,
Kolem těch Švédských šancí jsem v letech 65 - 69 po 4 roky jezdil do školy. Od nikoho jsem tehdy neslyšel co se tam událo. Na ty Šance jsem poprvé vylezl asi před 5 lety. Potkal jsem se tam s jedním chlapíkem z Beňova, což je vesnice na druhé straně kopce. Ten mi řekl, že u nich na vsi se o tom dobře vědělo, že tu střelbu odtamtud prý bylo slyšet.
Jinak to co se dělo na Šancích i v těch Lidcích to vše patřilo k válce. Ve válce dochází k dehumanisaci, a to všech účastníků. Život jednotlivce ztrácí cenu a vražda se stává normálem. Obětí války se nakonec stanou všichni. Ve druhé byli obětmi nejen Židé, ale taky Hitler. Nespálili ho v krematoriu, ale v díře po granátu. A přesto si lidé nedají pokoj. Jak je vidět na východ od nás.
