Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Miloš byl 10 let českým presidentem a těšil se důvěře značné části obyvatel Česka.
Možná právě kvůli němu se na scéně Národního divadla objevila hra Naši Furianti za režie Františáka , který je taky autorem hry s provokativním názvem "Havel v zemi čeledínů".
Miloš se těšil především důvěře české vesnice a Františák, který z vesnice pochází to asi napsal ze znalostí věci.

Stroupežnický stvořil text,jehož smysl je stále aktuální.Země čeledínů by ovšem takové sebekritiky a sebereflexe schopná nebyla.

Zemi čeledínů jsem neviděl, nemohu hodnotit, ale řekl bych, že už se mockrát hrát nebude, na rozdíl od Našich furiantů. Jestli vůbec.

Jako zemi čeledínů p.Vitásek ,v souladu se zmíněným autorem M.Františákem ,standardně míní ČR.
Jinak souhlasím,že tato rychlokvaška úspěch neměla.
https://www.denik.cz/divadlo/havel-v-zemi-celedinu-inscenace-ktera-u-divaku-propadla-20150309-mv61.html

Divadlo se dělá dobře, špatně a v Brně. 🙂 Podle mé zkušenosti je divadlo v Brně často vynikající a často průser. Ale je svojské.

Já tu hru "Havel v zemi čeledínů" viděl. Děj je poněkud komplikovaný a já se v těch postavách na jevišti a jejich vzájemných vztazích nějak ztrácel. Je to obraz vesnice po smršti 90.let. O těch Furiantech jsem jen četl recenze, neviděl jsem je. Prý se tam blbost vydává za moudrost a za zdravý rozum.
Naše Furianty jsem viděl poprvé a zatím naposled v roce 75 v Plzni. Bylo to tradiční pojetí. Ladislav Stroupežnický napsal tuto hru v době končícího národního obrození. V tě době byla města převážně německá a čeština vládla ve vsích. Z toho důvodu byla vesnice popisována romanticky a idealizována. Většina beletrie z té doby se zabývala venkovem, městský život spisovatelé reflektovali velmi pozvolna.
Je zajímavé, že spousta toho přežívá dodnes. Třebas to naše chalupářství. Jinde ve světě je urbanizace výrazem pokroku. U nás je stále hranice mezi městem a venkovem a venkov si uchovává svůj (konservativní) politický vliv.Já tu hru "Havel v zemi čeledínů" viděl. Děj je poněkud komplikovaný a já se v těch postavách na jevišti a jejich vzájemných vztazích nějak ztrácel. Je to obraz vesnice po smršti 90.let. O těch Furiantech jsem jen četl recenze, neviděl jsem je. Prý se tam blbost vydává za moudrost a za zdravý rozum.
Naše Furianty jsem viděl poprvé a zatím naposled v roce 75 v Plzni. Bylo to tradiční pojetí. Ladislav Stroupežnický napsal tuto hru v době končícího národního obrození. V tě době byla města převážně německá a čeština vládla ve vsích. Z toho důvodu byla vesnice popisována romanticky a idealizována. Většina beletrie z té doby se zabývala venkovem, městský život spisovatelé reflektovali velmi pozvolna.
Je zajímavé, že spousta toho přežívá dodnes. Třebas to naše chalupářství. Jinde ve světě je urbanizace výrazem pokroku. U nás je stále hranice mezi městem a venkovem a venkov si uchovává svůj (konservativní) politický vliv.

Ve spoustě českých normalizačních filmů je hláška:"Ty jsi z vesnice, ty jsi správnej, poctivej kluk." Zkaženost plyne z městského života, na vesnici je člověk čistý, spjat s přírodou. Tedy v mysli těch autorů.....Je faktem, že na české vesnici se dodnes udržela jistá nehybnost, narušovaná pouze lufťáky.
Když tito čeští venkované slyší o muslimech, nebo o třetím pohlaví a politické koreknosti, je to pro ně něco jako přistání mimozemšťanů v Oblasti 51.

Jj...lufťáky, kterým vadí zabečení ovce, kokrhání kohoutů, dokonce i ptačí zpěv v sousedovic zahradě! On se chudinka prý nevyspí, protože ti ptáci už před rozbřeskem tak šíleně řvou, že se nedá spát!!!

Debil, no. Tak ať si v ty Praze zůstane a necpe se na venkov, když mu venkov vadí, blbovi.
Nemluvě o tom, že i za bílého dne ukradne dřevo, co si člověk zaplatil na úřadu. Sice za pár kaček, ale jde o ten princip. V hospodě se to chválí vydělanýma milionama, nemá ale asi na to dřevo za kilo za kubík, milionář.

Tohle jsou ojedinělé případy,ze kterých vznikla zobecnující klišé.ČR je malou zemí a tuzemské vesnice nejsou žádné opuštěné samoty, odříznuté od civilizace.V posledních letech dokonce nastal opačný trend,kdy mnozí lidé mění trvalý pobyt z města na venkov.

V pohraničí jsou.
Ten trend byl kvůli covidu, už se to vrací a chalupy a chaty prodávají

Jakmile padla Železná opona a s zmizely i hraniční zátarasy na Západ,pohraniční vesnice byly náhle k vyspělé cizině nejblíž.Většina tamních lidí pochopitelně pracuje za eura.

V městských aglomeracích jako je Praha a Brno dochází k rozsáhlé výměně obyvatelstva. Dům ve kterém jsem prožil mládí je prodán a podobně domy v sousedství. Bydlí v nich lidé, kteří ze vsi nepocházejí a nemají s jejími obyvateli žádný rodinný vztah.
Bydlel jsem v paneláku ve městě, posledních 20 let bydlím ve vesnici v brněnské aglomeraci. jsem tady už starousedlík, mý bývalí sousedé již zemřeli a přišli místo nich jiní obyvatelé, především z Brna.
Podobná situace je v okolních obcích. Je tady zřetelný konflikt mezi starousedlíky a nově příchozími. Nově příchozí jsou měští lidé a chtějí mít na vsi městskou infrastrukturu, třebas chodníky. Původní obyvatelé chtějí aby vše zůstalo při starém.
Pokud se týče volebních výsledků tak ty se podobají výsledkům v Brně. Zato ve vesnici uprostřed Hané se volební výsledky dost podobají výsledkům v Sudetech. Navzdory výměně obyvatel.

Někde to funguje,nově příchozí se sžijí dobře,protože jim nechybí trocha pokory.Jinde to holt dře.Řekla bych,že hodně záleží i na starostovi.

Starosta musí vyjít z občany, Je to takový malý Zeman ( Pavel).