,
Honza-Vichr
Vždy platí něco za něco.
Třebas srovnání průvodu Božího Těla s prvomájovou manifestací.
U toho průvodu Božího Těla věřící v procesí se modlili, klečeli na
cestě, zpívali.
Na prvomájové manifestaci si koupili párek, prošli se v průvodu, pokecali
se známými, u tribuny zamávali božstvu a tím to pro ně skončilo. Bylo to
oproti tomu průvodu Božího Těla celkem nenáročné. Ovšem nemělo to
takový efekt jako ty náboženské průvody.
Vzpomínám si na článek nějakého lektora v Tribuně za časů socialismu. Tvrdil, že náboženství je pro moderního člověka nepřijatelné a to proto, že klade na věřící příliš vysoké nároky. Komunismus byl v tomto směru liberálnější. Jenže z malého úsilí vyplynul chabý výsledek.
