Je to zajimave, dokážu to shlédnout se zájmem. Ale za srdce me to nebere.
To neni otazka generační, ale mentality, osobního nastaveni. Kdyz spolužáci
šíleli z rocku a punku, ja jsem se dojímala Edith Piaf a Hanou Hegerovou .
Jsou vubec v tomhle emoce?
Předmět diskuze:
Vzpomínky dobré i špatné na konkrétní věci minulého režimu. Ty osobní nás pamětníků, nebo přímé vyprávění rodičů a prarodičů. A také o tom, jak žijeme dnes. Pište příspevky k tématu fóra, nikoho nenapadejte a neurážejte. Nezatahujte sem problémy z jiných fór a nezmiňujte lidi, kteří se zdejší diskuze neúčastní.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení