Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Žádná z 27 členských zemí EU nepřišla o svoji samostatnost a členství všem slouží ku prospěchu-nejenom ekonomickému.Nej­větší devizou je mírové evropské soužití.

A my jsme nežili v míru??? Jediný kdo má po celém světě vojenské základny je Amerika se kterou jsme vstoupili do NATO. A nejen vstoupili. Společně s nimi vytváříme napětí a nepokoje - viz Afganistán. K čemu jsme tam pomohli? Zemřeli tam naši vojáci a kolik to (dobrodružství( stálo se nikde nedozvíme.

My jsme od r.48 žili v nesvobodě a od r.68 navíc za přítomnosti okupačních vojsk.Znovu ti připomenu,jak ta naše svoboda vypadala:
Po r.48 se komunisté zaměřili na likvidaci elity národa a prvorepublikové vlastence.Mezi prvními šli po elitních vojácích, aby dostali pod kontrolu armádu.Pak už to šlo rychle-terčem byli demokratičtí politici, osobnosti, které měly vliv, továrníci, podnikatelé, sedláci, umělci, obchodníci i řemeslníci. Komunisté popravili z politických důvodů 248 lidí,na hranicích zemřelo 306 lidí,4500 lidí zemřelo v důsledku krutého věznění-z politických důvodů bylo uvězněno zhruba 250 000 Čechoslováků.Mnoho tisíc lidí přišlo o své domovy kvůli znárodnění.Vy­sídleno bylo 5000 rolníků,do zahraničí emigrovalo až 400 000 lidí,jejichž majetky propadly státu(nikoliv příbuzným.) Žádné statistiky neuvádějí přesný počet lidí,které komunisté vyhodili ze zaměstnání, ze školy, příp. jim zakázali studovat, psát, skládat a publikovat svou tvorbu. Okradeny byly i církve.

Ceskoslovensko se po roce 1945 stalo součástí Ruska. Tehdy to bylo pro SSSR terno, avšak v roce 1989 už bylo Ceskoslovensko pro SSSR spíš koulí na noze. Jako v roce 1946 pro Brity Indie.
Koloniální éra byla pryč a to na celém světě.

Po r.45 jsme nebyli součástí Ruska ani náhodou.Budoucnost jsme stále měli ve svých vlastních rukou.Mohli jsme přijmout Marshalův plán,využít nerostného bohatství atd.Stačilo mít v čele jiné politiky,od kterých by zaznělo zásadní odmítnutí porušování mezinár. práva a suverenity ČSR.

Pro SSSR jsme nebyli koulí na noze,protože jsme v ekonomickém postavení mezi sovětskými satelity vedli.

V roce 1945 jsme nemohli (sami) rozhodnout nic. Jen udělat to co vyhovovalo SSSR. Docela správně to odhadl Jan Masaryk. Pokud budou mezi USA a SSSR trvat přátelské vztahy pak má Beneš a předválečná demokracie v Cesko-Slovensku šanci. Pokud ne , skončí stát v Rusku. A o Postupimské konferenci se říká, že to byla první konference studené války.

I J.Masaryk podlehl podivným politickým postojům většiny politiků,vč.Be­neše.Vždyť my jsme jim do toho chomoutu vlezli dobrovolně!

Benešovi bylo dávno před rokem 45 jasné, že východní Evropu obsadí Rusové a uspořádají ji podle svých představ a potřeb. Proto se snažil se Stalinem dohodnout.

Zbytečné stahování kalhot,když brod je ještě daleko- a mnohému lze předejít.

Beneš byl prozíravý, věděl že čím později "dohodu" se Stalinem uzavře, tím horší podmínky pro něj budou.

Beneš byl spíš čím dál víc nemocný.

Koulí na noze, která mu půjčovala valuty a zásobovala ho pro ně kvalitním zbožím. Pane Vitásku, ach jo!

Koulí na noze snad ne, ale dobytým územím, vojensky kolonisovaným. V takovém vztahu neplatí standardní obchodní pravidla. Neplatily ani v SSSR, dostali jsme v roce 1947 asi 200 000 tun obilí, když na Ukrajině byl hladomor. Ale psalo se, že nejméně polovina toho obilí byla americká a kanadská, ale mluvit o tom se nesmělo.

Právě s tímto obilím k nám byl dopraven pěťour, úporný americký plevel. (Část dodávek byla použita jako osivo...).

Ceskoslovensko bylo ekonomicky vyždímáno. V 80.letech již nevytvářelo to co Marx nazýval nadhodnotou. Rusové museli odtud dovážet zastaralé a často aušlusové zboží a měnit je za ropu po které byla na devizových trzích poptávka. Třebas v době ropné krize na začátku 70.let.
Jenže Rusové neměli na výběr. Kdyby ropu nedodali mohlo by se hospodářství v Ceskoslovensku zcela zhroutit a nepokoje na své hranici si jistě v Kremlu nepřáli. Museli tedy (s klením) platit.
A tato situace trvala a trvala. Nejen v Ceskoslovensku, ale i v Polsku, NDR, Madarsku.... Nelze se divit, že přišel Gorbačov.

Chcete nás přesvědčit,že jsme nikdy nedokázali uspět samostatně? Že pro naši vyspělou průmyslovou zemi se vzdělaným obyvatelstvem, vlastně i to SSSR bylo spásou?
http://cepin.cz/cze/prednaska.php?ID=140

Gottwald nepožadoval suverenitu jako Tito. Přitom měl dost velkou příležitost jí dosáhnout. Jenže pro něco takového neměl podporu Strany. A ani společnosti, která byla oslepena SSSR a Stalinem.

A proč by to Kléma dělal, šel sám proti sobě?

Gottwald zažil Stalinovy procesy v SSSR před druhou válkou. Moho mu napadnout, že by taky mohl dopadnout jako Zinoněv. Pokud by odmítl sovětské poradce NKVD a opřel se o soudruhy věrné jemu, pak by si sám pro sebe vytvořil lepší posici.
Jenže v tehdejší situaci jak ve Straně tak i ve společnosti takové úvahy neměly naději na úspěch.

Tito byl osobnost, dokázal se prosadit. V Británii ( kde před tím preferovali srbského krále a Mihajloviče) i proti Stalinovi. Gottwald takové schopnosti neměl. Zorganisoval několi stávek, ale Tito měl sto tisícovou armádu, která prý vázala více sil wehrmachtu než Západní val. Tito měl zkušenosti, které Gottwald postrádal.

Dle vašeho vylíčení to vypadá,jakoby byl sám Kléma obětí komunistického režimu. Přitom intrikoval tak pillně,až se cíleně propracoval k únoru 48.Pak to vzal pevně do rukou a Československo se stalo nejpapežštější!

Unor 48 proběhl v sovětské režii, nikoliv v Gottwaldově režii. Gottwald sice na chvíli propadl dojmu že zvítězil, ale rychle z tohoto dojmu vystřízlivěl. A propadl alkoholu, ještě ve větší míře než Zeman. V alkoholu se utápěl po tři roky po Vítězství pracujícího lidu. Pil prý proto, že měl strach. Proto se prý prakticky odstěhoval na Lány. Zemřel docela mlád v 57 letech, Masaryk s Benešem i ostatní presidenti dožili mnohem vyššího věku.
Gottwalda nezdolaly tak nemoci, ale alkohol, strach a stres.

Jasně,že režíruje silnější,ale rozhodně to bylo v souladu se vším,co Kléma hlásal,čeho chtěl dosáhnout.Vy se jej snažíte vykreslit jako bezmocnou oběť.

Gottwald byl loutkou. Zádné velké schopnosti neměl, na rozdíl třebas od Cepičky. Ke Stalinovi za války neměl přístup a Stalin jej prý chtěl ve funkci šéfa komunistů vyměnit. Nakonec k tomu nedošlo, Stalin měl jiné starosti než Cesko-Slovensko.
Po válce se sice stal ministerským předsedou a pak i presidentem, jenže viděl že sám nerozhodne téměř nic. V podobné situaci byla většina jeho soudruhů, snad s vyjimkou Kopeckého. Gottwald si v 50.letech nebyl ničím jistý. Svými soudruhy, Stalinem ani svou rodinou.

Gottwald bolševické manýry znal velmi dobře a obával se jich. V této věci zaúřadoval Slánský, který prosazoval příchod sovětských "poradců". Výsledek se brzy dostavil a odnesl to vlastním životem díky jedné větě vyslýchaného i Slánský v úplně vykonstruovaném procesu. Ve srovnání s dnešními manýry to byla nepochopitelná doba...

Podobné plíživé kontrarevoluci.