Ty sestavy vojáků na mě působily až hrozivým dojmem. Pamatuji si jednu spartakiádu, kdy pršelo, vojáci svlečení do půl těla byli zablácení, bylo to dost depresivní. Jako oslava těla mi to vůbec nepřipadlo.
Právě tehdy v roce 1975 hodně pršelo a boty a ramena vojáků nebyla na takové podmínky stavěna. Byla hromada úrazů. Já se z toho tu neděli ulil, šel za mne na značku cvičitel, který byl do spartakiády blázen. Já byl jeho pravý opak. Bylo nás tam na Vypichu tou dobou asi dvacet. Ostatní šli na Strahov. V sobotu před nedělí se taky naostro vystupovalo a z toho jsem se ulít nemohl. A taky celou dobu pršelo.
Postavila se třípatrová pyramida z lidských těl, dva cvičenci nahoře drželi jednoho, rozhoupali ho a hodili přes další hradbu asi 7 m daleko do paží těch, kteří jej chytili. Autoři skladby to vypočítali dobře, jen nepočítali s tím, že bude pršet.
Dodnes si to vybavuji, komentátoři se u toho rozplývali nadšením a na mě to působilo až hororově. Bylo mi 10 a už tehdy mi bylo jasné, že v televizi mi tvrdí něco jiného, než co na vlastní oči vidím. 😋