Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

oba víte hovno a nemáte si co vyčítat

My si také nic nevyčítáme.

Co se bude dít v Evropě po první válce (anebo nedít) se rozhodovalo ve Versailles.
V Říšské radě ve Vídni zasedali čeští poslanci, kteří prošli volbami a měli legitimitu mluvit jménem svých voličů. Jen dva z nich, Masaryk a Durich odešli do emigrace, kde se pohádali.

Masaryk pak spolupracoval s Benešem, který byl v Čechách neznámou figurou a se Štefánikem, kterého zase neznali na Slovensku.

Víc než spojenectví Německa s Rakouskem hrozilo Francii spojenectví Německa s Ruskem. Kdyby se Rudá armáda převalila přes Polsko a spojila s rudými Němci a Francie , která za první války málem vykrvácela, nyní na Rýně musela čelit spojené německé a ruské armádě.

Výsledkem obav byl sanitní kordon.

Ne podruhé! Žádné spojenectví v roce 1918 mezi Německem a Ruskem nepřipadalo v úvahu. To jste si vymyslel! Rusko žilo občanskou válkou a nikdo nevěděl, jak to dopadne. Ostatně, Hitler si se Stalinem rozuměli v politice, hospodářství i vojenství. Vyvrcholilo to paktem R-M. Ale to jsou spíše až třicátá léta!!!

Nerad bych zde dával lekce z dějepisu.

Lenin byl marxista a zároveň i zapadnik. V Rusko nevěřil, zato věřil v proroctví Marxe, že proletářská revoluce prvně propukne v Německu. Revoluce v Rusku mu byla dobrá jen k tomu, že ji rozšíří do Německa. Ohlas ruské revoluce v Německu, podobně i v Rakousku a v Uhrách, byl značný a tak Lenin zavelel k tažení do Německa. Rudou armádu ale na Visle zastavil Pilsudkij. Byla to jedna z deseti nejdůležitějších bitev lidstva, podobná vítězství Řeků nad Peršany u Thermopyl.
To proto, že kdyby ta bitva na Visle dopadla obráceně, mohly by se dějiny Evropy (a Ruska) ubírat jiným směrem.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rapallsk%C3%A1_smlouva_(1922)

Háček je v tom, že na konci 1.SV nešlo až tak o bolševické pokusy, ale o ekonomickou, potažmo vojenskou sílu budoucích států. A je vcelku jasné, že spojení Německa s R-U, tedy včetně Pruska a balkánských národů, by byla neúnosně silná káva i pro spojence VB + Francie. A tak se v okamžiku, kdy se prokázala snaha o takové spojenectví po válce realizovat, bylo velmi prozíravé R-U rozbít. Proto se v jednom dnu zcela změnil přístup k návrhům E. Beneše... Ten den byl zatčen a vyslechnut vyjednavač mezi Německem a vládou R-U.
To vše jsem si nevymyslel, ani jsem to nevyhledával. Mám to z přednášky na ČVUT (1983), kde přednášející upozornil na to, že sděluje fakta, která jsou v rozporu s vývody příslušných skript. (Skripta obsahovala tvrzení, že vznik ČSR byl důsledkem VŘSR, což se zde v podstatě snažíte dokazovat).

Spojení Německa s Rakouskem by byla maličkost.Aliance Německa s Ruskem by značně změnila mocenské poměry v Evropě. Bylo třeba stůj co stůj jí zabránit. Sanitní kordon hrál svou roli. Ztratil ji poté, co v Německu vyhrál Hitler s antibolševickým programem. Hrozba aliance sovětského Ruska s Německem opadla a Francii s Británií by vůbec nevadila válka SSSR s Německem. Jenže tato válka se nehodila ani Hitlerovi ani Stalinovi. Proto k ní došlo až byla Francie s Británií vyřízená.

Nikoli spojení Německa a Rakouska, ale Rakousko-Uherska. To by znamenalo znásobení sil případného protivníka Francie a VB.
Myslím, že s ohledem na časovou osu vývoje zapřaháte vůz před koně. Nehledě na to, že s výbojem bolševiků na západ si poradili Poláci sami bez jakéhokoli vlivu rozpadu R-U.

Takže zatčení jednoho vyjednavače mělo takový zásadní význam pro vývoj světa.
Známe jméno?