Od začátku kampaně "Ukrajina" zde tvrdím, že Rusko nezaútočí na UA,
protože by tím nic nezískalo. Zabrat další území znamená jen přidat
další zbraně na jeho zajištění a v případě UA dokonce ohromné náklady
na ekonomicky velmi slabou zemi s 35 milióny obyvatel.
Ale! Je zřejmé, že pokud by pravidelná armáda UA napadla území
separatistů, Rusko bude podporovat opolčence nejméně materiálně a
zpravodajsky, ne-li přímo. Pokud někdo očekává stažení vojsk Ruska od
hranice Rusko-separatisté, je naivní. K tomu může dojít až tehdy, dojde-li
k nějakým dohodám, nebo ke stažení vojsk UA do svých kasáren.
Uváděl jsem, že řešením krize jsou Minské dohody, ke kterým ovšem
žádný politik UA nemá odvahu, patrně by dlouho nepřežil - vláda UA
nekontroluje všechny ozbrojené útvary.
Lze se dohadovat, že zaručené termíny zahájení ruské invaze posloužili k
vyčištění ruských zpravodajských a štábních struktur od práskačům
směr USA a VB.
Patrně budou pokračovat jednání o smlouvách mezi USA a Ruskem.
Jistěže zůstává otázka, zda jsou správné úvahy o tom, že Rusko
strategicky směřuje k vytvoření bývalého předpolí z dob SSSR a VS. Tuto
představu zde naznačovali pan Vitásek a Honza Vichr. S ohledem na Ruské
opuštění bolševické ideologie, k přechodu na tržní hospodářství a
změny v Číně, i dnešní praktické kroky, nic takového nepotvrzují.
Z mých předpokladů zatím nebylo splněno jediné - praktické zahájení
realizace Minských dohod, nebo jejich korekce.
Krize nekončí, pokračuje a je nadějné, že vláda UA nedala své armádě
povel k válce se separatisty, zmizely chvástavé úvahy a projevy, jak to s
těmi separatisty vyřídí... Jaké je nadšení Ukrajinců pro válku ukazuje
i fakt, že do parlamentu svolaného na 15.2.2022 se ze 400 poslanců dostavilo
23.