To je pak otázka, co je lepší - když lid demokraticky zvolí třeba fašisty, nebo když jim nějaká síla v téhle volbě zabrání. Obojí je konec demokracie. To jsou strašně těžké otázky.
To je pak otázka, co je lepší - když lid demokraticky zvolí třeba fašisty, nebo když jim nějaká síla v téhle volbě zabrání. Obojí je konec demokracie. To jsou strašně těžké otázky.
ano, když se to stane, je to z části špatnou situací a z části zmanipulováním "lidu", když nás zvolíte, bude mnohem líp...
Za slovo demokracie jde schovat spousta věcí. Když si ale vezmeme jako příklad demokracii podle antické předlohy a přeneseme ji do dneška, tak se dá říct, že demokracie je DOHODA na pravidlech která potom všichni DOBROVOLNĚ dodržují, nic jiného. Proto demokracie jakéhokoliv typu není vhodná pro ty, kteří jsou zvyklí poslouchat a dodržovat pravidla, která nejsou výsledkoem dohody, ale někdo je vymyslel a obecenstvu vnutil a na jejich dodržování vyžaduje a trestá podle předpisu, který sám vydal (diktátor).
ale v praxi to někdy vypadá, že je to dohoda o pravidlech, která se musí umět obcházet, bohužel, demokracie to s lidma nemá lehké...
Jak napsal Masaryk: Demokracii tu máme, ted ještě ty demokraty.
Aktuální dodnes.
Občan se demokratem aut.nerodí,ale stává- formuje jej společnost ve které žijí- kvalita právního systému,jeho vymahatelnost,výchova+vzdělání i příklady elit-zejména politických.
Honzo, ty myslíš, že otroci tu antickou dohodu dodržovali dobrovolně?
Antičtí fiílosofové nikdy demokracii v našem pojetí nezavedli, nešlo to, protože společnost byla jinak členěná, tak jako třeba dodnes v Indii na kasty. Kdo se otrokem narodil, otrokem až na výjimky zůstal a považoval to za normální.
Demokracie v antickém smyslu je popřením biologických sociálních vazeb, protže centralizmus je odolnější a pohotovější. Například včelsva nebo mraveniště jsou naprosto důsledné centralistické systémy a přežívají už tisíciletí. Ovšem takový systém se nerozvíjí, chybí mu individualismus a osobnosti (nepřipouští je) a proto vznikly myšlenky na demokracii, přestože dávný člověk žil jen v tlupě, centralisticky, a tím pádem ovládané pouze s ohledem na bezpečnost a zdroje potravy.
Dnešní demokratické systémy jsou sice produktivní pokud jde o rozvoj, ale velmi zranitelné pokud jde o bezpečnost, vnitřní i vnější.
Demokracie je produktem euroatlantické civilizace. V jiných kulturách se
jí moc nedaří.
Příkladem může být Egypt. Arabské jaro způsobilo pád diktátora
Mubaraka. V demokratických volbách pak zvítězilo Muslimské bratrstvo. Proti
muslimskému bratrstvu povstala armáda, která je v muslimských zemích
jedním z pilířů státu. Výsledkem je diktatura jako za toho Mubaraka.
To jsou zase srovnání! Přehlížíte naše zásadní odlišnosti-počínaje historií,přes kulturu,vzdělanost až třeba po zakotvení v demokratickém společenství evropských zemí.