Ekonomika není o psychologii,ale konkrétních datech.O psychologii ale můžeme mluvit třeba v případě bankovní paniky(runu na banku),způsobeného oprávněnou obavou z jejího bankrotu.
Obava může být i sama o sobě neopodstatněná, v tom to právě je. Oprávněná bude ve chvíli, kdy zachvátí většinu jako pandemie. Pak to banky neustojí.
Ekonomika je zejména založená na psychologii. Veškeré obchody a investice se provádějí s tím a tam, kde vládne důvěra; měnou, v jejíž hodnotu je důvěra apod. Na důvěře veškeré finančnictví stojí a ta data, o kterých mluvíš, reflektují z největší části míru oné důvěry.
Probůh,důvěru nedáváte jenom na základě dojmů,ale konkrétních výsledků,tvrdých dat.Při ojedinělém výkyvu trhy akorát zvednou obočí.Něco jiného nastane,pokud se ekonomický sešup stává trvalým stavem.
To máš jako s těmi nákupy - věř, že zboží bude dost, nezmatkuj a nenakupuj. A pak najednou stojíš před prázdnými regály, protože ostatní to vykoupili. Kdyby to nevykoupili a zbytečně iracionálně neblbli, bylo by zboží dost. Podobně s bankami - krachnou, protože lidi budou vybírat hotovost, a lidi budou vybírat hotovost, protože se bojí, že banky krachnou .
Papírové peníze jsou papírky a jejich hodnotu jim dává stát, jemuž občané věří. Tato důvěra dává penězům hodnotu.
No samozřejmě že ta důvěra se dává na základě něčeho. Nejen výsledků, ale také jak to bude do budoucna, tj. odhadu vývoje v daném odvětví, strategie a politiky oné firmy, politické a hospodářské situaci apod.
Jistě.Jenomže i analýza vývoje stojí na základě dosavadních reálných dat.Rozhodně do chvíle,než expanzi zastaví nečekaná událost,jakou je např.koronovirová pandemie s následnými restrikcemi.Aktualizovaná analýza vývoje tedy musí počítat s poklesem spotřeby,výroby,zahr.obchodu-zvýšení inflace,nezaměstnanosti,schodku vůči HDP atd.