,
Honza-Vichr
Tak je to nejenom u Fica. Roli ale samozřejmě vždy hrají i zkušenosti s politikovou vládou- jak se jim v té době reálně žilo.
Na Slovensku se před Listopadem žilo a myslelo jinak než v českých
zemích. Nejen před Listopadem, ale i staletí před ním.
Do Budapešti se před Listopadem jezdilo na nákupní zájezdy. Jen co se u
Holíče přejela slovenská hranice, začaly se u silnice objevovat domky s
hlavním vchodem z boku a nikoliv z průčelí domu. Podobně jako v Maďarsku.
Na slovensko-maďarské hranici nebyl v architektuře vesnic takový rozdíl
jako na moravsko-slovenské hranici.
V Praze tyto rozdíly nevnímali, tak jako my na Moravě.
Což nebránilo napjatým vzájemným vztahům , obdobným těm našim , vůči Němcům.
Pravdou ale je, že v architektuře vsí je mezi českými a německými
obcemi v Sudetech dodnes patrný rozdíl.
Nepatrný či žádný rozdíl je na jižní Moravě. Vsi na rakouské straně ,
třebas mezi Hollabrunem a Laa under Thaya , jsou svou architekturou velmi
podobné vsím na jižní Moravě. V tomto směru téměř totožné.
Levý břeh Dunaje v Dolním Rakousku byl až do 17.století osídlen
slovanským obyvatelstvem.
1
