Tož hodnej sice nejste... ale když jste poprosil...tak třeba: 1. kolik %
pracujících dosáhlo tenkrát na průměrný plat... a kolik % jich dosáhne
dnes... 2. kolik z té mzdy zůstane k dispozici, po odečtení výdajů na
bydlení... což je pro člověka, který nechce být bezdomovcem,
nejdůležitější položka výdajů... 3. jaké byly alternativní možnosti
dopravy... a vůbec její nutnosti... páč k čemu Vám jsou stovky litrů
pohonných hmot, když je utratíte na dojíždění za nákupy... nebo do
práce... a nebo k dochtorovi... když jste tenkrát autem nikam jezdit
nemusel... protože vše bylo po ruce... a nebo jste měl možnost si koupit
jízdenku za pakatel a dojet kam jste chtěl... 4. výdaje na zdravotnictví...
na školství... a vůbec na zabezpečení dětí... 5. ceny služeb... a tak
dál... a dál... a borec nakonec... 
pivo stálo v restauraci tenkrát 2,80
Kč... kdežto dnes i 45,- Kč... což je u některých rodin ta největší
výdajová položka...!!!
JJ pivo - a to píšete o dvanáctce % . Dále m3 pitné vody 80 haléřů .
Metrák uhlí ( oříšek ) 17 korun . Elektřna jedena Kw tak to už si
nepamatuju - ale také to byl pakatel . Cigarety a ještě by se toho jistě
našlo více . 
Tehdy nám po zaplacení všech nutných poplatků zůstaly z výplaty 2/3 v peněžence. Dnes je to u běžného občana 1/3. Tedy nás stály cigarety cca 6 kčs, dnes za krabičku platíme cca 110 kč. Tehdy se za bydlení včetně služeb platilo cca 400kčs za byt 3+1, dnes jsou to tisíce, dříve stál kopeček zmrzliny 0,70 kčs, dnes stojí nejméně 10 kč, jízdenka v metru nebo v tramvaji stála 1 korunu, dnes 32 korun a stále je to málo....
když mi seženete v Praze kopeček zmrzliny za 10,- Kč, tak druhej máte
ode mne zdarma...!!! 
Obecní nájemné byty
téměř nejsou... 
jen soukromé k pronájmu... moment, jdu juknout vedle do realitky...
kura, tam je hezky... další pražské jaro... tož 3+kk 78 m2 v Troji...
měsíčně za 16.000,00 Kč + poplatky... nebo další 2+kk, 58m2 v Hájích...
měsíčně 13.000,00 Kč + poplatky...!!! Tož i takový, je život v Praze
dnes...!!!
tož Praha je veliká... a různorodá, co
možnosti k bydlení a žití se týče...!!! Má trochu výhodu, že si
člověk, tedy pokud bere statisticky průměrný plat, může místo k bydlení
a způsob žití alespoň částečně vybrat... zda-li chce bydlet na
Václaváku... pobírá-li plat hodně nad statistickým průměrem... a nebo
někde v klidnější oblasti, třeba i u lesa... nedosáhne-li, z nějakého
mně neznámého důvodu na ten statistickej platovej
průměr...!!!
Za nájem bytu platili jen někteří, myslím jen ti, kteří nějaký byt
dostali. Tedy menšina. Mnoha lidem nezůstala ani ta jedna třetina v
peněžence ale zase je fakt, že někdo bydlel úplně zdarma. To nelze
popřít.
Co se čistě materiálních poměrů týče, tak je zcela nepochybné, že
životní úroveň je dnes nesrovnatelně vyšší. Což samozřejmě
neznamená, že lépe se má úplně každý. Vždy se uvádí průměrné
hodnoty. Zejména ti nájemníci v důchodovém věku mohou mít pocit, že se
měli dříve lépe. Oni možná ano, většina však ne. Lze zde samozřejmě
uvést seznam několika tisíců položek, která dnes vyjdou levněji, najdou
se dokonce i takové, které stojí dnes méně nominálně, tedy bez přepočtu
na současné výplaty (důchody). Nejvíc u spotřebičů, či elektroniky.
Barevný televizor, třeba, česká Tesla stála 16 000, tuzexová Sony vyšla
na třicet, ruský krám byl za osm. Takže i ten nejlevnější obnášel
několik platů. Dnes na jeden obyčejný televizor stačí i ta třetina
výplaty. Totéž platí v podstatě o všech domácích spotřebičích,
myslím i těch užitečných, jako je lednice, nebo pračka.
Tak nějak to prý bylo. BT stála 17.000, garsonka stála 21.000 a byt 3+1 třeba v Brně - Bohunice se dal koupit za 65.000.Takže při průměrném tehdejším platu 3.000 stál byt 3+1 asi 22 platů. V dnešní době stojí cca 80 platů.To je ten paradox cen nemovitostí a spotřebního zboží.
Takže získání vlastního bydlení bylo za socialismu dostupnější. Do toho nepočítám podnikové byty a nenávratné dotace při výstavbě RD.
Jsou dokumenty na YT, jaký byl za socialismu nedostatek bytů a jak se stavěly sídliště jako houby po dešti. Proto nechápu, kolik bylo najednou volných bytů po roce 89.
Garsonka stála 21 tyček? To myslíš asi jako úplatek za přidělení, ne?
Za komunistů se byt koupit nedal, ani
za milion. Jediná možnost byly byty družstevní, což sice mělo k
soukromému vlastnictví hodně blízko, ovšem stále tam byla ta podmínka
být členem bytového družstva a nakkládání s tím bytem mělo nějaká
pravidla. Družstevní byt byl tehdy nejpřijatelnější formou bydlení v
bytě.
Většina bytů v bytových domech, tedy jak v starých domech ukradených
původním majitelům, tak v nově a hojně stavěných králíkárnách, byly
ve vlastnictví státu, případně nepřímo městy, podniky atd. V těchto
domech nebylo možné si jeden z bytů koupit do soukromého vlastnictví. Kdo
chtěl vlastní bydlení, musel si postavit, nebo koupit rodinný domek,
případně maringotku.
Ten paradox je byl daleko větší, protože dostat byt, myslím bydlení v
nájemním státním bytě bylo víc jak vyhrát ve sportce, pochopitelně pro
lidi, kteří byli ochotni v tom nepohodlí bydlet, ale zas tak hrozné to za ty
prachy nebylo. Vlastní nájem byl směšně nízký, ve staré zástavbě, tedy
třeba přímo v centrech velkých měst, byly ty ceny symbolické, nájem se
pohyboval v řádu destikorun, nanejvýš několik málo stovek. Dnes se jedná
o nejlukrativnější bydlení s mnoha desítkami tisíc za nájem. Nutno ale
dodat, že za komoušů byly ty staré baráky zničené a nekomfotní, soudruzi
do rekonstrukcí nic neinvestovali, jak to ukradli, tak to léta zůstalo,
takže tam lidi chodili s kýblem do sklepa pro uhlí, vodu měli jen na
pavlači, pochopitelně studenou a kálet chodili na suchý ajnclík společný
pro celé patro. Viz dobové filmy, třeba Zítra to roztočíme, drahoušku.
Měl jsem nějakou tetku v Brně, ta v takovém pavlačáku bydlela přesně na
této úrovni, říkalo se tomu byt čtvrté kategorie. Ale bylo to ve městě a
platila tam myslím 120 korun nájmu.
Ve srovnání s v vůlastním barákem, který stál řádově nškolik set
tisíc to byl velký nepoměr, myslím finančně. Takže kdo dosáhl na byt
zadarmo, nepotřeboval na to ani jeden průměrný plat, jen pak platil zlomek
toho platu nájem. Kdežto stavebník, který postavil za 250 tisíc domek, ten
těch průměrných platů potřeboval víc jak osmdesát. A jen připomínám,
že stejně jako dnes, tak i tenkrát většina zaměstnanců brala méně, než
průměrný plat.
Moje sestra za družstevní garsoniéru zaplatila 18 tisíc. A nepovídej nic o tom, že v té době většina zaměstnanců brala méně než průměrný plat. Není to pravda. Pravda je taková, že v té době mělo průměrný plat většina zaměstnanců.
Ne, většina lidí nikdy neměla a ani nemohla mít průměrný plat. Nevím co jsi měla na základní škole z matematiky, ale prostě je to tak a vůbec to nesouvisí s politikou, dobou, nebo státním zřízením. Je to jen matematika, nic víc.
1
3
1
1
