Váleční zajatci
Válečnými zajatci ve smyslu této úmluvy jsou osoby spadající do
některé z následujících kategorií, které upadly do moci nepřítele:
příslušníci ozbrojených sil některé ze stran v konfliktu, jakož i
příslušníci milic nebo příslušníci dobrovolnických sborů, jež jsou
součástí těchto ozbrojených sil;
příslušníci jiných milic a jiných dobrovolnických sborů, včetně
členů organisovaných hnutí odporu, kteří příslušejí k jedné straně v
konfliktu a jsou činni na vlastním území nebo mimo ně, i když toto území
je obsazeno, pokud tyto milice nebo dobrovolnické sbory, včetně
organisovaných hnutí odporu, vyhovují těmto podmínkám:
mají-li v čele osobu, odpovědnou za své podřízené,
mají-li pevný rozeznávací znak viditelný na dálku,
nosí-li otevřeně zbraně,
šetří-li při svých úkonech zákonů a obyčejů válečných;
příslušníci pravidelných ozbrojených sil, kteří se hlásí k vládě
nebo k moci, kterou neuznává mocnost, která drží zajatce;
osoby, které doprovázejí ozbrojené síly, nejsou však přímo jejich
součástí, jako civilní členové posádek vojenských letounů, váleční
dopisovatelé, dodavatelé, příslušníci pracovních jednotek a služeb,
majících na starosti péči o blaho ozbrojených sil, pod podmínkou, že k
tomu dostali povolení od ozbrojených sil, které doprovázejí; tyto jsou
povinny jim vydat k tomu účelu průkaz totožnosti podobný připojenému
vzoru;
členové lodních posádek, včetně velitelů, lodivodů a učňů obchodních
lodí a posádky civilního letectva stran v konfliktu, kteří nepožívají
výhod příznivějšího zacházení podle jiných ustanovení mezinárodního
práva;
obyvatelé neobsazeného území, kteří se při příchodu nepřítele z
vlastního popudu chopí zbraně, aby bojovali proti pronikajícímu vojsku,
aniž by měli čas ustavit se v pravidelné ozbrojené síly, nosí-li
otevřeně zbraně a zachovávají-li zákony a obyčeje válečné.
Výhod zacházení vyhrazeného touto úmluvou válečným zajatcům budou
používat rovněž:
osoby, které příslušejí nebo příslušely k ozbrojeným silám obsazené
země, považuje-li okupační mocnost vzhledem k této jejich příslušnosti
za potřebné je internovat, i když je původně, pokud válečné události se
odehrávaly mimo okupované území, propustila na svobodu, zejména když se
tyto osoby bez úspěchu pokoušely dostihnout ozbrojených sil bojujících v
poli, k nimž příslušejí, nebo když tyto osoby neuposlechnou výzvy, která
k nim byla učiněna za účelem internování;
osoby, které spadají do některé z kategorií uvedených v tomto článku,
které neutrální nebo neválčící mocnosti přijaly na svém území a
které jsou podle mezinárodního práva povinny internovat, s výhradou
příznivějšího nakládání, které by tyto mocnosti byly ochotny jim
poskytnout, a s výjimkou ustanovení článků 8, 10, 15, 30, pátý odstavec,
58 až 67 včetně, 92, 126, jakož i s výjimkou ustanovení týkajících se
ochranné mocnosti, existují-li diplomatické styky mezi stranami v konfliktu,
a dotčenou neutrální nebo neválčící mocností. Když takové
diplomatické styky existují, mají strany v konfliktu, k nimž tyto osoby
přináležejí, právo vykonávat vůči nim funkci náležející ochranným
mocnostem podle této úmluvy bez újmy funkce, kterou tyto strany normálně
vykonávají na základě diplomatických a konsulárních zvyklostí a
smluv.
Tento článek se nijak netýká právního postavení lékařského a
duchovního personálu, jak je upraveno v článku 33 této úmluvy.
,
