Duši bych nazval moderněji národní identitou, (nikoliv jazykovou). Tu se snažili Ukrajincům vzít už carové počínaje Kateřinou přes Stalinovy bolševiky až po Putina.
Moc bych si přál, aby obyvatelé zemí Koruny české také měli takovou národní identitu, jenže to není možné, protože čtvrtinu německojazyčného osídlení ze země už vyhnali (ponechme stranou důvody a zůstaňme jen u demografie). Takový pocit národní identity (vlastenectví bez sémantických variant) se vyvíjí po celá staletí, příkladů je i dnes dost.