Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Zásadní problémy byly dva. První byl geopolitika. Česko-Slovensko se nacházelo mezi Německem a SSSR. Německo se za druhé války stalo jakousi zákopovou linií. Za ním už bylo Rusko.
Druhým problémem bylo osazenstvo CSR. Většina chtěla k Rusku, alespoň pokud se týče Cechů. Slováci nechtěli, ale nebylo jim to nic platné. Stalin vládl skrze Prahu. Brežněv zase skrze Bratislavu.
Česko-slovenský dualismus byl dalším problémem. Oslaboval republiku jako kdysi Rakousko-Uhersko.

Po konci 2.sv.války zdiskreditovanému Slovensku ten dualismus vytrhl nepříjemný trn z paty.

Ceši si namlouvali, že válku vyhráli. Slováci museli být potichu, svým chováním za války a během voleb v roce 46 jen popudili Stalina.
Jenže Ceši na svém vítězství ve válce trvali a chtěli s Ruskem jednat jako rovný s rovným. Brežněv je poučil, že válku prohráli a začal preferovat Slováky, kteří po srpnu 68 Cechy předběhli.

Češi si namlouvali akorát to,že byli osvobození od německé okupace a logicky i po právu se zařadili do tábora vítězů nad nacismem.

Ceši byli v té době trochu retardovaní. Došlo jim to totiž až v roce 1968. Slováci měli v roce 1945 na výběr: Stát se další sovětskou republikou, anebo částí Česko-Slovenska.
Když měli na vybranou Slováci, měli tehdy i Ceši. České země zůstat na Západě, anebo jako Česko-Slovensko v Rusku. Chtěli zachovat Česko-Slovensko a tak skončili v Rusku. Byli v podobné situaci v jaké jsou dnes Ukrajinci. Ukrajinci si hrají na vlastence, trvají na nedělitelnosti Ukrajiny a tak skončí v Rusku.

Nedovolila bych si takhle soudit národ,notabene současnou optikou.

Samozřejmě že je to dnešní pohled. Lidé v roce 1945 nevěděli co přinese budoucnost. Tak jako v roce 1918,1938. Přesto by měli lidé mít v sobě jakýsi kompas.

Směru jejich kompasu se ale vůbec nedivím,je naprosto pochopitelný.Ale o tom už jsme si psali,jen bych se opakovala.

Ten kompas, jak vidět, ukazuje stále stejný směr. Ten slovenský kompas asi ukazuje jiný směr, v roce 46 a i dnes.

Nesmíte dát na pouhé povrchní dojmy.Ofic.politika je zcela jasná.
A ty tři regionální politiky lidé nekritizují z lásky k Rusku.

Myslím že je to jinak. Všichni tři byli panslavisté a to je filosofický, nikoliv politický motiv. Podobně dopadli zastánci pangermanismu. Ti politici udělali velkou chybu tím, že svoje ambice vázali k národu, determinovaném jazykově a ne územně. Dá se o tom dočíst v knize Jana Tesaře Mnichovský komplex.

A lze se snad divit?!

Pokud se týče Mnichova a Protektorátu, tak většině Cechů vadila ztráta národního státu, menšině vadila ztráta občanských svobod, Parlamentu a ústavního pořádku.

Charta 77 přišla s jiným konceptem, s konceptem lidských práv. Nepožadovala národní sebeurčení, ale ta lidská práva. Tím pádem dostala jinou , mnohem větší sílu. Mluvila tak do duše milionům Rusů, kteří rovněž byli zbaveni lidských práv a tím pádem byli na stejné lodi s Chartou. Kdyby Charta požadovala pouze národní sebeurčení, Rusové by za ní nestáli.

Podobně to vidí i ten Tesař. Kdyby se Ceši stavěli proti národnímu socialismu a Hitlerově režimu, měli by za sebou všechny ty v Německu, kteří byli tamním systémem zotročeni. Měli by tak úplně jinou sílu.