Mýlíte se,nejsme bezmocní.Stačí se podívat co si dokážou prosadit jiní.Jen holt nesmí mít máslo na hlavě.
Mýlíte se,nejsme bezmocní.Stačí se podívat co si dokážou prosadit jiní.Jen holt nesmí mít máslo na hlavě.
Klíčový problém je v tom, že myšlení občanů Ceské republiky je ukotveno na Východě, zatím co Západ (Evropy) se nachází jinde. Snaha udržet těžký průmysl v chodu, snaha o dobudování Temelína je jen výrazem tohoto myšlení. Jsme industriální zemi nikoliv post-industriální. Zelení a Gréta jsou tady vnímáni jako škůdci. V tom se Ceská republika blíží spíš třetímu než vyspělému světu.
Naše myšlení je to, co nás provedlo všemi úskalími v dějinách a jeho
cpaní tam či onam je zcestné, je totiž originální.
Gréta je loutka a Zelení jsou někteří poněkud praštění. To je reálné
vidění skutečnosti. Umíme si spočítat, kolik budeme potřebovat EE a podle
toho i konkrétně jednat. (Na rozdíl od např. Německa či Švédska nic
nenecháváme na rozmarech počasí). No a jak si po covidu stojí státy
průmyslové ve srovnání se státy stojícími na službách, to lze nyní
pozorovat a poučit se.
Sebevědomí a národní hrdost je jistě chvályhodná věc,ale nesmí zamrznout a zůstat zahleděná sama do sebe.Musí to provázet chytrá flexibilita,která nám umožní udržet krok se světem.Těch báječných vlastností by jinak byla škoda.
Naše myšlení nás dovedlo tam kde jsme. Máme se s tím smířit a setrvávat v postavení chudých příbuzných západní Evropy ? Nejen materiálně, ale taky duchovně ? A tu chudobu považovat za svou přednost ?
Naše dnešní myšlení je následek výchovy generací, řekněme už od Bílé Hory, je to pragmatická metoda jak žít v dobách různých režimů.Výchova mojí generace je determinována přepsaným dějepisem Palackého a výchovou nového socialistického člověka, byl jsem totiž mládež nová, mládež Gottwaldova.
Výsledek té výchovy byl žalostný, a lidé si v tom systému našli svoji pozici a formu soužití bez ohledu na to, kdo jim vládne. Totéž je vidět dnes, ale zároveň pozoruji na mladých, že začínají bý kosmopolitní zejména díky možnosti cestovat a studovat kdekoliv ve světě a nejsem skeptik.
Příští česká společnost si opět utvoří svůj vlastní styl, ale bude lépe chápat pravidla a chování lidí v těch zemích, o kterých říkáme že se tam lidem žije líp. A zase to nebude záviset na tom, kdo tuto zemi vede, život je velká síla, která si jde vždycky svou vlastní cestou.
Tady s tebou naprosto souhlasím.
Jen s malou poznámkou,že i totalita poznamená lidi v různé míře a někoho
dokonce "proočkuje" k celoživotní ciltivosti vůči jejím projevům a
imunitě vůči jejímu příp.přijetí.
Bílá Hora je jedním z mýtů novodobých českých dějin. Na Bílé Hoře byli poraženi protestanté a to nejen protestanté z Cech, Moravy a Slezska, ale taky z Rakouska, Uher a odjinud. Berou Rakušané Bílou Horu za svou tragédii ? Anebo za vítězství ? Vůbec ne , berou ji za bitvu, která odstartovala třicetiletou válku, která byla konfliktem mezi evropským severem a evropským jihem. Něčím na způsob americké občanské války.
Vitásku, měl jsem na mysli ten pragmatismus. Právě po Bílé Hoře si lidi, ti obyčejní uvědomili, že aby mohli rozumně přežít, platí že koho pán toho víra a houfně přecházeli na katolické náboženství. Potíže jim to nedělalo, jen museli trochu pozorněji poslouchat nového pana faráře, který k nim mluvil latinsky nebo německy, jinak Bůh i Kristus jim zůstal a to je uklidňovalo. Majetek stejně nebyl z většiny jejich, byli to familianti. Našel jsem o tom mnho dokladů v matrikách a urbářích. Nejsem historik, ale myslím, že ten manévr velice poškodil myšlení lidí v tom, jak moc si mají stát hrdě za svým přesvědčením. Už tehdy zjistili, že to velký význam pro přežití moc nemá.
Řekl bych, že to platí všude, nejen u nás.
Někde to vnímají tragicky, u nás je v tom ta švejkovská poloha, že se u
toho dokážeme soukromě pobavit a myslíme si stejně svoje. To je
ojedinělé.
Před Bílou Horou ( a po ní) byla většina obyvatel negramotných. Navíc rozdělena mezi trojí lid a většina poddaných se tak ocitla mimo politiku. Města měla takových 1 - 3 tisíce obyvatel, kromě pár královských měst.
Většina obyvatel tak nedokázala odlišit niance mezi katolickou a
protestantskou věroukou. Navíc hranice mezi
konfesemi nebyla nijak ostrá, mezi protestanty a katolíky se nacházeli
početní utrakvisté, kteří byli blíž katolické straně.
Obchodníci byli většinou německého či italského jazyka. A mezi nimi
došlo ke kulturnímu střetu. Protestantismus byl spojen s Luterem a německým
překladem Bible. Takže v německém prostředí protestantismus převažoval.
V českém (slovanském) prostředí měli větší zastoupení římští
katolíci. A to rozhodlo.
Protireformace byl dost pomalý proces. Na Táborsku během asi 7 let po Bílé
Hoře zmizely protestantské fary. V německém okrese Loket byly protestantské
fary ještě 100 let po vyhlášení Obnoveného zřízení zemského. Ašsko z
něj bylo vyjmuto a nacházel se tam do poloviny padesátých let minulého
století největší evangelický chrám v Rakousku-Uhersku.
A jak to souvisí se současností? (Tedy kromě toho,že o našincích nemáte dobré mínění.)
A co husitská tradice, která už je dnes velmi vlažná a zajímá málokoho, ale do doby První republiky byla silná.
Každý národ si hledá a udržuje svoje hrdiny a "hrdiny", když jsem chvíli pracoval ve Stockholmu, zavedli mně do tamního muzea, které se chlubí vítězstvími v Evropě za dob třicetileté války. Jen opatrně jsem se zeptal, co všechno ukradli a oni že nic, že jenom bránili ty slabé národy, nebo tak cosi.