Tak možná jste v tom Žatci nechlastali, ale v každém případě jste zas
až tak velký přehled neměli. Jednou jsem zažil ostrý poplach, vyhlášený
právě z toho Žatce, bylo tam nějaké velení, či řízení PVOS. My jsme
teprve lezli z bidel, zapínali radar a odpalováky, ovšem nebezpečný
narušitel už nejméně půl hodiny seděl v Budějovicích na letišti.
Vyklubalo se z něj malé vrtulové dopravní letadélko pěti pasažéry,
kterému selhaly přístoje a prostě těch pár kilometrů zabloudilo na naše
území.
Taky nám z Žatce nařizovali technické kontroly systému, fakulta se tomu
říkalo, bývalo to vždy v noci, kvůli utajení a taky ještě musela být
zrovna "díra", kdy nad systémem nebyl americký satelit. Ale naštěstí jen
po telefonu. Správně se mělo vše zapnout a provést funkční kontrolu. Ale
nedělalo se většinou nic, kluci chrápali, jen někdo se sluchátkem na uchu
těm pitomcům do Žatce hlásil vzorné plnění s skvělý stav veškeré
techniky.
Taky jsme málem jednou rozpoutali válku my, to když službu konající
špagát nad ránem usnul a nevyměnil kódy pro odpovídače. Ráno jsme zapli
lokátor a všechny naše stíhačky byly najednou narušitel, páč
neodpovídaly. Naštěstí se to nikam nenahlásilo, takže se daly správné
kódy, mír byl zachován, žádnou naši stíhačku jsme nesestřelili.
Incidenty byly, ale nikde se onich nepsalo, věděli o tom jen ti, kdo byl
zrovna nějak při tom. Když se kluk zastřelil ve stráži, tedy spáchal
sebevraždu, rodičům pak řekli, že zahynul při plnění vojenských
povinností a nic víc. Takže pro někoho to může dnes znít jako pohádky o
Karkulce.