To jistě, jako jednotlivci byli různí, včetně počátků jako lapkové . Mluvila jsem o stavu jako takovém a jeho principech. Než zdegenerovali, byli to strážci země s určitým kodexem.
To jistě, jako jednotlivci byli různí, včetně počátků jako lapkové . Mluvila jsem o stavu jako takovém a jeho principech. Než zdegenerovali, byli to strážci země s určitým kodexem.
Šlechta tvořila hierarchii společnosti. Na šlechtice byli pasování muži králem za jemu prokázané služby a pochopitelně dal novému šlechtici panství. V Británii je to tak dodnes, lidi jsou pasováni na šlechtice i za to, že umí hrát na piano.
My lidé máme tendenci si věci idealizovat a to platí i pro obraz šlechty.
Kam to může vést ukazují i obě svetové války. Na rozhodujícím místech armád byla šlechta a válkou si vyřizovala své osobní nevraživosti. V té druhé bylo novum, tu spustil sice plebejec, ale obklopil se šlechtou ... a dostal nakládačku od jiného plebejce obklopeného komunistickou šlechtou.
O něčem takovým psal ve svých Pamětech Churchill. Vzpomínal na války
předcházející 20.století, které často vedla šlechta. Šlechta měla
soudnost a když viděla, že z toho žádné velké vítězství nekouká, tak
zatroubili na ústup a uzavřeli mír. Ty války Habsburků s Pruskem byly
podobného mustru. Nikdo nevedl totální válku ke zničení nepřítele.
Chtěli vítězství, ale ne za jakoukoliv cenu.
První válka byla první válkou "moderny". Králové jako ten německý,
rakouský, ruský, britský už byli figurkami, rozhodovali válečné strany
parlamentů opírající se o nacionalisty vybuzené propagandou. A o lidové
tribuny jako Hitlera a Stalina, konec konců i to ho Churchilla.