Na to mají staří sociální demokraté už 150 let starý princip, totiž svobodu pracovní smlouvy.
Já bych zrušil pracovní zákoník i pracovní úřady, a nechal lidi svobodně sjednat pracovní smlouvu na to co chci dělat, za kolik a jak dlouho. A to počínaje od lékaře, učíitele a advokáta až třebas po námezdního dělníka, dříve nazývaného nádeník (Tageslohner). Ten si mohl sjednat smlouvu i jen na pár dní, a pak jít třeba na ryby. Pojištěný ale být vždycky musel, daně platit musel taky..
Zaměstnavatelé by museli odvést pojištění jako za první republiky, tedy za každý den, kdy pro něj ten člověk pracoval. Na to byly pracovní knížky, které by dneska mohly být v mobilu a stát by měl on-line kontrolu, kdo pracuje a neplatí se za něj pojistné, žádné agentury.
Dávky by vyplácely obce jako dřív a to jen těm, kteří práci skutečně nesehnali a pak invalidům. Zákonem by byli krytí pouze státní zaměstnanci, a to zákonem služebním a to s kategorií definitivy a s kategorií pod penzí. To by najednou bylo dost lidí a taky peníze i na ty penze.