. Tu, která naději již dávno ztratila, ještě dávno před pražským jarem.
Mezi sovětskými tanky jsme tehdy v srpnu 68 běhali všichni ,napříč generacemi. To ještě nebyl čas ztracené naděje!
20.století bylo na podobné události bohaté. A tak lidé otupěli. Mávli nad tím rukou a šli si po svých. Jako v březnu 1939.
Stále děláte z našeho národa bandu zbabělců , zatímco převládla
rozvaha a racionalita .Spojenci se odvrátili, politici utekli do exilu a
občané zůstali -
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesi-hlavy-neklonili-meli-statisice-hrdinu-ukazuje-se-65-let-po-valce.A100509_170449_domaci_abr
"Obyčejní lidé" se o politiku přestali zajímat. Vystoupili z vlaku času a ten nechali jet dál. Jako vícekrát v minulosti.
A to se týkalo nejen "obyčejných lidí", ale taky vrcholných politiků. Budovali si své kariéry a osud společnosti jim byl lhostejný. A podobně se chovala většina obyvatel. Na rozdíl od situace v Maďarsku.
A kde se vzali ti hrdinové ,o kterých svědčí nejenom historici ,ale paměť mnoha rodin, vč.dochovaných dobových materiálů?
Hrdinové se vždy vynořili po válce. Po první, po druhé, po
studené.....
Za válek o ně byla nouze.